Nao 120/2025- 143 - text
Nao 120/2025 - 144 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobkyně: České radiokomunikace a. s., IČO 24738875, sídlem Skokanská 2117/1, Praha, zast. Mgr. Karin Konstantinovovou, advokátkou se sídlem Benediktská 690/7, Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2025, č. j. KUJCK 51875/2025, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní vůči soudcům Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Michalu Hájkovi, Ph.D., Mgr. et Mgr. Bc. Petrovi Jiříkovi a Mgr. Heleně Nutilové, ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 57 A 15/2025,
Soudci Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Michal Hájek, Ph.D., Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík a Mgr. Helena Nutilová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 57 A 15/2025.
[1] Žalobkyně v řízení o žalobě proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného, které se týká stavebního povolení pro stavbu „Výstavba bytových domů a technické a inženýrské infrastruktury, Husova kolonie, U Rozumova dvora, České Budějovice, II. etapa“, a které je vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích („krajský soud“) pod sp. zn. 57 A 15/2025, včas namítala podjatost soudců krajského soudu JUDr. Michala Hájka, Ph.D., Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a Mgr. Heleny Nutilové. Tuto námitku odůvodnila žalobkyně tím, že se jmenovaní podíleli na projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. 51 A 30/2023, v němž byla řešena otázka existence radioelektrického zařízení žalobkyně, pro které bylo zřízeno ochranné pásmo. Vzhledem k tomu, že totožná otázka je předmětem řízení vedeného pod sp. zn. 57 A 15/2025, v němž rozhoduje senát ve shodném složení, má žalobkyně za to, že tito soudci mají na danou otázku již předem vytvořený názor, a nebudou tak objektivně a nezaujatě tuto věc posuzovat. Uvedení soudci nemohou dospět k odlišnému závěru stran existence radioelektrického zařízení a ochranného pásma, neboť by tím sami zpochybnili správnost svého rozsudku ve věci sp. zn. 51 A 30/2023. Jejich rozhodování o žalobě podané ve věci sp. zn. 57 A 15/2025 je tak předem ovlivněno znalostí věci, a to v neprospěch žalobkyně.
[2] Soudce JUDr. Michal Hájek, Ph.D., sdělil, že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by zakládaly jeho podjatost ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s. S účastníky řízení, jejich zástupci, ani s věcí samotnou jej nepojí žádný vztah. Dřívější procesní postup soudu v jiné věci důvod podjatosti nezakládá.
[3] Soudce Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík rovněž neshledal žádné okolnosti, které by zakládaly jeho podjatost ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s. Takovou okolností není ani dřívější postup soudu v jiné věci.
[4] Shodné vyjádření podala také soudkyně Mgr. Helena Nutilová.
[5] Námitka podjatosti není důvodná.
[6] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. „[s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
[7] Žalobkyně má zato, že podjatost soudců je dána s ohledem na jejich rozhodování v předchozí věci. Z toho dovozuje, že jsou předem ovlivněni znalostí věci, a nebudou proto objektivně a nestranně rozhodovat ve věci krajským soudem nyní projednávané.
[8] Pojem „předchozí soudní řízení“ ve smyslu § 8 odst. 1 věty druhé s. ř. s. je třeba vykládat instančně. Podjatost soudce z důvodu podílu na předchozím soudním řízení je dána tím, že soudce rozhodoval (přezkoumával rozhodnutí) o totožné věci na různých stupních soudního řízení (např. usnesení NSS ze dne 8. 2. 2022, č. j. Nao 243/2021 111, bod 19 a judikatura tam citovaná).
[9] Stávající situace je však zcela odlišná, jde o rozhodování týchž soudců v různých věcech v rámci jednoho stupně. Na takový případ výslovně dopadá dikce poslední věty citovaného § 8 odst. 1 s. ř. s., který podjatost soudců z těchto důvodů výslovně vylučuje.
[10] Namítanou podjatost soudců žalobkyně dále podpořila citací komentáře k posledně uvedenému zákonnému ustanovení, podle kterého: „Vyloučen by však byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než při jejím projednávání (např. dokazováním při jednání). Soudce nesmí být ovlivněn znalostí věci na základě předchozích neprocesně získaných informací a poznání.“ (Pospíšil, P. § 8: Blažek, T., Jirásek, J., Molek, P., Pospíšil, P., Sochorová, V., Šebek, P.: Soudní řád správní – online komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2016) Žalobkyně však tuto citaci již nijak nepropojuje s konkrétním tvrzením o tom, že by dotčení soudci získali poznatky či informace o věci jiným způsobem než při jejím projednání, tedy způsobem neprocesním. Právní názor zformovaný v rámci jiného řízení takovým poznatkem (informací) být nemůže, a proto ani z tohoto hlediska nelze namítané podjatosti přisvědčit.
[11] Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné jiné důvody, které by podjatosti dotčených soudců nasvědčovaly. Dospěl proto k závěru, že uvedení soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 57 A 15/2025.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. září 2025
JUDr. Jiří Palla předseda senátu