Nao 119/2022- 49 - text
Nao 119/2022 - 50 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce JUDr. Josefa Baxy a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: I. E., proti žalovanému: Exekutorský úřad pro Prahu 3 – JUDr. Ingrid Švecová, soudní exekutor, se sídlem Vinohradská 174, Praha 3, o žalobě proti všem úkonům žalovaného ve věci č. j. 091 EX 16470/14 a proti povolení exekuce vydané Okresním soudem ve Zlíně č. j. 091 EX 16470/14, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 5. 2022, č. j. 31 A 53/2022 14, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D. a Mgr. Jitky Zavřelové ve věci vedené pod sp. zn. 8 As 152/2022,
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Petr Mikeš, Ph.D., JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D. a Mgr. Jitka Zavřelová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 As 152/2022.
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti výše uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), jímž byla odmítnuta žaloba proti blíže specifikovaným postupům žalovaného. Krajský soud dospěl k závěru, že k projednání žaloby není dána pravomoc soudů ve správním soudnictví. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 20. 7. 2022, č. j. 8 As 152/2022 32, zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a vyzval jej k doložení plné moci a zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost.
[2] Stěžovatel na toto usnesení reagoval podáním ze dne 27. 7. 2022, v němž (ovšem na samé hranici srozumitelnosti) brojí proti neosvobození od soudních poplatků a neustanovení zástupce (namítá, že je v „tristní“ ekonomické a sociální situaci a že výroky usnesení kasačního soudu jsou „irelevantní“ z důvodu nepochopení merita věci a „nekalého“ úsudku rozhodujícího senátu, zjevně ovlivněném „pletichami“). V tomto podání pak stěžovatel výslovně uplatnil i námitku podjatosti rozhodujícího senátu, kterou zdůvodnil tak, že jeho soudci byli uvedeni v omyl a „podprahově“ byli ovlivněni i dehonestací jeho osoby v masmédiích. Výzvu k zaplacení soudního poplatku a doložení plné moci proto vydal podjatý a vůči osobě stěžovatele zaujatý senát, který nesplňuje podmínku nestrannosti. Navrhl proto, aby bylo řízení předáno jinému senátu Nejvyššího správního soudu.
[3] K námitce podjatosti se vyjádřili soudci osmého senátu Nejvyššího správního soudu, kteří uvedli, že nemají žádný poměr k projednávané věci ani účastníkům řízení a nejsou si vědomi ani jiných okolností, pro které by byl dán důvod zakládající pochybnosti o jejich nepodjatosti. Výslovně pak odkázali na § 8 odst. 1 zákona č. 150/2022 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), podle něhož k vyloučení soudce nemohou vést okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[4] Námitka podjatosti byla dle rozvrhu práce přidělena k rozhodnutí prvnímu senátu Nejvyššího správního soudu, který po nezbytných procesních úkonech a seznámení se s jejím obsahem dospěl k závěru, že není důvodná.
[5] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, „jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“ (zvýrazněno Nejvyšším správním soudem).
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16, ze dne 18. 2. 2010, č. j. Nao 2/2010 – 91, ze dne 17. 6. 2015, Nao 135/2015 – 59, ze dne 28. 5. 2020, č. j. Nao 68/2020 – 55, ze dne 18. 2. 2021, č. j. Nao 180/2020 – 23 a řadu dalších).
[7] V projednávané věci založil stěžovatel námitku podjatosti na důvodech, které spočívají v usnesení kasačního soudu, jímž byly zamítnuty žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce a stěžovatel byl vyzván k doložení plné moci a zaplacení soudního poplatku. Stěžovatel z toho vyvozuje, že rozhodující soudci byli uvedeni v omyl a jsou vůči němu „zaujatí“.
[8] Uváděné důvody jsou však plně podřaditelné pod okolnosti, které podle § 8 odst. 1 poslední věty s. ř. s. nejsou způsobilé založit vyloučení soudců. Postup a rozhodování soudce v řízení o projednávané věci nemůže zpochybnit jeho nestrannost a být důvodem pro jeho vyloučení z rozhodování. I v případě, že by soudce rozhodoval nesprávně či v důsledku jeho „uvedení v omyl“, jak konkrétně namítá stěžovatel, nejsou tyto skutečnosti samy o sobě důvodem pro jeho vyloučení z rozhodování. K posouzení toho, zda je rozhodování nesprávné či důsledkem omylu, slouží případně opravné prostředky (byť v dané věci případně uplatněné až vůči konečnému rozhodnutí kasačního soudu), nikoliv námitka podjatosti.
[9] Stěžovatelova námitka, že rozhodující soudci byli ovlivněni blíže neupřesněnými dehonestačními informacemi v masmédiích, je pak čistě spekulativní a nepodložená žádným konkrétním tvrzením, natož důkazem. Ani z této námitky proto nelze dovozovat podjatost rozhodujících soudců.
[10] S ohledem na to dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby byli soudci osmého senátu JUDr. Petr Mikeš, Ph.D., JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D. a Mgr. Jitka Zavřelová vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. srpna 2022
JUDr. Ivo Pospíšil předseda senátu