Nejvyšší správní soud usnesení sociální

Nad 69/2025

ze dne 2025-05-19
ECLI:CZ:NSS:2025:NAD.69.2025.35

Nad 69/2025- 35 - text

 Nad 69/2025 -

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: V. B., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 1. 2025, č. j. X, v řízení o místní příslušnosti na základě nesouhlasu Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením věci Krajským soudem v Plzni,

K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 54 Ad 8/2025 je příslušný Krajský soud v Plzni.

[1] Žalobce, který je ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kynšperk nad Ohří, podal u Krajského soudu v Plzni žalobu proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalované, kterým tato zamítla jeho námitky a potvrdila své předchozí rozhodnutí ze dne 1. 11. 2024, č. j. X, o zamítnutí jeho žádosti o přiznání invalidního důchodu.

[2] Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 2. 4. 2025, č. j. 17 Ad 12/2025 23, podle § 7 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), postoupil věc k vyřízení Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Dospěl totiž k závěru, že ve věci je s ohledem na bydliště žalobce místně příslušný právě tento krajský soud.

[3] S tímto závěrem se však neztotožnil Krajský soud v Ústí nad Labem a podáním ze dne 5. 5. 2025, č. j. 54 Ad 8/2025 29, předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti podle § 7 odst. 6 s. ř. s. Uvedl v něm, že Krajský soud v Plzni svou úvahu o bydlišti žalobce založil patrně jen na výsledku lustrace v informačním systému základních registrů. Žalobce má v Ústí nad Labem evidován trvalý pobyt na adrese Úřadu městského obvodu Ústí nad Labem město (dále jen „úřad městského obvodu“), tedy na tzv. ohlašovně, která z povahy věci nemůže být jeho bydlištěm. Z vyjádření žalobce založeného v soudním spisu zároveň vyplývá, že byl v době podání žaloby umístěn ve věznici Kynšperk nad Ohří, v níž by měl pobývat po zbytek výkonu trestu. Pakliže nelze při určení místní příslušnosti vyjít z bydliště žalobce, je rozhodným místo, kde se zdržuje, tedy uvedená věznice nacházející se v obvodu Krajského soudu v Plzni.

[4] Nejvyšší správní soud konstatuje, že nesouhlas Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením věci je důvodný.

[5] Jelikož žaloba byla podána ve věci důchodového pojištění, použije se § 7 odst. 3 s. ř. s., podle něhož „[v]e věcech důchodového pojištění […] je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje“.

[6] Ve své judikatuře Nejvyšší správní soud uvedl, že „[j]akkoliv toto ustanovení připouští dvojí místní příslušnost ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, rozhodující je místní příslušnost určená podle pravidla prvého, tj. podle místa bydliště žalobce v době podání žaloby. Za bydliště žalobce jako fyzické osoby přitom nutno považovat místo, kde tato osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat […]. Určení místní příslušnosti podle pravidla druhého, tj. podle místa, kde se navrhovatel zdržuje, se uplatní teprve tehdy, když místní příslušnost krajského soudu nelze určit podle pravidla prvého, tj. podle místa bydliště žalobce, a to např. proto, že v České republice neexistuje žádné místo, kde by žalobce bydlel s úmyslem zdržovat se zde trvale“ (usnesení NSS ze dne 8. 6. 2004, č. j. Nad 79/2004 25, č. 371/2004 Sb. NSS).

[7] Jde li o pojem „bydliště“ podle § 7 odst. 3 s. ř. s., tím „je místo, kde tato osoba bydlí s úmyslem zdržovat se zde trvale. Při určování místní příslušnosti soudu podle bydliště osoby tak rozhoduje faktický stav, který nemusí být totožný s ohlašovaným pobytem podle správních předpisů“ (usnesení NSS ze dne 20. 3. 2013, č. j. Nad 17/2013 16). Bydlištěm proto není evidované místo trvalého pobytu osoby v sídle obecního úřadu, resp. úřadu městské části (srov. usnesení NSS ze dne 31. 1. 2025, č. j. Nad 13/2025 152, odst. [5]).

[8] Krajský soud v Plzni založil závěr o své místní nepříslušnosti na zjištění, že žalobce má evidován trvalý pobyt v Ústí nad Labem, přehlédl však, že jde o adresu úřadu městského obvodu, na které žalobce zjevně nemůže mít bydliště. Nebylo li zjištěno žádné jiné místo, které by mohlo být bydlištěm žalobce, je třeba místní příslušnost určit podle místa, kde se zdržuje. Žalobce se v době podání žaloby zdržoval ve Věznici Kynšperk nad Ohří. Místně příslušným podle § 7 odst. 3 s. ř. s. je tak Krajský soud v Plzni, v jehož obvodu se tato věznice nachází.

[9] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 7 odst. 6 s. ř. s. tak, že ve věci žalobce je příslušný Krajský soud v Plzni. Tímto rozhodnutím jsou soudy vázány.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. května 2025

JUDr. Radan Malík

předseda senátu