Nao 112/2014- 53 - text
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: J. B., zastoupený Mgr. Jiřím Drvotou, advokátem se sídlem Karla IV. 93/3, České Budějovice, proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích, se sídlem Lidická 11, České Budějovice, za účasti osoby zúčastněné na řízení: M. D., v řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 A 10/2014, o námitce podjatosti,
Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 A 10/2014.
Žalobce v řízení o žalobě proti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích uplatnil v podání ze dne 3. 3. 2014 námitku podjatosti vůči soudkyni Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věře Balejové. Tuto námitku zdůvodnil tím, že v dřívějším řízení vedeném pod sp. zn. 10 A 21/2010, ve kterém uvedená soudkyně rozhodovala, nesměl vyjádřit svobodně svůj názor, závěrečná řeč nebyla řádně protokolována a byl uveden do postavení nevěrohodného účastníka soudního řízení. Ze spisu se ztrácely listiny, resp. byly účelově likvidovány, a nebyly mu vráceny. Nejvyšší správní soud navíc věc vrátil Krajskému soudu v Českých Budějovicích z důvodu procesních chyb. Proto žalobce nemá důvěru v nestrannost rozhodování uvedené soudkyně.
Krajský soud předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti podle ust. § 8 odst. 5 s. ř. s. Soudkyně JUDr. Věra Balejová se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že k žalobci ani k projednávané věci nemá žádný vztah. K tvrzení o účelové ztrátě listin uvedla, že v soudním spisu žádné listiny žalobce nezůstaly, krajský soud žádné písemnosti neskartoval ani nezlikvidoval. K výhradám k protokolaci uvedla, že ze závěrečných přednesů účastníků byly zaprotokolovány věcné argumenty. Protokolace odpovídá požadavkům právních předpisů.
Podle ust. § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle citovaného ustanovení je důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím správním či soudním řízení a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce pro podjatost však není jeho postup v projednávané věci, jakož ani postup při rozhodování jiných věcí.
V rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas s právními závěry, např. v otázce posouzení důvodnosti žaloby či odmítnutí věcného přezkumu žaloby z procesních důvodů, které soudce vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti bezvýznamný. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nesprávnosti jeho dřívějších rozhodnutí. Zpochybňovat rozhodnutí soudu lze a slouží k tomu opravné prostředky, jako je kasační stížnost ve smyslu ust. § 102 a násl. s. ř. s. Nejvyšší správní soud dále poukazuje na ust. § 164 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, kde je upravena možnost podat stížnost na průtahy v řízení nebo nevhodné chování soudních osob či narušování důstojnosti řízení před soudem.
V daném případě je podle žalobce důvodem podjatosti soudkyně JUDr. Věry Balejové její dřívější rozhodovací činnost, resp. postup v dřívějším soudním řízení. Jak již bylo výše uvedeno, důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Žalobcem tvrzené skutečnosti, z nichž dovozuje podjatost, proto nelze považovat za takové, které by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedené soudkyně k žalobci, žalovanému či k věci samé, pro nějž by mohly existovat pochybnosti o její nepodjatosti. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. března 2014
JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu