o Policii České republiky, ve znění pozd Yue čjších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákonů č. 2/2002 Sb., č. 217/2002 Sb. a č. 519/2002 Sb.
I. Vazební věznici, v níž se žalobce nachází v době podání žaloby proti rozhodnutí o neudělení azylu, nelze považovat za místo, kde je žalobce hlá- šen k pobytu ve smyslu $ 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
II. Nelze-li místní příslušnost soudu v konkrétním případě určit podle $ 32 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, proto, že žalobce na žádném mís- 345 tě na území České republiky hlášen k pobytu není, řídí se místní přísluš- nost soudu ustanovením $ 7 odst. 2 s. ř. s.
Věc: Andrey O. (Ruská federace), t. č. ve vydávací vazbě ve Vazební věznici P., proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o určení místní příslušnosti podle $ 7 odst. 6 s. ř. s. Žalobce se žalobou podanou u Kraj- ského soudu v Praze dne 12. 5. 2003 do- máhal přezkoumání rozhodnutí žalova- ného ze dne 14. 4. 2003, kterým bylo rozhodnuto, že se žalobci podle $ 12, $ 13 odst. 1, 2 a $ 14 zákona o azylu neu- děluje azyl. Současně bylo rozhodnuto, že se na žalobce nevztahuje překážka vy- cestování ve smyslu $ 91 zákona o azylu.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 2. 7. 2003 věc postoupil Městskému soudu v Praze. Rozhodnutí odůvodnil tím, že z obsahu žaloby a ze správního spisu vyplývá, že v den podání žaloby by- lo místo žalobcova pobytu ve Vazební věznici P. Žalobce sice v žalobě zmínil přechodné bydliště na adrese D., ulice P. 781, avšak podle Krajského soudu v Praze je zřejmé, že žalobce v době po- dání žaloby na této adrese nepobýval. Z těchto důvodů má Krajský soud v Pra- ze ve shodě s žalovaným za to, že přísluš- ným k projednání věci je podle $ 7 odst. 2 s.
ř. s. a $ 32 odst. 4 zákona o azy- lu Městský soud v Praze. Městský soud v Praze s postoupením věci nesouhlasil, a podáním ze dne 18. 9. 2003 předložil proto věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o přísluš- nosti podle $ 7 odst. 6 s. ř. s. Svůj postup odůvodnil tím, že vazební věznici nelze považovat za místo, kde je žadatel o udě- lení azylu ve smyslu terminologie zákona o azylu hlášen k pobytu v den podání ža- loby. Za takové místo lze považovat jedi- ně místo, kde byl žadatel o udělení azylu 892 hlášen k pobytu před vzetím do vazby, popř. místo určené Ministerstvem vnitra, kam je povinen se v případě propuštění z vazby do 24 hodin dostavit.
V dané vě- ci je však místo hlášeného pobytu spot- né; protože skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti nebyly řádně ověřeny, resp. proto, že místní přísluš- nost nelze určit, je na místě, aby Nejvyšší správní soud určil, který soud je místně příslušným soudem ve smyslu $ 7 odst. 6 s. ř. s. za přiměřeného použití $ 64 s. ř. s. a$llo.s.ř. Nejvyšší správní soud rozhodl, že pří- slušným k projednání a rozhodnutí věci je Městský soud v Praze. Z oodůvodnění: V souladu s rozvrhem práce byla věc u Nejvyššího správního soudu přidělena prvnímu senátu, který při předběžné poradě dospěl k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již zastá- vaného Nejvyšším správním soudem, a podle $ 17 odst. 1 s.
ř. s. proto věc usne- sením ze dne 10. 3. 2004 předložil rozší- řenému senátu. Předmětem posouzení rozšířeným senátem učinil otázku, zda skutečnost, že se žadatel o udělení azylu v době podání žaloby proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o neudělení azylu na- chází ve vydávací vazbě, znamená, že: a) nepřichází v úvahu stanovení mís- ta hlášeného pobytu takového žadatele podle $ 77 zákona o azylu a místní pří- slušnost musí za takové situace určit Nej- vyšší správní soud podle $ 11 odst. 3 o. s. ř.
ve spojení s $ 64 s. ř. s., nebo b) místem hlášeného pobytu je pro účely určení místní příslušnosti sídlo věznice, v níž žalobce v rozhodné době vykonává vydávací vazbu, nebo ©) místní příslušnost sice nelze určit podle speciálního ustanovení o místní příslušnosti ($ 32 odst. 4 zákona o azy- lu), ale lze ji určit podle obecné úpravy místní příslušnosti obsažené v $ 7 odst. 2 0. s.ř. rx x Rozšířený senát Nejvyššího správní- ho soudu neshledal důvod zabývat se , spornou právní otázkou, neboť nenalezi rozpor s dosavadní judikaturou Nejvyš- šího správního soudu.
Ve svém usnesení ze dne 22. 4. 2004, čj. Nad 98/2003-36, konstatoval, že není na místě postupovat podle $ 11 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s $ 64 s. ř. s., neboť místní příslušnost lze určit buď podle zvláštního pravidla obsažené- ho v $ 32 odst. 4 zákona o azylu, nebo podle obecného pravidla vyplývajícího z $ 7 odst. 2 s. ř. s. To, zda je třeba postu- povat podle té či oné normy, potom zá- visí na uvážení, zda lze věznici, v níž se žadatel o udělení azylu v době podání ža- loby proti rozhodnutí Ministerstva vnit- ra o neudělení azylu nachází ve vydávací vazbě, považovat za místo, kde je žalobce hlášen k pobytu ve smyslu $ 32 odst. 4 zákona o azylu či nikoliv.
První senát Nejvyššího správního sou- du dospěl k závěru, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je podle $ 7 odst. 2 s. ř. s. Městský soud v Praze. Místní příslušnost nelze určit podle $ 32 odst. 4 zákona 0 azylu z toho důvo- du, že vazební věznici, v níž se žalobce nacházel v době podání žaloby, nelze po- važovat za místo, kde je žalobce hlášen k pobytu. Místo, které má na zřeteli $ 32 odst. 4 zákona o azylu, je místem hláše- ného pobytu ve smyslu $ 77 zákona o azylu. Jedná se buď o azylové zařízení, do něhož byl žadatel o azyl Minister- stvem vnitra umístěn, nebo o místo, kte- ré žadatel oznámil Ministerstvu vnitra a s nímž toto ministerstvo vyslovilo sou- hlas.
V situaci, v níž se nacházel žalobce, nemohlo nalézt uplatnění ani ustanove- ní $ 4a zákona o azylu, podle něhož je cizinec, který učinil prohlášení o azylu, povinen dopravit se do přijímacího stře- diska určeného Ministerstvem vnitra ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy byl propuštěn z hospitalizace, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, ne- boť žalobce byl vzat do vydávací vazby 19. 4. 2002, tedy dříve, než podal žádost o udělení azylu (17. 5. 2002) i správní ža- lobu (12. 5. 2003). Ze vztahu obecného a zvláštního pravidla vyplývá, že nelze-li na určitou skutkovou podstatu aplikovat pravidlo zvláštní, použije se podpůrně pravidla obecného.
Tak je tomu i v tomto přípa- dě. Vzhledem k tomu, že místní přísluš- nost nelze určit podle zvláštního pravi dla obsaženého v $ 32 odst. 4 zákona o azylu, je na místě postupovat podle obecného pravidla vyjádřeného v $ 7 odst. 2 s. ř. s. Podle něj je místně přísluš- ným k projednání a rozhodnutí věci soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci rozhodl v posled- ním stupni. Takovým správním orgánem je Ministerstvo vnitra, jehož sídlo spadá do obvodu Městského soudu v Praze. Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud podle $ 7 odst. 6 s.
ř. s. rozhodl, že tento soud věc projedná a rozhodne. (axa)
Andrey O. (Ruská federace), t. č. ve vydávací vazbě ve Vazební věznici P., proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o určení místní příslušnosti podle $ 7