Nad 84/2019- 59 - text
Nad 84/2019 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobců a)
I. D., a b) L. N., proti žalované České advokátní komoře, se sídlem Praha 1, Národní 118/16, o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 17. 1. 2019, č. j. 10.01-001486/18-002, ze dne 18. 1. 2019, č. j. 10.01-001487 /18-002 a ze dne 18. 1. 2019, č. j. 10.01-001488/18-002, vedené dosud u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 51/2019, o návrhu žalobců na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému krajskému soudu,
Věc dosud vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 51/2019 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
[1] Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobci domáhají zrušení shora označených rozhodnutí žalované. V žalobě zároveň navrhli delegaci vhodnou ve smyslu § 9 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Městský soud přípisem ze dne 29. 4. 2019, č. j. 10 A 51/2019-48, postoupil návrh žalobců na delegaci věci Nejvyššímu správnímu soudu, který je k rozhodnutí o něm příslušný.
[2] Žalobci v předmětném návrhu uvedli, že jsou těžce zdravotně postiženi. Žalobkyně není schopna se vůbec k případnému jednání k městskému soudu dostavit. Trpí Crohnovou chorobou a v souvislosti s ní podstupuje několik operací ročně. Trpěla pásovým oparem, v jehož důsledku došlo k poškození nervových zakončení v její levé noze, což jí způsobuje konstantní bolesti a neumožňuje delší chůzi a stání. Žalobce má relativně čerstvě zhojené fraktury zápěstí a neúplně obnovenou funkčnost rukou, přičemž se u něj projevily výpadky motoriky pravé nohy, jež zapříčiňují nestabilitu pohybu a pády. Žalobci rovněž poukázali na dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o jejich návrzích na delegaci vhodnou v řízeních vedených taktéž u městského soudu, konkrétně usnesení ze dne 22. 5. 2018, č. j. Nad 104/2018 79. Tímto usnesením přikázal Nejvyšší správní soud příslušnou věc k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
[3] Žalovaná se k tomuto procesnímu návrhu žalobců nevyjádřila.
[4] Ačkoli žalobci ve svém návrhu neuvedli konkrétní soud, k němuž by považovali za vhodné toto řízení přikázat, z jejich požadavku Nejvyšší správní soud dovodil, že navrhují přikázání věci Krajskému soudu v Brně. Bydliště žalobců se totiž nachází v obci X ve Zlínském kraji (v okrese Kroměříž), tudíž v obvodu Krajského soudu v Brně.
[5] Podle § 9 odst. 2 s. ř. s. může Nejvyšší správní soud věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 22. 4. 2004, č. j. Nad 138/2003 26, uvedl, že tento postup představuje výjimku z ústavní zásady zákonného soudu a soudce a rovněž ze zásady trvání místní příslušnosti (perpetuatio fori). Z tohoto důvodu je třeba k delegaci vhodné přistupovat pouze v ojedinělých a odůvodněných případech.
[6] Přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti tak nemůže odůvodnit pouze to, že žalobce pobývá v obvodu jiného krajského soudu, než který je místně příslušný podle § 7 odst. 2 s. ř. s. (viz například usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2003, č. j. Nad 103/2003 40). Zmíněný „důležitý důvod“, na nějž pamatuje citovaný § 9 odst. 2 s. ř. s. ve svém závěru, však může spočívat v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. V usnesení ze dne 20. 4. 2006, č. j. Nad 11/2006 36, Nejvyšší správní soud vyslovil, že zdravotní stav žalobce odpovídající plné invaliditě je důvodem pro přikázání věci krajskému soudu, v jehož obvodu má žalobce bydliště. V usnesení ze dne 23. 3. 2005, č. j. Nad 23/2005 41, shledal Nejvyšší správní soud podmínky pro delegaci vhodnou v případě těhotné žalobkyně, která nebyla pro narušení statiky hrudně bederní páteře schopna delšího sezení či chůze.
[7] Z návrhu žalobců i ze spisu předloženého městským soudem se podává, že žalobkyně trpí závažným onemocněním trávicího traktu (Crohnova choroba), jež jí znemožňuje cestovat na delší vzdálenosti a zapříčinilo vznik její invalidity, k čemuž se v nedávné době připojilo onemocnění v podobě pásového oparu, spojené se zánětem nervů jedné z dolních končetin. Žalobkyně není v řízení zastoupena, a proto bude-li chtít realizovat své právo nahlížet do spisu či účastnit se jednání, bude tak muset učinit osobně. Z předložených lékařských zpráv však vyplývá, že ani tohoto není žalobkyně patrně schopna pro své hluboce podprůměrné kognitivní schopnosti (případné procesní řešení této skutečnosti však bude teprve předmětem rozhodování krajského soudu v rámci posouzení návrhu na ustanovení zástupce žalobkyni pro řízení o žalobě). Z lékařské zprávy předložené žalobcem pak vyplývá, že žalobce trpí poruchami motoriky vycházejícími z kloubních onemocnění a postižení páteře; tyto mají za následek nekontrolovatelné pády na zem. Z uvedeného důvodu žalobci není doporučeno cestovat. Nejvyšší správní soud proto považuje za vhodné přikázat věc Krajskému soudu v Brně. Žalovaná má totiž v Brně pobočku a vedení řízení u Krajského soudu v Brně pro ni tak nebude nijak problematické. Shodný názor ostatně vyjádřil Nejvyšší správní soud ve výše zmíněných usneseních ze dne 1. 11. 2017, č. j. Nad 309/2017 184 a ze dne 21. 3. 2018, č. j. Nad 51/2018 106, v nichž řešil skutkově i právně obdobnou věc týkající se žalobkyně. V nynější věci proto neshledal důvody, pro které by se měl od závěrů v citovaných usneseních uvedených odchýlit.
[8] S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší správní soud přikázal věc k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. května 2019
Mgr. Radovan Havelec předseda senátu