Nejvyšší správní soud usnesení správní

Nad 8/2026

ze dne 2026-02-26
ECLI:CZ:NSS:2026:NAD.8.2026.66

Nad 8/2026- 66 - text

Nad 8/2026 - 67

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase, soudce Jana Kratochvíla a soudkyně Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: J. H., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 8. 2025, č. j. 10.01

000361/25

0003, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 161/2025, o návrhu žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem,

I. Žalobce se osvobozuje od soudního poplatku za návrh na přikázání věci soudu jinému než místně příslušnému vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nad 8/2026.

II. Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 161/2025 se přikazuje Krajskému soudu v Ústí nad Labem.

[1] Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, kterým mu neurčila advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby dle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Žalobce v řízení požádal o ustanovení advokáta a osvobození od soudních poplatků. Současně navrhl, aby věc byla delegována ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, obdobně jako v jeho dalších souvisejících věcech vedených proti stejné žalované. Odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2025, čj. Nad 167/2025

58, kdy právě v těchto jiných věcech žalobce byla věc přikázána Krajskému soudu v Ústí nad Labem, a to z důvodu nutnosti celodenní péče žalobce o matku, která již není schopna cestovat do Prahy a současně ji žalobce nemůže nechat doma samotnou či jinak svěřit cizí osobě s ohledem na její psychiatrickou diagnózu. Tuto péči nelze zajistit jinak.

[2] Žalovaná ve vyjádření k návrhu žalobce ze dne 26. 1. 2026 poukázala na skutečnost, že Nejvyšší správní soud usnesením čj. Nad 167/2025

58 přikázal jinou věc žalobce proti žalované Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Důvody pro delegaci vhodnou je nicméně podle ní nutné posoudit v každém řízení samostatně. Pro případ, že soud shledá důvody pro delegaci vhodnou, připadá v úvahu podle názoru žalované postoupit věc právě Krajskému soudu v Ústí nad Labem, resp. v rámci jeho rozvrhu práce následně pobočce v Liberci. Jestliže důvody pro delegaci nebudou shledány, bude žalovaná vycházet z toho, že příslušným je Městský soud v Praze.

[3] Městský soud dne 28. 1. 2026 předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o návrhu žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci.

[4] Nejvyšší správní soud na úvod předesílá, že obdobný návrh žalobce, uplatněný v odlišném řízení žalobce proti žalované, skutečně již posuzoval. Usnesením čj. Nad 167/2025

58 nejprve osvobodil žalobce od soudních poplatků pro řízení o návrhu žalobce na přikázání věci soudu jinému než místně příslušnému (výrok I.), v rovině věcné poté rozhodl o přikázání věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 A 126/2025 Krajskému soudu v Ústí nad Labem (výrok II.). Dospěl totiž k závěru, že nutnost celodenní péče žalobce o jeho matku je důležitým důvodem, který odůvodňuje delegaci vhodnou ve smyslu § 9 odst. 2 soudního řádu správního.

[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stejně je třeba postupovat i v této věci.

II. K návrhu na osvobození od soudních poplatků

[6] Nejprve se soud zabýval poplatkovou povinností žalobce. Podle položky č. 24 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je totiž návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti zpoplatněn částkou 1 000 Kč.

[7] Shodně jako ve věci řešené Nejvyšším správním soudem již pod sp. zn. Nad 167/2025 žalobce požádal i v tomto řízení v žalobě o osvobození od soudních poplatků. Předložil vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, v němž uvedl, že žije v domácnosti společně se svou matkou, jejich příjem tvoří pouze příspěvek na péči ve výši 27 000 Kč za péči o matku ve 4. stupni závislosti a starobní důchod matky ve výši 14 631 Kč. Nemá příjem či výnos z majetku, bankovní účet či zůstatek na účtu ani úspory. Má půjčku u věřitele RCV, s.r.o. ve výši 114 393,75 Kč (splácí soudnímu exekutorovi 10 000 Kč měsíčně) a dluh u Ministerstva spravedlnosti České republiky ve výši 300 Kč bez nákladů exekuce (cca 7 000 Kč). Oba dluhy jsou exekučně vymáhány. Nájemné v bytě a zálohy na energie činí 3 503,50 Kč. Péče o matku vyžaduje 24hodinovou dostupnost a je finančně náročná. Placená péče je poskytována v rozsahu 9 hodin denně při ceně za 1 hodinu péče 150 Kč. Uvedl, že plní vyživovací povinnost ve výši 20 000 Kč.

[8] Podle § 36 odst. 3 věty první a druhé soudního řád správního, účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou

li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

[9] Nejvyšší správní soud, stejně jako již v usnesení čj. Nad 167/2025

58, dospěl s ohledem na výše uvedené k závěru, že osobní, majetkové a výdělkové poměry stěžovatele odůvodňují plné osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 36 odst. 3 soudního řádu správního, neboť finanční prostředky, které má žalobce měsíčně k dispozici, jsou v podstatě stejné, jako jeho výdaje. Osvobodil jej proto od soudního poplatku za návrh na přikázání věci jinému krajskému soudu než místně příslušnému (výrok I. tohoto usnesení).

III. K návrhu na přikázání věci jinému soudu

[10] Nejvyšší správní soud se dále zabýval návrhem žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem

pobočka v Liberci.

[11] Dle § 9 odst. 2 soudního řádu správního Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je

li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné.

[12] Žalobce svůj návrh odůvodňuje tím, že celodenně pečuje o svou matku. Nejvyššímu správnímu soudu je přitom z jeho činnosti známo, že již v řízení vedeném pod sp. zn. Nad 167/2025 žalobce tuto skutečnost doložil rozhodnutím Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Liberci ze dne 13. 10. 2016, č. j. 122013/2016/LIB, sp. zn. SZ/82157/2013/AIS

SSL. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že matka žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 9 nebo 10 základních životních potřeb posuzovaných podle § 9 zákona o sociálních službách, a proto je podle § 8 odst. 2 téhož zákona považována za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni IV – plná závislost. Skutečnost, že žalobce pečuje o svoji matku již od roku 2013, potvrzuje také aktuální potvrzení Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Liberci ze dne 5. 11. 2025, čj. 71471/2025/LIB, které žalobce předložil v projednávané věci.

[13] V návaznosti na výše uvedené a s přihlédnutím k tvrzení žalobce, že svou matku nemůže nechat doma samotnou či jinak svěřit cizí osobě s ohledem na její psychiatrickou diagnózu, shledal Nejvyšší správní soud nutnost celodenní péče žalobce o jeho matku důležitým důvodem opodstatňujícím delegaci vhodnou podle § 9 odst. 2 soudního řádu správního. Takový postup odpovídá rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu nejen v případě samotného stěžovatele v minulosti (usnesení NSS čj. Nad 167/2025), ale též v jiných podobných případech (např. usnesení NSS ze dne 22. 6. 2004, čj. Nad 87/2004–25, v němž byla jedním z žalobců matka osobně pečující o dvě nezletilé děti, přičemž mladšímu byl necelý rok). Proto Nejvyšší správní soud z důvodu vhodnosti přikázal věc vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 161/2025 k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ústí nad Labem (výrok II. tohoto usnesení).

[14] Závěrem Nejvyšší správní soud dodává, že si je vědom skutečnosti, že žalobce navrhl delegaci vhodnou ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem

pobočka v Liberci. Soudní řád správní však neumožňuje věc přikázat přímo pobočce soudu. V rozvrhu práce Krajského soudu v Ústí nad Labem je v bodu 4 komentáře ke správnímu úseku mimo jiné uvedeno, že „pokud je rozhodným místem pro určení příslušnosti soudu sídlo správního orgánu, který má působnost pro Ústecký i Liberecký kraj zároveň (např. Oblastní inspektorát práce pro Ústecký a Liberecký kraj, inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Ústí nad Labem), příslušnost pracoviště Ústí nad Labem či pobočky v Liberci k projednání věci se určí podle bydliště či sídla žalobce (navrhovatele), nebo místa, kde je žalobce (navrhovatel) hlášen k pobytu v Ústeckém či Libereckém kraji.“ Žalovaná je správním orgánem s působností pro Ústecký i Liberecký kraj zároveň, bydliště žalobce je v Liberci, a proto je podle výše cit. části rozvrhu práce Krajského soudu v Ústí nad Labem k projednání věci příslušná pobočka v Liberci.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 26. února 2026

Tomáš Foltas

předseda senátu