Nao 116/2024- 74 - text
Nao 116/2024 - 75 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Faisala Husseiniho a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobce: Mgr. A. P., Ph.D., zastoupeného advokátem JUDr. Petrem Vaňkem, Na Poříčí 12, Praha 1, proti žalovanému: nejvyšší státní tajemník, Jindřišská 34, Praha 1, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2024, čj. 5 Ad 9/2021 70, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu ve věci vedené pod sp. zn. 4 Ads 115/2024
Soudci Nejvyššího správního soudu Jiří Palla, Aleš Roztočil a Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 4 Ads 115/2024.
[1] Žalobce (nyní stěžovatel) napadl kasační stížností rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2024, čj. 5 Ad 9/2021 70. Tato věc byla přidělena čtvrtému senátu ve složení Jiří Palla, Aleš Roztočil a Petra Weissová.
[2] Proti soudcům čtvrtého senátu vznesl stěžovatel námitku podjatosti. Jejich vyloučení požaduje z důvodu jejich poměru k věci, k jeho osobě a k Ministerstvu vnitra (ke kterému byl dříve ve služebním poměru). Tvrdí, že je nepřijatelné, aby stejní soudci z jednoho senátu (někteří z nich už počtvrté) rozhodovali mezi stejnými účastníky řízení ve stejné věci. S odkazem na rozsudek ze dne 28. 6. 2022, čj. 4 Ads 440/2021 105, stěžovatel tvrdí, že postoj soudců čtvrtého senátu k problematice ochrany whistleblowerů (za kterého se považuje) budí více než rozpaky. Dále s odkazem na rozsudek ze dne 27. 2. 2024, čj. 4 Ads 92/2022 61, uvádí, že čtvrtý senát změnil judikaturu NSS k postavení úředníků ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, a protiprávně se tak pasoval do role zvláštního senátu pro řešení kompetenčních sporů. Tímto rozsudkem odsouhlasil největší odvetné opatření ministerstva proti whistleblowerovi, kterým je zahájení řízení a vydání rozhodnutí ve věcech služby až po ukončení služebního poměru. Obsáhle a poněkud nesouvisle pak stěžovatel argumentuje, že řízení ve věcech služby nelze vést s úředníkem, kterému už skončil služební poměr. Soudci čtvrtého senátu jsou ale prý „schopni a ochotni“ tvrdit opak. Jejich podjatost je zřejmá už z výzvy ve věci 4 Ads 115/2024, ve které žalovaného nevyzvali k zaslání dokumentů k předcházejícím řízením.
[3] K podané námitce se vyjádřili shodně všichni soudci čtvrtého senátu tak, že nemají žádný vztah k projednávané věci ani k účastníkům řízení; necítí se podjatí.
[4] Námitka podjatosti není důvodná.
[5] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Stěžovatel netvrdí nic, co by svědčilo o poměru kteréhokoli ze soudců čtvrtého senátu k věci nebo k účastníkům. Ve skutečnosti jen všemožně nesouhlasí s dřívějšími rozsudky čtvrtého senátu v jeho věcech (4 Ads 440/2021 a 4 Ads 92/2022) a s jejich postupem ve věci 4 Ads 115/2024, ve které si prý nevyžádali spisy. Postup soudce v řízení či rozhodování v jiných věcech však nemůže vést k jeho vyloučení. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nesprávnosti jeho postupu či rozhodování (usnesení NSS ze dne 19. 11. 2019, čj. Nao 206/2019 56, bod 9).
[7] Proto soudci Jiří Palla, Aleš Roztočil a Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci 4 Ads 115/2024.
[8] Stěžovatel dále požadoval i vyloučení soudců třetího senátu (Radovan Havelec, Tomáš Rychlý a Jaroslav Vlašín) a osmého senátu (Petr Mikeš, Milan Podhrázký a Jitka Zavřelová; do konce dubna 2024 také Jiřina Chmelová), a to s odkazem na jejich rozhodování v dalších jeho věcech (3 Ads 39/2023 a 8 Ads 71/2023). O vyloučení těchto soudců NSS ani nerozhodoval, neboť není úkolem soudu rozhodovat o všech hypotetických situacích a obsazeních senátu; účastník řízení může namítat podjatost pouze toho soudce, který bude v jeho věci rozhodovat (usnesení NSS ze dne 21. 10. 2008, čj. Nao 103/2008 79, a usnesení ze dne 20. 12. 2018, čj. Nao 248/2018 32, bod 7). Ze stejného důvodu NSS nerozhodoval ani o vyloučení Martina Jakuba Bruse, který v době svého zařazení do čtvrtého senátu rozhodoval v jedné ze stěžovatelových dřívějších věcí (4 Ads 92/2022). Ve věci 4 Ads 115/2024 však rozhodovat nebude, ostatně už na NSS ani nepůsobí, neboť k němu byl dočasně přidělen jen do konce června 2024. https://www.nssoud.cz/o-soudu/soudci/docasne-prideleni-soudci Navíc je zřejmé, že stěžovatel k podjatosti všech uvedených soudců opět netvrdí nic jiného, než co podle poslední věty § 8 odst. 1 s. ř. s. nemůže být důvodem pro vyloučení soudce.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 14. srpna 2024
Michaela Bejčková předsedkyně senátu