Nao 11/2010- 55 - text
Nao 11/2010 - 56
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera, v právní věci žalobce: S. M., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Dobrem, advokátem se sídlem Čelakovského sady 8, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, v řízení o žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 3. 4. 2009, čj. 2009/2163-212/51, o námitce podjatosti uplatněné žalobcem,
Soudce Městského soudu v Praze Mgr. Jiří Tichý n e n í v y l o u č e n z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cad 50/2009.
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze žalobce brojil proti sdělení žalovaného ze dne 3. 4. 2009, čj. 2009/2163-212/51, kterým žalovaný shledal nedůvodným podnět žalobce k přezkoumání zákonnosti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16. 12. 2008, čj. 2008/86645-212. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 13. 11. 20008, čj. KUOK 102663/2008, kterým nebyla povolena obnova řízení ve věci dávky státní sociální podpory - příspěvku na bydlení.
V obtížně čitelném podání ze dne 19. 2. 2010 žalobce mimo jiné namítl podjatost soudce Městského soudu v Praze Mgr. Jiřího Tichého. Uvedl, že ve stejné věci již městský soud několikrát neveřejně rozhodl. Jiří Tichý pouze opakuje a opisuje své původní rozsudky, a proto je vyloučen podle § 8 odst. 1 a 2 s. ř. s.
Dotčený soudce uvedl ve vyjádření k podané námitce podjatosti, že mu nejsou známy žádné skutečnosti, které by ho vylučovaly z projednání a rozhodování ve věci. Konstatoval, že k účastníkům řízení, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemá žádný vztah. Zdůraznil, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Námitka podjatosti není důvodná.
Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s.
ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nestranně (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003 - 16, všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).
Žalobce shledával podjatost Mgr. Tichého v tom, že na městském soudě již několikrát rozhodl „ve stejné věci“ v blíže nespecifikovaných rozhodnutích, a to v rozporu se zásadou veřejnosti soudního řízení. Není zřejmé, zda má žalobce na mysli rozhodnutí – postup soudce v řízení o projednávané věci nebo jeho rozhodování v jiných věcech. Nic to však nemění na tom, že ani jeden z uvedených případů není dle § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodem k vyloučení soudce.
Žalobce rovněž námitku podjatosti vztáhl ke skutečnosti, že rozsudky ve věcech žalobce jsou „opisovány a že bylo rozhodnuto neveřejně rozsudkem“. Znovu je třeba zopakovat, že z poslední věty § 8 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování v jiných věcech, i když se jedná o věci stejných účastníků. Žalobce námitku podjatosti neodůvodnil žádnými konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům uvedeným v § 8 odst. 1 s. ř. s. Tyto skutečnosti nevyplývají ani z obsahu soudního spisu. Za situace, kdy ani dotčený soudce neshledal existenci skutečností, jež by mohly být důvodem jeho podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 30. července 2010
JUDr. Michal Mazanec předseda senátu