Nao 106/2023- 106 - text
Nao 106/2023 - 107 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobců: a) Mgr. E. N. R., b) Ing. P. H., c) Ing. A. P., a d) Pankrácká společnost, z. s., se sídlem Hudečkova 1097/12, Praha 4, všichni zastoupeni Mgr. Pavlem Černohousem, advokátem se sídlem Lublaňská 398/18, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Hlavní město Praha, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, zastoupené Mgr.
Josefem Hlavičkou, advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, II) Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, se sídlem Sokolovská 42/217, Praha 9, zastoupené JUDr. Emilem Flegelem, advokátem se sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha 10, a III) Občanské sdružení zelené Čechy, se sídlem Štúrova 1152/34, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobců c) a d) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2023, č. j. 14 A 78/2022 410, o námitce podjatosti soudce vznesené osobou zúčastněnou na řízení III) ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 As 52/2023,
Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Filip Dienstbier není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 As 52/2023.
[1] Nejvyšší správní soud v řízení vedeném pod sp. zn. 6 As 52/2023 projednává kasační stížnost žalobců c) a d) proti v záhlaví specifikovanému rozsudku městského soudu. Tímto rozsudkem městský soud zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 3. 2022, č. j. MD 32102/2021 130/61, kterým bylo částečně změněno rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 30. 6. 2021, č. j. MHMP 794288/2021. Tímto rozhodnutím Magistrát hl. m. Prahy vydal stavební povolení na veřejně prospěšnou stavbu „Výstavba trasy I.D metra v Praze, provozní úsek Pankrác Nové Dvory“.
[2] Dne 11. 6. 2023 obdržel kasační soud od osoby zúčastněné na řízení III) [dále jen „navrhovatel“] námitku podjatosti soudce JUDr. Filipa Dienstbiera, jenž by se měl podle příslušných pravidel obsažených v rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu podílet na projednání a rozhodnutí této věci. Navrhovatel ve své námitce uvedl, že soudce JUDr. Filip Dienstbier je bratrancem Mgr. Jiřího Dienstbiera, který je politikem působícím v Praze, jenž dokonce kandidoval na primátora hlavního města Prahy, a který je zároveň advokátem působícím v advokátní kanceláři Hlaváček & Krampera, s.r.o. Zmíněná advokátní kancelář poskytuje hlavnímu městu Praze právní poradenství ve věcech dopravních staveb a developerských projektů, k čemuž navrhovatel připojil seznam všech smluv, které tato advokátní kancelář uzavřela s hlavním městem Prahou za poslední tři roky. Navrhovatel má tak za to, že příbuzenský vztah soudce JUDr. Filipa Dienstbiera nezaručuje dostatečnou garanci nestrannosti soudu. Na závěr dodal, že námitku podjatosti učinil neprodleně poté, co se s danými informacemi seznámil. Námitka podjatosti byla totiž uplatněna po uplynutí jedno týdne poté, co se navrhovatel seznámil s obsazením rozhodujícího senátu Nejvyššího správního soudu.
[3] Soudce JUDr. Filip Dienstbier ke vznesené námitce podjatosti uvedl, že k účastníkům řízení a ani k jejich zástupcům nemá žádný poměr, pro nějž by měl být dán důvod pochybovat o jeho podjatosti. O působení svého bratrance v advokátní praxi není natolik informován, aby se mohl vyjádřit k jeho vztahu ke kauzám uváděným v námitce podjatosti.
[4] Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a dospěl k závěru, že není důvodná.
[5] Podle § 8 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ Podle § 8 odst. 5 věty čtvrté s. ř. s. musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost vůči konkrétnímu soudci dovozována.
[6] Garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, patří mezi integrální součásti práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 16).
[7] Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení a jejich zástupcům). Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šířeji, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (v tomto případě osobě zúčastněné na řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah.
Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04).
[8] Reálné pochybnosti o podjatosti soudce tak s ohledem na výše uvedené může vyvolat pouze konkrétní tvrzení navrhovatele týkající se vztahu soudce k projednávané věci, jejím účastníkům či zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení podatele.
[9] Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, tj. vztahem přátelským (či naopak vzájemně nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2015, č. j. Nao 90/2015 17). Důvod podjatosti v těchto případech nastane i za situace, kdy se tento vztah navenek nijak neprojevuje (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2021, č. j. Nao 150/2021
40). Pokud však vztah soudce k dané věci nedosahuje takové povahy a intenzity, aby i navzdory zákonem stanoveným povinnostem nebyl schopen nezávisle a nestranně rozhodovat, je u něj třeba vycházet z premisy, že „se jedná o profesionála, který dokáže oddělit svoje soukromé zájmy od rozhodovací činnosti, na které se podílí, a u něhož je vždy na prvním místě respektování profesní a osobní cti“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2010, č. j. Nao 46/2010 78).
[10] V nyní posuzované věci Nejvyšší správní soud neshledal natolik intenzivní vztah soudce JUDr. Filipa Dienstbiera k věci, účastníkům či jejich zástupcům, že by měl z objektivního hlediska vnímání vést k pochybnostem o jeho podjatosti. Je veřejně známou skutečností, že bratrancem soudce JUDr. Filipa Dienstbiera je Mgr. Jiří Dienstbier, jenž se dlouhodobě věnuje vrcholné politice a v současné době taktéž advokacii. Z podkladů připojených navrhovatelem vyplývá, že advokátní kancelář, v níž Mgr. Jiří Dienstbier působí, poskytuje právní poradenství (mimo jiné pro oblast dopravních staveb) hlavnímu městu Praze, které v nyní projednávané věci vystupuje jako osoba zúčastněná na řízení a je zároveň zřizovatelem stavebníka.
Z předloženého seznamu a ani z jiných podkladů nicméně nevyplývá, že by se advokátní kancelář Hlaváček & Krampera, s.r.o., či samotný Mgr. Jiří Dienstbier angažovali v nyní projednávané věci a nic nenasvědčuje ani tomu, že by Mgr. Jiří Dienstbier měl v dané věci určitý osobní zájem. To ostatně ani sám navrhovatel nikterak netvrdil a ani neprokazoval.
[11] Nejvyšší správní soud je toho názoru, že případné právní služby poskytované Mgr. Jiřím Dienstbierem, resp. jeho domovskou advokátní kanceláří, hlavnímu městu Praze v jiných nesouvisejících věcech nezakládají bez dalšího takovou intenzitu vztahu, aby byl způsobilý vyvolat pochybnosti o nepodjatosti soudce JUDr. Filipa Dienstbiera při posuzování a rozhodování ve věci kasační stížnosti vedené pod sp. zn. 6 As 52/2023. Nejvyšší správní soud dodává, že pokud by přijal oprávněnost uplatněné argumentace navrhovatele, musel by soudce, jejichž rodinní příslušníci jsou advokáty nebo jinými profesionálními zástupci v řízení před orgány veřejné moci, vyloučit z projednávání věci pokaždé, pokud by se některý z těchto příbuzných v minulosti podílel na zastupování účastníka řízení (či osoby zúčastnění řízení) ve věci posuzované soudcem, aniž by tento člen soudcovy (v nynější věci dokonce širší) rodiny musel mít k věci či účastníkům řízení jakýkoliv vztah (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22.
2. 2023, č. j. Nao 38/2023 46). Takovýto výklad kasační soud nemůže přijmout.
[12] S přihlédnutím ke shora uvedeným důvodům Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Filip Dienstbier není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 6 As 52/2023.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 29. června 2023
JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu