Nao 124/2024- 44 - text
Nao 124/2024 - pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Tomáše Kocourka a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: Bc. M. H., zastoupený Mgr. Zdeňkem Burdou, advokátem se sídlem Fibichova 218, Mělník, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 11. 2023, č. j. 142750/2023/KUSK/HRO, a ze dne 20. 2. 2024, č. j. 026072/2024/KUSK/OSŽPS/RAU, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2024, č. j. 44 A 2/2024 45, o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 4 As 99/2024,
Soudci Nejvyššího správního soudu Mgr. Aleš Roztočil, JUDr. Jiří Palla ani Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 4 As 99/2024.
[1] Žalobce byl správními orgány uznán vinným ze spáchání několika přestupků spočívajících v tom, že se svým vozidlem neoprávněně stál na chodníku. Žalovaný napadenými rozhodnutími odvolání žalobce zamítl. Proti těmto rozhodnutím se žalobce bránil žalobou, kterou krajský soud zamítl rozsudkem ze dne 30. 5. 2024. Proti tomuto rozsudku podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, která byla podle rozvrhu práce přidělena k projednání a rozhodnutí 4. senátu.
[2] Podáním datovaným dne 17. 7. 2024 vznesl žalobce námitku podjatosti vůči soudcům 4. senátu Mgr. Aleši Roztočilovi, JUDr. Jiřímu Pallovi a Mgr. Petře Weissové. V námitce uvádí, že tito soudci byli stěžovatelem k rozsudku NSS ze dne 12. 7. 2024, č. j. 4 As 106/2024 10, dotázáni, zda měli konkrétní důkazy pro to, aby mohli tvrdit, že se stěžovatel dopouštěl vůči jiné osobě „urážlivé nepořádkové činnosti“ a proč nemohlo jít jen o „celopravdivou analýzu“ o tom, jaké všechny reálně možné příčiny vedou až k nerespektování judikatury NSS v rozsudku ze dne 30. 7. 2020, č. j. 3 As 159/2018 81, bod 20. Na tento dotaz podle stěžovatele soudci jen mlčeli a uvedli, že nevědí, a nebyli schopni to vyvrátit nebo objasnit a připustili, že pokutovaný výrok na nikoho neútočil. Z toho stěžovatel dovozuje, že výše jmenovaní soudci neměli žádné důkazy pro svá tvrzení, ta si pouze vymysleli a lživě obvinili jiného ze spáchání „nepořádkového činu“. Tímto křivým obviněním projevili negativní vztah vůči stěžovateli a naplnili skutkovou podstatu poměru k účastníkovi podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.).
[3] Čtvrtý senát Nejvyššího správního soudu tuto námitku podjatosti podle § 8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), předložil spolu se spisem a vyjádřením soudců Mgr. Aleše Roztočila, JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové předsedovi Nejvyššího správního soudu. Všichni tři soudci k námitce podjatosti sdělili, že nemají žádný vztah k věci ani k účastníkům řízení.
[4] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Pro tuto věc je podstatná poslední věta citovaného ustanovení, podle níž nemohou být důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[5] Toto pravidlo NSS blíže vyložil např. v usnesení ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/2019 56, bodě 9. Uvedl zde, že postup soudce v řízení o projednávané věci a rozhodování v jiných, souvisejících či nesouvisejících věcech nemůže vést k jeho vyloučení, byť by v těchto věcech byl žalobce neúspěšný. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. Účastníkův nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při posuzování podjatosti irelevantní. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí či neústavnosti postupu správního soudu, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich zpochybňováním.
[6] Důvody, které žalobce uplatnil, se týkají právě rozhodování v dřívější věci, a proto nemohou založit podjatost soudců Mgr. Aleše Roztočila, JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové. Z rozsudku č. j. 4 As 106/2024 10 nijak nevyplývá, že by měli soudci ke stěžovateli „negativní vztah“, nelze z něj dovodit ani jakýkoli jiný důvod pro pochybnost o jejich nepodjatosti.
[7] Nejvyšší správní soud uzavírá, že soudci Nejvyššího správního soudu Mgr. Aleš Roztočil, JUDr. Jiří Palla a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u NSS pod sp. zn. 4 As 99/2024.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 15. srpna 2024
Eva Šonková předsedkyně senátu