Nejvyšší správní soud usnesení správní

Nao 131/2023

ze dne 2023-07-26
ECLI:CZ:NSS:2023:NAO.131.2023.38

Nao 131/2023- 38 - text

 Nao 131/2023 - 39 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška a soudců Tomáše Kocourka a Veroniky Juřičkové v právní věci žalobců: a) L. Z., b) H. Z., zastoupeni Mgr. Bc. Petrem Dostálem, advokátem, se sídlem Za Poštou 2, Olomouc, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské náměstí 1, Brno, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2022, č. j. ZKI BR O

13/226/2023

20, v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 55/2023, o námitce podjatosti vznesené žalobci v tomto řízení proti členovi senátu 31 A soudci JUDr. Václavu Štenclovi, MA,

Soudce Krajského soudu v Brně JUDr. Václav Štencel, MA, není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 55/2023.

[1] Žalobci se žalobou podanou u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž nebylo vyhověno jejich námitce proti obsahu obnoveného katastrálního operátu v katastrálním území Strání. V návaznosti na poučení o složení senátu krajského soudu, jemuž byla věc přidělena k projednání, uplatnili žalobci ve lhůtě k tomu stanovené námitku podjatosti člena senátu 31 A soudce JUDr. Václava Štencela, MA. Odůvodnili ji tím, že uvedený soudce v minulosti rozhodoval ve věci vedené u téhož krajského soudu pod sp. zn. 31 A 54/2021, která byla skutkově obdobná nyní projednávané věci. Žalobci pochybují o nestrannosti uvedeného soudce, neboť se dá předpokládat, že nebude chtít v rámci tohoto řízení rozhodovat proti jinému rozhodnutí, na jehož vydání se bezprostředně podílel. Naopak bude mít zájem ukončit tuto věc shodně.

[2] Soudce krajského soudu JUDr. Václav Štencel, MA, k námitce podjatosti sdělil, že nemá žádný poměr k věci ani účastníkům řízení, necítí se být podjatý.

[3] Dne 13. července 2023 předložil krajský soud spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti.

[4] Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[5] Z formulace námitky podjatosti je zřejmé, že soudce krajského soudu je dle názoru žalobců vyloučen z projednávání jejich věci, neboť již rozhodoval o skutkově obdobné věci, v níž se podílel na formulaci právního názoru na otázku, která je podstatná i pro věc žalobců. Ti se obávají, že uvedený soudce na svém právním názoru setrvá i v jejich věci.

[6] Nejvyšší správní soud z rozsudku krajského soudu ze dne 6. 4. 2022, č. j. 31 A 54/2021 49, zjistil, že JUDr. Václav Štencel, MA, se podílel na rozhodování žaloby jiných osob, kterou bylo napadeno rozhodnutí žalovaného ve věci námitky proti obnovenému katastrálnímu operátu pro katastrální území Havraníky.

[7] Věci projednávané krajským soudem pod sp. zn. 31 A 54/2021 a 31 A 55/2023 nelze považovat za věci totožné, neboť jak okruh jejich účastníků, tak předmět řízení jsou rozdílné. V chronologicky prvním případě se jednalo o obnovu katastrálního operátu v obci Havraníky v okrese Znojmo, v druhém případě se jedná o obnovu katastrálního operátu v obci Strání v okrese Uherské Hradiště.

[8] Z tvrzení žalobců ani výše zjištěných skutečností nevyplývá, že by JUDr. Štencel byl vyloučen z projednávání věci pro pochybnosti o jeho nepodjatosti pramenící z jeho vztahu k účastníkům řízení, jejich zástupcům či k projednávané věci (osobní zájem na určitém výsledku řízení). Mezi oběma věcmi není žádný vztah (podmíněnost, návaznost či jiná skutková nebo právní souvislost), takže nepřichází do úvahy ani vyloučení z důvodu, že se JUDr. Štencel podílel na projednávání a rozhodování věci v předchozím soudním řízení. Skutečnost, že se JUDr. Štencel v minulosti podílel na projednávání a rozhodování zcela odlišné věci, v níž se jako člen senátu vyjádřil k právní otázce významné i pro nyní projednávanou věc, není důvodem jeho vyloučení. Tuto situaci lze podřadit pod § 8 odst. 1 větu třetí s. ř. s., podle níž nejsou důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívající v jeho rozhodování v jiných věcech. Uvedená situace, kdy se soudce v různých věcech zabývá totožnou právní otázkou, je naprosto běžná, přičemž z toho plynoucí následek, jehož se žalobci obávají, že soudce rozhoduje v různých věcech o stejné otázce shodně, je naopak s ohledem na princip rovnosti a princip předvídatelnosti rozhodování žádoucí. Bylo by absurdní, pokud by se soudce mohl k určité právní otázce vyjádřit pouze v jedné věci a ve věcech chronologicky následujících by byl vyloučen z jejich projednávání a rozhodování.

[9] Nejvyšší správní soud uzavírá, že soudce senátu 31 A krajského soudu JUDr. Václav Štencel, MA, není vyloučen z projednávání a rozhodnutí výše uvedené věci.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. července 2023

JUDr. Tomáš Langášek, LL.M. předseda senátu