Nao 1/2004- 71 - text
č. j. Nao 1/2004 - 71 U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.Václava Novotného a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce B. V., proti žalovanému 1) Úřadu práce Kutná Hora, se sídlem Kutná Hora, Benešova 70, a 2) Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Praha 2, náměstí Palackého 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, o návrhu žalobce na vyloučení soudců JUDr. Olgy Stránské, JUDr. Evy Havlové, JUDr. Olgy Píšové z projednávání a rozhodování věci, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 44 Ca 25/2003,
Soudkyně JUDr. Olga Stránská, JUDr. Eva Havlová a JUDr. Olga Píšová n e j s o u vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 44 Ca 25/2003.
Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze dne 17. 2. 2003 se žalobce domáhá ochrany proti nečinnosti Úřadu práce Kutná Hora a Ministerstva práce a sociálních věcí s tím, aby žalovaným bylo uloženo buď obnovit ve smyslu § 62 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení ( dále jen správní řád) , správní řízení ukončené pravomocným rozhodnutím MPSV ze dne 12. 11. 1992, č. j. SSZ-6623/26813, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce Kutná Hora ze dne 1. 10. 1992, č. j. 2117/1992 ve věci vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání, nebo přezkoumání těchto rozhodnutí mimo odvolací řízení ve smyslu § 65 správního řádu.
Námitku podjatosti soudců JUDr. Olgy Stránské, JUDr. Evy Havlové, JUDr. Olgy Píšové a JUDr. Vojtěcha Cepla dle § 8 zák.č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) vznesl žalobce jako součást podané kasační stížnosti ze dne 5. 1. 2004, podané proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2003, č. j. 44 Ca 25/2003 – 51, kterým bylo rozhodnuto o odejmutí osvobození žalobce od osvobození od soudních poplatků a o zrušení výroku II. usnesení soudu ze dne 21. 5. 2003, č. j. 44 Ca 25/2003 - 24, kterým byl žalobci pro toto řízení ustanoven zástupce.
Námitka podjatosti soudců je odůvodněna tím, že předsedkyně senátu JUDr. Havlová v odůvodnění usnesení o odejmutí osvobození od soudních poplatků a zrušení zastupování žalobce ustanoveným zástupcem vědomě zkreslila skutečnosti, týkající se majetkových poměrů žalobce, které jsou rozhodné pro posouzení osvobození od placení soudních poplatků. Nao 1/2004 - 72
Žalobce tvrdí, že ze strany výše jmenovaných soudců se jedná o nenávistný postoj vůči jeho osobě. V této souvislosti poukazuje na věc vedenou u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 44 Ca 30/03, v souvislosti s níž došlo k narušení soudcovské nezávislosti soudkyň JUDr. Stránské, JUDr. Havlové a JUDr. Píšové. Žalobce toto narušení soudcovské nezávislosti vyvozuje z výpovědi starosty města Čáslav učiněné dne 26. 8. 2003.
Soudkyně JUDr. Stránská, JUDr. Havlová a JUDr. Píšová se k podané námitce podjatosti vyjádřily tak, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, pro které by byly z projednávání a rozhodnutí ve věci sp. zn. 44 Ca 25/2003 vyloučeny. Současně shodně výslovně uvedly, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci.
Soudce JUDr. Cepl ve svém vyjádření k podané námitce uvedl, že sice s žalobcem vede delší dobu spor o ochranu osobnosti (věc projednává Okresní soud pro Prahu-západ), z něhož vyvozuje svoji podjatost vůči osobě žalobce, avšak dle rozvrhu práce mu nenáleží ve věci vedené pod sp.zn. 44 Ca 25/2003 jednat a rozhodovat.
Nejvyšší správní soud posoudil všechny vznesené námitky podjatosti a dospěl k závěru, že námitky podjatosti soudkyň JUDr. Stránské, JUDr. Havlové a JUDr. Píšové v předmětné věci nejsou důvodné. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů podjatosti zjištěn nebyl. Pokud žalobce zpochybňuje nepodjatost a nezávislost soudkyň JUDr. Stránské, JUDr. Havlové a JUDr. Píšové z důvodu jejich rozhodování v jiné věci (vedené pod sp. zn. 44 Ca 30/03), nejde o tvrzení způsobilé vyvolat důvod pochybnosti o nepodjatosti těchto soudkyň. V této souvislosti považuje Nejvyšší správní soud za důležité uvést, že ani ve věci vedené pod sp. zn. 44 Ca 30/03 nebyla namítaná podjatost soudkyň JUDr. Stránské, JUDr. Havlové a JUDr. Píšové shledána (viz usnesení NSS č. j. Nao 42/2003-158 ze dne 20. 1. 2004). Rovněž samy soudkyně se vyjádřily tak, že nemají k účastníkům žádný vztah, a stejně tak nemají žádný vztah ani k věci samé. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci Nao 1/2004 - 73 jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti. Shora rekapitulované důvody, tvrzené ze strany žalobce, však tohoto charakteru nejsou. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudkyně JUDr. Stránská, JUDr. Havlová a JUDr. Píšová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci. Pokud se týká námitky podjatosti vznesené k osobě soudce JUDr. Vojtěcha Cepla dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že není důvod se jí zabývat.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval jen takový soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudce, kterému věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Proto mají ve smyslu § 8 s. ř. s. účastníci právo řízení vyjádřit se k osobám soudců jen ve vztahu k takto konkrétně určenému soudci nebo soudcům, jde - li o věc senátní. Jak vyplynulo z vyjádření výše jmenovaného soudce, nepřísluší mu dle rozvrhu práce Krajského soudu v Praze ve věci žalobce, vedené pod sp. zn. 44 Ca 25/2003 jednat a rozhodovat tato skutečnost vyplynula i z předloženého rozvrhu práce dotčeného soudu. Z tohoto důvodu nelze proti němu námitku podjatosti ve smyslu § 8 s. ř. s. uplatnit.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í opravný prostředek přípustný (§ 53 odst. 3 a contr. s. ř. s.). V Brně dne 5. 3. 2004 JUDr. Václav Novotný předseda senátu