Soudce vyloučený podle ustanovení $ 8 odst. 1 věty druhé s. ř. s. je ten, který procesně působil v předchozím soudním řízení v takovém kvalitativ- ním a kvantitativním rozsahu, kdy již získal o věci vědomost té povahy, jež vyvolává ve svých důsledcích pochybnost o soudcově nestrannosti. Pojem předchozího soudního řízení je nutno v daném případě vyložit materiálně, tedy s ohledem na konkrétní a přímou souvztažnost a věcnou souvislost předmětných řízení.
V projednávané věci Nejvyšší správní soud shledal námitku podjatosti důvod- nou, a to s ohledem na podíl soudkyně JUDr. Elišky C. na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soud- ním řízení. Podle $ 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich po- měr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednává- ní nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním ří- zení.
Důvodem k vyloučení soudce ne- jsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci ne- bo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podjatost soudce zasahuje do princi- pu nezávislosti soudce, neboť nestran- nost soudce tento princip předpoklá- dá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez tohoto předpokladu by nebylo ani důvodu pro konstituování soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické spo- lečnosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v $ 8 s.
ř. s. předsta- vuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonné- mu soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázá- na soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhle- dem k tomu ize vyloučit soudce z pro- jednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhod- nout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Smysl a účel věty druhé $ 8 odst. 1 s. ř. s. spočívá mimo jiné v rozvinutí principu instanční oddělenosti řízení před jednotlivými funkčně příslušnými soudy jako záruky vnitřní nezávislosti soudní soustavy, a tím i práva každého na spravedlivý proces. Soudce má čer- pat poznatky potřebné pro projednává- ní a rozhodování věci právě z těch pra- menů a tím způsobem, jež jsou vlastní té fázi řízení, k níž je podle pravidel funkční příslušnosti povolán. K prame- nům jiným soudce přihlédnout nemůže, což souvisí i s požadavkem jeho nestran- nosti ve smyslu neovlivnění předchozím (a tedy procesně neregulérním) pozná- ním o dané věci.
Ustanovení věty druhé $ 8 odst. 1 s. ř. s. lze tedy chápat jako specifické rozvinutí zásady vyjádřené již ve větě první $ 8 odst. 1 s. ř. s., že totiž soudce nesmí mít jistý, kvalifikovaný po- měr k projednávané věci. Nejvyšší správní soud se plně zto- tožňuje s právními názory na vyloučení 47 433 soudců podílejících se na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení, které ve svých rozhod- nutích vyjádřil Nejvyšší soud (např. sp. zn. 26 Cdo 74/99, sp. zn. 2 Cdon 264/97). Vyloučení soudců je institutem obsaže- ným ve všech soudních procesních řá- .
dech a přes jistou terminologickou ne- souladnost dílčích úprav je zřejmá jejich obsahová a i funkční shoda. Proto pu- blikovaná judikatura k ustanovení $ 14 odst. 2 o. s. ř. je přiměřeně použitelná i ve správním soudnictví, kde je proces- ní úprava obsažena v $ 8 odst. 1 větě druhé s. ř. s. V daném případě rozhodoval senát Krajského soudu v Ostravě, jehož před- sedkyní byla JUDr. Eliška C., o žalobě ža- lobce ze dne 25. 8. 2000 proti rozhodnu- tí žalovaného ze dne 23. 8. 2000, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti vyměření daně z příjmů právnických osob za rok 1999.
Krajský soud napa- dené rozhodnutí zrušil a věc žalované- mu vrátil k dalšímu řízení (rozsudek ze dne 14. 9. 2001, čj. 22 Ca 456/2000-25). V rámci tohoto dalšího správního řízení správce daně prvního stupně řízení za- stavil a žalovaný odvolání proti tomuto rozhodnutí zamítl dne 2. 9. 2002. Toto rozhodnutí žalovaného žalobce opět na- padl žalobou, podanou Krajskému sou- du v Ostravě dne 4. 11. 2002 (sp. zn. 22 Ca 489/2002), přičemž věc byla po- dle rozvrhu práce opět přidělena sená- tu, jehož byla předsedkyní JUDr.
Eliška C. Do doby jejího odchodu na Nejvyšší správní soud byly ve věci činěny pouze jednoduché procesní úkony (výzvy žalo- vanému ze dne 28. 1. 2003 ke sdělení dle $ 51 odst. 1 s. ř. s., k předložení správ- ního spisu a k písemnému vyjádření se k žalobě), které byly formálně opatřeny jejím podpisem jako předsedkyně senátu. 48 Nejvyšší správní soud má za to, že pro vyloučení soudce z důvodu podílu na projednávání věci v předchozím soud- ním řízení musí být splněna podmín- ka významnějšího rozsahu procesního působení tohoto soudce v tomto řízení Ci když nemusí jít přímo o rozhodování ve věci).
Jak zjistil ze soudního spisu a jak je popsáno výše, není tato podmín- ka v případě soudního řízení vedené- ho Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. 22 Ca 489/2002 ve vztahu k osobě JUDr. Elišky C. splněna. Jako důvod pro vyloučení JUDr. Eliš- ky C. však Nejvyšší správní soud shledal právě její podíl na projednávání a rozho- dování věci vedené Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. 22 Ca 456/2000, a to proto, že nepochybná věcná i práv- ní souvislost obou kauz, kdy rozsudek ze dne 14. 9. 2001 předjímal další po- stup správních orgánů, by popírala vý- še vyložený princip neovlivnění před- chozím poznáním o dané věci, a tedy i nestrannost soudce.
Soudce vyloučený podle $ 8 odst. 1 věty druhé s. ř. s. je ten, který procesně působil v předcho- zím soudním řízení v takovém kvalita- tivním a kvantitativním rozsahu, kdy již získal o věci vědomost té povahy, jež vyvolává pochybnost o vnitřní nezávis- losti soudních instancí, o legalitě apliko- vaných poznatků a ve svých důsledcích i pochybnost o soudcově nestrannosti. Pojem předchozího soudního řízení je nutno v daném případě vyložit materiál- ně, tedy s ohledem na konkrétní a pří- mou souvztažnost a věcnou souvislost předmětných řízení.
Cani) 434 Řízení před soudem: rozhodnutí předběžné povahy k $ 70 písm. b) soudního řádu správního k $ 34 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví) Rozhodnutí Ministerstva financí o předběžném opatření podle $ 34 zá- kona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, je vyloučeno ze soudního přezkou- mání ve smyslu $ 70 písm. b) s. ř. s. jakožto rozhodnutí předběžné povahy.
Zemědělské družstvo H. v H. proti Finančnímu ředitelství v Ostravě, o kasační
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 2. 9. 2004
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu