Nao 105/2022- 36 - text
Nao 105/2022-37 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: Mgr. D. D., proti žalované: Vězeňská služba ČR, sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2022, čj. 3 A 17/2022
73, vedeném Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 6 As 105/2022, o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči soudcům Nejvyššího správního soudu JUDr. Tomáši Langáškovi, LL.M., JUDr. Ing. Filipu Dienstbierovi, Ph.D. a Mgr. Ing. Veronice Juřičkové,
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Tomáš Langášek, LL.M., JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Ph.D. a Mgr. Ing. Veronika Juřičková, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 As 96/2022.
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal dne 8. 2. 2022 Městskému soudu v Praze tzv. zásahovou žalobu. Soud v záhlaví uvedeným usnesením žalobu odmítl. Toto usnesení napadl stěžovatel kasační stížností.
[2] V řízení o kasační stížnosti stěžovatel vznesl námitku podjatosti členů šestého senátu zdejšího soudu, který byl dle platného rozvrhu práce k projednání a rozhodnutí kasační stížnosti povolán. Stěžovatel rovněž vznesl námitku podjatosti členů sedmého senátu zdejšího soudu, v doplnění námitky dále vznesl i námitku podjatosti vůči soudcům senátu, který vydal usnesení ze dne 12. 2. 2019, čj. Konf 1/2018 6, č. 3908/2018 Sb. NSS, které však není schopen identifikovat. Tyto námitky podjatosti byly v souladu s rozvrhem práce předloženy k posouzení a rozhodnutí osmému senátu zdejšího soudu ve věci vedené pod sp. zn. Nao 105/2022.
[3] Stěžovatel spatřuje podjatost soudců šestého a sedmého senátu v tom, že na rozhodnutích těchto senátů (ze dne 20. 12. 2017, čj. 6 As 317/2017 38, a ze dne 9. 4. 2020, čj. 7 As 396/2019 23) vystavěla žalovaná svůj nezákonný zásah. Uvedené plyne z odpovědi žalované ze dne 11. 4. 2022, čj. VS 68792 18/ČJ 2022 8038PS, na výzvu soudu. Pokud jde o námitku podjatosti vůči soudcům senátu, kteří vydali usnesení čj. Konf 1/2018 6, tu spatřuje v tom, že se o závěr v něm vyslovený opřel Městský soud v Praze v analogické věci. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí, že jde o zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, který není součástí Nejvyššího správního soudu, byť je z poloviny složen z jeho soudců (druhou tvoří soudci Nejvyššího soudu).
[4] Jakkoli stěžovatel svou námitkou míří i proti soudcům zařazeným do sedmého senátu Nejvyššího správního soudu a soudcům Nejvyššího správního soudu, kteří byli v rozhodné době členy zvláštního senátu, je třeba ji primárně vztáhnout pouze k zákonným soudcům v dané věci, tj. vůči soudcům šestého senátu. Z judikatury NSS totiž vyplývá, že účastník řízení může namítat podjatost pouze u toho soudce, který bude v jeho věci rozhodovat (usnesení NSS ze dne 21. 10. 2008, čj. Nao 103/2008 79, ze dne 11. 5. 2016, čj. Nao 58/2016 26, nebo ze dne 6. 8. 2020, čj. Nao 103/2020 48). Soud se proto zabýval pouze námitkou podjatosti směřující vůči JUDr. Tomáši Langáškovi, LL.M., JUDr. Ing. Filipu Dienstbierovi, Ph.D. a Mgr. Ing. Veronice Juřičkové. Rozhodovat o námitce podjatosti vůči jiným soudcům, vůči kterým byla námitka vznesena, by bylo namístě až tehdy, pokud by zastupovali některého z uvedených soudců.
[5] K podané námitce se vyjádřili shodně všichni soudci šestého tak, že se necítí podjatí a nemají žádný poměr k projednávané věci ani k účastníkům řízení. Dále uvedli, že stěžovatel uplatňuje nepřípustný důvod podjatosti.
[6] Nejvyšší správní soud posoudil námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná.
[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 s. ř. s. je součástí naplňování ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Ačkoliv je rozhodnutí o vyloučení soudce součástí práva na zákonného soudce, jde o doplnění jinak vůdčí obecné zásady, že příslušnost soudce je dána předem, aniž by mohla být jakkoliv ovlivněna. Proto postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Zákon jej však v případech popsaných v § 8 odst. 1 s. ř. s. nejen připouští, ale přímo vyžaduje (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 3. 2. 2021, čj. Nao 173/2020 119, č. 4235/2021 Sb. NSS). [8] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[9] V projednávané věci je zjevné, že stěžovatel spatřuje důvod podjatosti soudců pouze v jejich rozhodování v jiných věcech. Rozhodování soudce v jiných věcech však důvodem podjatosti být nemůže (viz § 8 odst. 1 věta třetí s. ř. s.). Na tom nemůže změnit nic ani fakt, na který poukazuje stěžovatel, tedy to, že by právě rozhodováním soudce v jiné věci odůvodňoval svůj postup správní orgán. Nad rámec uvedeného lze konstatovat, že šestý senát NSS rozhodl v rozsudku ve věci sp. zn. 6 As 317/2017, na který poukazuje stěžovatel, v jiném složení, než v jakém má rozhodovat v této věci. Ze současných soudců šestého senátu o tomto rozsudku rozhodoval pouze JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.
[10] Důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci může být pouze jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům (ať již přátelský či nepřátelský) může být založen příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod. V daném případě však nebyla objektivně zjištěna žádná z těchto skutečností.
[11] Protože uvedená skutečnost nemůže být ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti stěžovatel nenamítá, Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Tomáš Langášek, LL.M., JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Ph.D. a Mgr. Ing. Veronika Juřičková, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 As 96/2022.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 21. července 2022
Petr Mikeš předseda senátu