Nejvyšší správní soud usnesení správní

Nao 116/2025

ze dne 2025-08-28
ECLI:CZ:NSS:2025:NAO.116.2025.23

Nao 116/2025- 23 - text

 Nao 116/2025 - 24 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: Severočeské doly a. s., se sídlem Boženy Němcové 5359, Chomutov, zastoupená JUDr. Karlem Muzikářem, LL.M., advokátem se sídlem Křížovnické náměstí 193/2, Praha 1, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem tř. Kpt. Jaroše 7, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2025, č. j. 29 Af 3/2021 342, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní proti soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Faisalovi Husseinimu ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 21 As 149/2025,

Soudce JUDr. Faisal Husseini není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 21 As 149/2025.

[1] Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „předseda ÚOHS“) výše nadepsaným rozhodnutím zamítl rozklad žalobkyně a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 8. 2019, č. j. ÚOHS S337/2014/KD 24117/2019/820/TPi, kterým byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupku podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně se následně domáhala žalobou podanou u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) zrušení uvedeného rozhodnutí předsedy ÚOHS. Krajský soud žalobu zamítl.

[2] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) brojí proti rozsudku krajského soudu kasační stížností podanou k NSS.

[3] Poté, co se stěžovatelka dozvěděla, kterému senátu NSS byla věc byla přidělena, vznesla námitku podjatosti vůči jeho členu soudci JUDr. Faisalovi Husseinimu. Namítá, že soudce JUDr. Faisal Husseini se zřejmě účastnil na projednání anebo rozhodování věci před krajským soudem. Uvedené stěžovatelka dovozuje z toho, že JUDr. Faisal Husseini byl původním členem soudního oddělení 29 krajského soudu, který měl o věci rozhodovat. Podílel se tak zřejmě v určité míře na projednání věci v předchozím soudním řízení, byť v důsledku jeho trvání déle než čtyři roky byla věc nakonec rozhodnuta v jiném složení senátu, neboť JUDr. Faisal Husseini byl v mezidobí přeložen k NSS.

[4] Soudce JUDr. Faisal Husseini ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že se necítí být podjatým. Dále uvedl, že byl skutečně v době, kdy věc krajskému soudu napadla, členem senátu 29, který o věci rozhodoval. Věc však byla předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Bystřickou přidělena jako soudci zpravodaji JUDr. Marianu Kokešovi, který poté pokynem určil, že přípravné úkony ve věci má činit vyšší soudní úředník. JUDr. Faisal Husseini uvedl, že s věcí nepřišel nijak blíže do styku, nevydal v ní žádný pokyn, ani se žádným způsobem nepodílel na jakýchkoli úkonech či procesních rozhodnutích v této věci. O věci, o níž rozhodl senát 29 krajského soudu dne 30. 6. 2025, mu nebylo až do jeho přeložení k NSS nic známo. Rovněž k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemá žádný vztah.

[5] Námitka podjatosti není důvodná.

[6] Dle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (zvýrazněno NSS).

[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 s. ř. s. je součástí naplňování ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Ačkoliv je rozhodnutí o vyloučení soudce součástí práva na zákonného soudce, jde o doplnění jinak vůdčí obecné zásady, že příslušnost soudce je dána předem, aniž by mohla být jakkoliv ovlivněna. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu mohou reálně bránit rozhodnout v souladu se zákonem nestranně a spravedlivě (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 3. 2. 2021, č. j. Nao 173/2020 119, č. 4235/2021 Sb. NSS, a v něm citovaná judikatura).

[8] V této věci je typově namítána podjatost, která je založena tím, že soudce rozhodoval (přezkoumával rozhodnutí) o totožné věci na různých stupních soudního řízení. „Vyloučen by tak byl soudce, který by o téže věci rozhodoval nejprve v řízení u krajského soudu a následně pak v řízení kasačním u Nejvyššího správního soudu“ (usnesení NSS ze dne 19. 6. 2014, č. j. Nao 184/2014 63). Podjatost soudce z důvodu podílu na předchozím soudním řízení je tedy dána tím, že soudce nemůže na jiném stupni soudní hierarchie rozhodovat (přezkoumávat rozhodnutí) o totožné věci, na které se podílel na odlišném stupni; „soudce má čerpat poznatky potřebné pro projednávání a rozhodování věci z těch pramenů a tím způsobem, jež jsou vlastní té fázi řízení, k níž je podle pravidel funkční příslušnosti povolán.“ (usnesení NSS ze dne 6. 1. 2005, č. j. Nao 56/2004 54, č. 545/2005 Sb. NSS). „Jinak řečeno, jde o pravidlo ‚různých očí‘ v rámci instančního či kvaziinstančního vztahu. Účel pravidla je zjevný – zaručit co možná největší míru objektivity a otevřenosti vyšší instance (kvaziinstance) případnému novému pohledu na projednávanou věc a zabránit případným tendencím, aby tatáž osoba, jež v mezidobí přejde od jednoho z orgánů k orgánu druhému, sama sobě ‚potvrdila‘ správnost jí dříve vysloveného názoru.“ (usnesení NSS ze dne 2. 2. 2018, č. j. Nao 39/2018 12).

[9] Podle Rozvrhu práce Krajského soudu v Brně na rok 2021 ve znění účinném v době napadení věci do soudního oddělení 29 (dále jen „rozvrh práce krajského soudu“) byli jeho členy předsedkyně JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Faisal Husseini, JUDr. Marian Kokeš, JUDr. Petr Pospíšil a soudce dočasně přidělený Mgr. Jan Jirásek.

[10] Podle odst. 13) Obecné části rozvrhu práce úseku správního soudnictví krajského soudu platilo, že je li ve věci přidělené do soudního oddělení s více než třemi členy v případě oddělení 29 A, Ad, Af a Na referující soudkyní JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Faisal Husseini, Ph.D., nebo JUDr. Marian Kokeš, Ph.D., jedná senát ve složení JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Faisal Husseini, Ph.D., JUDr. Marian Kokeš, Ph.D.

[11] JUDr. Faisal Husseini byl tedy až do svého přidělení k NSS od 1. 1. 2024 členem soudního oddělení (senátu) krajského soudu, kterému věc napadla k rozhodnutí. O věci krajský soud rozhodl až dne 30. 6. 2025 ve složení JUDr. Zuzana Bystřická, JUDr. Marian Kokeš a JUDr. Ľubomír Majerčík.

[12] Prvotní předpoklad ve smyslu věty druhé § 8 odst. 1 s. ř. s. pro vyloučení soudce JUDr. Faisala Husseiniho z rozhodování ve věci sp. zn. 21 As 149/2025 tedy naplněn nebyl, neboť soudce JUDr. Faisal Husseini se na rozhodnutí o věci samé nepodílel.

[13] Tím však není otázka posouzení možné objektivní podjatosti s ohledem na jeho zařazení v soudním oddělení 29 po určitou dobu řízení o žalobě zcela vyčerpána. Pro posouzení objektivní podjatosti v případě, kdy se soudce na rozhodnutí o věci samé v předchozím řízení na nižším stupni nepodílel, je podle komentářovou literatury otázkou „co přesně rozumět pod souslovím ‚podílet se na projednání nebo rozhodování věci‘. Bude to i situace, kdy soudce ve věci na krajském soudu činil jen přípravné úkony, aniž by věc rozhodoval meritorně? Judikatura k tomu uvádí, že by měl být vyloučen takový soudce, který procesně působil v předchozím soudním řízení v takovém kvalitativním a kvantitativním rozsahu, kdy již získal o věci vědomost té povahy, jež vyvolává pochybnost o vnitřní nezávislosti soudních instancí, o legalitě aplikovaných poznatků a ve svých důsledcích i pochybnost o soudcově nestrannosti (usnesení NSS Nao 13/2004 54, shodně usnesení NS 2 Cdon 264/97). Z toho plyne, že jsou důvody pro vyloučení i takového soudce, který (byť věc samu nerozhodl), např. již prováděl v senátu dokazování, rozhodoval o odkladném účinku žaloby nebo o návrhu na předběžné opatření apod. Naproti tomu skutečnost, že žaloba napadla do soudního oddělení, jehož byl soudce členem, účastníci byli poučeni o složení senátu, soud provedl i některé přípravné úkony, ovšem dotčený soudce se dále již na rozhodování nepodílel, důvod pro vyloučení nezaloží.“ (Kühn, Z., Kocourek, T., a kol, Soudní řád správní. Komentář. Wolters Kluwer 2019, s. 58, bod 3).

[14] Samotné zařazení soudce JUDr. Faisala Husseiniho v soudním oddělení 29 krajského soudu po určitou dobu řízení o žalobě, kdy se na rozhodnutí o věci samé nakonec nepodílel, tedy nepostačuje k tomu, aby byl z rozhodování o věci v řízení před NSS vyloučen. V řízení před krajským soudem by musely nastat takové okolnosti, jež by vyvolaly pochybnost o tom, zda dotčený soudce mohl získat vědomost o věci takové povahy, jež by vyvolávala pochybnost o vnitřní nezávislosti soudních instancí ve smyslu výše citované komentářové literatury.

[15] Z předloženého soudního spisu krajského soudu ve věci sp. zn. 29 Af 3/2021 nic takového neplyne. Soudce JUDr. Faisal Husseini neučinil žádný procesní úkon, ani pokyn v této věci. Z předloženého soudního spisu krajského soudu plyne, že po dobu zařazení soudce JUDr. Faisala Husseiniho v soudním oddělení 29 krajského soudu byly administrativním aparátem krajského soudu ve věci prováděny pouze přípravné úkony na základě pokynu referujícího soudce JUDr. Mariana Kokeše. Ve věci nebylo vydáno ani žádné rozhodnutí takového typu, že by z něho mohl soudce JUDr. Faisal Husseini získat bližší informace o dané věci.

[16] Za této situace pouhé zařazení soudce JUDr. Faisala Husseiniho v soudním oddělení 29 krajského soudu po určitou dobu řízení o žalobě nepostačuje k tomu, aby bez dalšího vznikly důvodné pochybnosti o tom, že by mohl o věci získat vědomosti v takovém rozsahu, který by zakládaly důvod jeho podjatosti.

[17] Ve světle výše uvedeného rozhodl NSS tak, že soudce JUDr. Faisal Husseini není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 28. srpna 2025

JUDr. Radan Malík předseda senátu