Nao 132/2024- 82 - text
Nao 132/2024 - 83 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Weissové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobce: D. B., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 2024, č. j. MPSV-2024/109860-915, v řízení o námitce podjatosti soudkyň Krajského soudu v Plzni Mgr. Jany Komínkové a Mgr. Jaroslavy Křivánkové, ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 33 Ad 22/2024,
Soudkyně Krajského soudu v Plzni Mgr. Jana Komínková a Mgr. Jaroslava Křivánková, nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 33 Ad 22/2024.
[1] Žalobce se žalobou u Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Karlových Varech ze dne 8. 4. 2024, č. j. 7506/2024/ASS, kterým zamítl žádost žalobce o dávku příspěvku na živobytí.
[2] V průběhu řízení o žalobě žalobce v podání ze dne 19. 7. 2024 vznesl námitku podjatosti proti soudkyním krajského soudu Mgr. Janě Komínkové a Mgr. Jaroslavě Křivánkové. Námitku odůvodnil tím, že na příspěvek na živobytí čeká 54 měsíců, přitom podle jeho názoru mu „měl být oznámen okamžitě (osoba bez příjmu, bez vlastních úspor, přijatelné obydlí, přijatelné vybavení domácnosti) nebo do 14 dní předběžné oznámení (…).“ Podle žalobce tento postup prokazuje neznalost ve věci.
[3] Krajský soud předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o této námitce podjatosti. Soudkyně Mgr. Komínková a Mgr. Křivánková k námitce podjatosti sdělily, že k věci ani účastníkům řízení nemají žádný vztah zakládající důvod k pochybnostem o jejich nepodjatosti. Shodně poukázaly na to, že žalobce podjatost dovozuje toliko z procesního postupu soudce.
[4] Z toho, co je výše uvedeno, vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost jmenovaných soudkyň krajského soudu pouze v jejich postupu v řízení vedeném na základě jím podané žaloby, a především pak v čekání na kladné rozhodnutí správních orgánů o jeho žádosti o dávku příspěvku na živobytí, které přikládá k tíži soudkyním krajského soudu.
[5] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. (důraz přidán soudem)
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný; vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci je tudíž možné jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003-16). Soudní řád správní proto také v § 8 odst. 5 vyžaduje, aby námitka podjatosti byla odůvodněna a aby byly uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována.
[7] Nejvyšší správní soud již například v usnesení ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/2019-56 vysvětlil, že postup soudce v řízení či rozhodování v jiných, ať již souvisejících či nesouvisejících, věcech nemůže vést k jeho vyloučení. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nesprávnosti jeho postupu.
[8] Právě to však v posuzovaném případě žalobce soudkyním krajského soudu vytýká. Žádný další důvod, pro který by bylo možno dovodit jakoukoliv pochybnost o nepodjatosti uvedených soudkyň, žalobce vůbec netvrdí. Důvod, který žalobce uplatnil ve vztahu k soudkyním krajského soudu, jejich podjatost založit nemůže.
[9] Nejvyšší správní soud s ohledem na shora uvedené shrnuje, že soudkyně krajského soudu Mgr. Jana Komínková a Mgr. Jaroslava Křivánková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí výše uvedené věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 5. září 2024
Mgr. Petra Weissová předsedkyně senátu