Nao 13/2006- 11 - text
č. j. Nao 13/2006 - 11
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce R. M., proti žalovanému Úřadu městské části Praha 12, se sídlem Písková 830/25, Praha 4 - Modřany, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 1990, čj. 6090/Zu-Ma/90, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 Ca 43/2006, o námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Naděždy Řehákové,
Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Naděžda Řeháková n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 Ca 43/2006.
Žalobce v podání doručeném Městskému soudu v Praze dne 13. 2. 2006 uplatnil mj. námitku podjatosti proti soudkyni tohoto soudu JUDr. Naděždě Řehákové, kterou odůvodnil tím, že vyloučení jmenované soudkyně navrhuje z důvodu její „totální neznalosti platné legislativy“.
Soudkyně JUDr. Naděžda Řeháková ve vyjádření k námitce podjatosti sdělila, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k právní věci a nejsou jí známy okolnosti, které by ji vylučovaly z projednávání a rozhodnutí ve věci. Soudkyně označila uplatněnou námitku z hledisek uvedených v § 8 s. ř. s. za právně nevýznamnou. Věc byla dne 12. 4. 2006 předložena k rozhodnutí o námitce podjatosti Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud poté o věci uvážil následovně:
Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech, kterého se žalobce dovolává.
Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že důvod spočívající v žalobcem tvrzeném, blíže nespecifikovaném a ničím nepodloženém přesvědčení o „totální neznalosti současné legislativy“ nemůže založit podjatost soudkyně JUDr. Naděždy Řehákové, neboť takové tvrzení nemůže být důvodem pro vyloučení soudce ve smyslu již citovaného § 8 odst. 1 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že u soudkyně JUDr. Naděždy Řehákové nebyl prokázán žádný vztah k věci ani k účastníkům, návrh na její vyloučení z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 Ca 43/2006 nebyl shledán důvodným.
Nejvyšší správní soud poznamenává, že pokud jde o případný jiný právní názor žalobce, než jaký zaujal soud ve svém rozhodnutí, slouží k nápravě případných pochybení soudu institut kasační stížnosti adresované Nejvyššímu správnímu soudu, nikoliv však – jak se zřejmě mylně domnívá žalobce – institut námitky podjatosti soudce. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. května 2006
JUDr. Marie Součková předsedkyně senátu