Za bydliště fyzické osoby podle ustanovení $ 7 odst. 3 s. ř. s. je nutno po- važovat místo, kde tato osoba bydlí s úmyslem se zde zdržovat trvale. Určení místní příslušnosti podle druhého pravidla zde uvedeného, tj. podle místa, kde se navrhovatel zdržuje, se uplatní teprve tehdy, když místní příslušnost nelze určit podle pravidla prvého, a to např. proto, že v České republice ne- existuje žádné místo, kde by navrhovatel bydlel s úmyslem zdržovat se trva- le. Skutečnost, že navrhovatel je ve výkonu trestu odnětí svobody, nemá na určení místa jeho bydliště vliv, neboť z žádných skutečností nelze usuzovat, X xs že by ve věznici bydlel s úmyslem dlouhodobě či trvale se zde zdržovat.
Podle $ 7 odst. 3 s. ř. s. je ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Podle $ 7 odst. 6 s. ř. s. platí, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, po- stoupí jej k vyřízení soudu příslušnému: Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o pří- slušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního sou- du o této otázce jsou soudy vázány.
Místně příslušným soudem pro pro- jednání žaloby je Krajský soud v Ústí nad Labem. Nejvyšší správní soud vycházel při určení příslušnosti z dikce ustanove- , ní $ 7 odst. 3 s. ř. s. Jakkoliv toto ustano- vení připouští dvojí místní příslušnost ve věcech důchodového pojištění a dů- chodového zabezpečení, rozhodující je místní příslušnost určená podle pravidla prvého, tj. podle místa bydliště žalobce v době podání žaloby. Za bydliště ža- lobce jako, fyzické osoby přitom nutno považovat místo, kde tato osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat, v da- ném případě tedy žalobcův byt v Tepli- cích.
Určení místní příslušnosti podle pravidla druhého, tj. podle místa, kde se navrhovatel zdržuje, se uplatní tepr- ve tehdy, když místní příslušnost kraj- ského soudu nelze určit podle pravidla prvého, tj. podle místa bydliště žalobce, a to např. proto, že v České republice neexistuje žádné místo, kde by žalobce bydlel s úmyslem zdržovat se zde trvale. Tak tomu však v daném případě není. Ža- lobce má v České republice bydliště na adrese, která se nachází v obvodu Kraj- ského soudu v Ústí nad Labem, a pro- to je k řízení o žalobě místně příslušný tento soud. Skutečnost, že žalobce je ve výkonu trestu odnětí svobody, nemá vliv na určení místa bydliště žalobce, neboť z žádných skutečností nelze usuzovat, že by žalovaný ve věznici v obvodu Kraj- ského soudu v Ostravě bydlel s úmyslem dlouhodobě či trvale se zde zdržovat.
Argumenty uváděné Krajským soudem 969 372 v Ústí nad Labem jsou relevantní spí- še pro rozhodování o delegaci dle $ 9 odst. 2 s. ř. s., nikoliv však pro určení místní příslušnosti dle $ 7 odst. 3 s. ř. s. Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle $ 7 odst. 6 s. ř. s. rozhodl tak, že v dané věci je k ří- zení místně příslušný Krajský soud v Ús- tí nad Labem, protože v jeho obvodu měl žalobce v den podání žaloby své bydliště. (aš)
Jaromír Š. v T. proti České správě sociálního zabezpečení o plný invalidní dů- chod, o určení místní příslušnosti soudu.