Nao 107/2024- 127 - text
Nao 107/2024 - 128 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Lenky Krupičkové a soudců Davida Hipšra a Tomáše Foltase v právní věci žalobce: A. P., zastoupen JUDr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem Na poříčí 1041/12, Praha 1, proti žalovanému: nejvyšší státní tajemník, se sídlem Jindřišská 967/34, Praha 1, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem v řízení o kasační stížnosti,
Soudci Nejvyššího správního soudu Jiří Palla, Aleš Roztočil a Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 4 Ads 113/2024.
[1] Žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl kasační stížností rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2024, č. j. 5 Ad 10/2021 98. Tato věc byla přidělena k vyřízení čtvrtému senátu Nejvyššího správního soudu ve složení Jiří Palla, Aleš Roztočil a Petra Weissová, o čemž byl stěžovatel vyrozuměn poučením ze dne 19. 6. 2024. V poučení byl dále informován o tom, že v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého z členů uvedeného senátu může být senát doplněn některým ze soudců třetího senátu, kterými jsou Jaroslav Vlašín, Radovan Havelec a Tomáš Rychlý.
[2] V návaznosti na poučení stěžovatel vznesl dne 1. 7. 2024 včasnou námitku podjatosti vůči všem uvedeným členům čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu a dále vůči soudci Martinu Jakubovi (jedná se o Martina Jakuba Bruse, pozn. soudu). Uvádí v ní, že je nepřijatelné, aby stejní soudci z jednoho senátu rozhodovali již podruhé či potřetí mezi stejnými účastníky řízení ve stejné věci zahájené ze stejného důvodu. Upozorňuje, že základem věci („trvajícího skutku“) je jeho údajná neomluvená absence v období od července do prosince roku 2019. K tomu rekapituluje, že čtvrtý senát rozhodoval ve stejném složení jednak ve věci sp. zn. 4 Ads 440/2021, která se týkala propuštění stěžovatele ze služebního poměru, a dále v obdobném složení (místo Aleše Roztočila rozhodoval Martin Jakub Brus) ve věci sp. zn. 4 Ads 92/2022, v jejímž rámci byl řešen jeho požadavek na plat za listopad a prosinec 2019, který mu nebyl v důsledku propuštění přiznán (aktuálně vedená věc sp. zn. 4 Ads 113/2024 pak souvisí s požadavkem stěžovatele na plat za období červenec až říjen 2019, pozn. soudu). Podle stěžovatele čtvrtý senát nikdy nezohlednil přiléhavou judikaturu, jeho rozhodování nese znaky svévole a snahy zakrýt zjevné nedostatky. Podjatost se projevuje i tím, že si soudci nevyžádali podklady ke všem souvisejícím řízením a že nereflektují skutečnost, že se v případě stěžovatele jedná o útok na veřejnou funkci, dochází k porušování Listiny základních práv a svobod a práv zaručených Ústavou. Jelikož nyní napadený rozsudek městského soudu vychází z rozhodnutí čtvrtého senátu v uvedených věcech, dochází rovněž k narušení dvojinstančnosti řízení. Stěžovatel se dále vymezuje proti právnímu názoru čtvrtého senátu vyjádřeného v těchto věcech.
[3] Podáním ze dne 1. 7. 2024 stěžovatel rozšířil svou námitku podjatosti i na soudce třetího senátu Jaroslava Vlašína, Radovana Havelce a Tomáše Rychlého, kterými by v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého z členů čtvrtého senátu mohl být tento senát doplněn. Poukázal na jejich postup a rozhodování v řízení o kasační stížnosti stěžovatele vedené pod sp. zn. 3 Ads 39/2023.
[4] Dále stěžovatel v návaznosti na poučení ze dne 12. 7. 2024 o vedení řízení ve věci sp. zn. Nao 107/2024 a o složení soudců, kteří se budou věcí zabývat, uplatnil námitku podjatosti proti soudcům osmého senátu ve složení Petr Mikeš, Milan Podhrázký a Jitka Zavřelová, kterými by v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého z členů nyní rozhodujícího senátu mohl být tento senát doplněn. Opět poukázal na jejich postup a rozhodování, a sice v řízení o kasační stížnosti stěžovatele vedené pod sp. zn. 8 Ads 71/2023.
[5] Ačkoliv stěžovatel podal námitku podjatosti i proti soudci Martinu Jakubovi Brusovi, který rozhodoval ve věci sp. zn. 4 Ads 92/2022, a dále proti soudcům třetího a osmého senátu, je třeba námitku vztáhnout pouze k zákonným soudcům v dané věci, tj. vůči soudcům čtvrtého senátu. Z judikatury Nejvyššího správního soudu totiž vyplývá, že účastník řízení může namítat podjatost pouze u toho soudce, který bude v jeho věci rozhodovat (srov. usnesení ze dne 21. 10. 2008, č. j. Nao 103/2008 79, ze dne 11. 5. 2016, č. j. Nao 58/2016 26, ze dne 6. 8. 2020, č. j. Nao 103/2020 48). Není úkolem soudu rozhodovat o všech hypotetických situacích a obsazeních senátu (srov. usnesení ze dne 20. 12. 2018, č. j. Nao 248/2018 32). Soud se proto zabýval pouze námitkou podjatosti směřující vůči soudcům Jiřímu Pallovi, Aleši Roztočilovi a soudkyni Petře Weissové. Opačný postup by ze strany soudu nebyl ani hospodárný (srov. usnesení ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005 34).
[6] K námitce se vyjádřili shodně všichni jmenovaní soudci čtvrtého senátu tak, že nemají žádný vztah k projednávané věci ani k účastníkům řízení; necítí se podjatí.
[7] Nejvyšší správní soud neshledal námitku podjatosti důvodnou.
[8] Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), platí, že: soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[9] Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle § 8 odst. 5 s. ř. s., musí být zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 16, nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).
[10] Z toho, co je výše uvedeno, vyplývá, že stěžovatel spatřuje podjatost soudců čtvrtého senátu v jejich postupu a rozhodování v řízeních o kasačních stížnostech stěžovatele vedených pod sp. zn. 4 Ads 440/2021 a sp. zn. 4 Ads 92/2022, resp. v tom, že si tento senát nevyžádal správní spisy z těchto řízení ani v aktuální věci sp. zn. 4 Ads 113/2024.
[11] Nejvyšší správní soud již například v usnesení ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/2019 56, či v recentním usnesení ze dne 12. 7. 2024, č. j. Nao 98/2024 60, vysvětlil, že postup soudce v řízení či rozhodování v jiných, ať již souvisejících či nesouvisejících, věcech nemůže vést k jeho vyloučení. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nesprávnosti jeho postupu či dřívějšího rozhodování. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou li přípustné), nikoli námitka podjatosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2015, č. j. Nao 82/2015 58).
[12] Právě to však v posuzovaném případě stěžovatel soudcům čtvrtého senátu vytýká. Žádný další důvod, pro který by bylo možno dovodit jakoukoliv pochybnost o nepodjatosti členů uvedeného senátu, stěžovatel netvrdí. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčených soudců, ani z předloženého spisu. Důvody, které stěžovatel uplatnil, podjatost soudců uvedeného senátu založit nemohou.
[13] Vzhledem k těmto okolnostem Nejvyšší správní soud shledal, že soudci Jiří Palla, Aleš Roztočil ani soudkyně Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 4 Ads 113/2024.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. srpna 2024
Lenka Krupičková předsedkyně senátu