Nao 14/2025- 44 - text
Nao 14/2025 - 45 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Krupičkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Petra Šuránka v právní věci žalobce: Ing. P. S., proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, sídlem Závodní 353/88, Karlovy Vary, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 11. 2024, č. j. 57 A 42/2024 59, o námitce podjatosti soudců vznesené žalobcem ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 As 330/2024,
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Lenka Matyášová, JUDr. Jakub Camrda a JUDr. Viktor Kučera nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 As 330/2024.
[1] Žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl kasační stížností rozsudek Krajského soudu v Plzni (dále též „krajský soud“) ze dne 27. 11. 2024, č. j. 57 A 42/2024 59, jímž bylo k žalobě stěžovatele zrušeno rozhodnutí Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne 23. 4. 2024, týkající se žádosti stěžovatele o informace, pro nepřezkoumatelnost.
[2] Tato věc byla přidělena k vyřízení pátému senátu Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Lenka Matyášová, JUDr. Jakub Camrda a JUDr. Viktor Kučera, o čemž byl stěžovatel vyrozuměn poučením ze dne 18. 12. 2024. V poučení byl dále informován o tom, že v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého z členů uvedeného senátu může být senát doplněn některým ze soudců šestého senátu.
[3] V návaznosti na poučení stěžovatel vznesl dne 23. 12. 2024 včasnou námitku podjatosti vůči všem uvedeným členům pátého senátu Nejvyššího správního soudu. Uvádí v ní, že předmětem řízení je v zásadě aplikace, resp. revize závěrů rozsudku pátého senátu ze dne 17. 4. 2020, č. j. 5 As 170/2019 30. Může být tedy v zájmu soudců pátého senátu potvrdit své původní závěry. Proto stěžovatel vznáší námitku podjatosti proti těmto soudcům, byť nezpochybňuje jejich profesní přístup. Zmiňuje, že uvedené soudce nezná a není motivován snahou se zbavit konkrétního soudce či si vybrat jiného. Podjatostí však chápe i situaci, kdy má soudce na věc již předem daný názor. Dále poukazuje na své osobní zkušenosti z jiných správních a soudních řízení, která souvisejí s péčí o jeho dvě děti, jimž se snaží zajistit bezpečí. Dodává, že v samotném rozsudku č. j. 5 As 170/2019 30 nespatřuje znehodnocení nástroje, jímž se daří napravit nedostatky správní praxe v oblasti poskytování informací, výklad krajského soudu však k takovému výsledku vést může. K jednotlivým aspektům kasační stížnosti by se proto měl vyjádřit nestranný soudce, u něhož nejsou známy žádné okolnosti zavdávající podjatost.
[4] K námitce se vyjádřili shodně všichni jmenovaní soudci pátého senátu tak, že nemají žádný poměr k projednávané věci ani k účastníkům řízení a ani se nepodíleli na jejím projednávání a rozhodování u správního orgánu či v předchozím soudním řízení.
[5] Nejvyšší správní soud neshledal námitku podjatosti důvodnou.
[6] Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[7] Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle § 8 odst. 5 s. ř. s., musí být zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 16, nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).
[8] Z toho, co je výše uvedeno, vyplývá, že stěžovatel spatřuje podjatost soudců pátého senátu v tom, jaké závěry tito soudci vyslovili v rozsudku č. j. 5 As 170/2019 30, respektive v tom, jak tyto závěry uchopil krajský soud v rozsudku, který stěžovatel napadl kasační stížností.
[9] Nejvyšší správní soud již například v usnesení ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/2019 56, či v recentním usnesení ze dne 12. 7. 2024, č. j. Nao 98/2024 60, vysvětlil, že postup soudce v řízení či rozhodování v jiných, ať již souvisejících či nesouvisejících, věcech nemůže vést k jeho vyloučení. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nesprávnosti jeho postupu či dřívějšího rozhodování. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou li přípustné), nikoli námitka podjatosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2015, č. j. Nao 82/2015 58).
[10] Právě to však v posuzovaném případě stěžovatel soudcům pátého senátu vytýká. Žádný další důvod, pro který by bylo možno dovodit jakoukoliv pochybnost o nepodjatosti členů uvedeného senátu, stěžovatel netvrdí. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčených soudců, ani z předloženého spisu. Důvody, které stěžovatel uplatnil, podjatost soudců uvedeného senátu založit nemohou.
[11] Vzhledem k těmto okolnostem Nejvyšší správní soud shledal, že soudci JUDr. Lenka Matyášová, JUDr. Jakub Camrda a JUDr. Viktor Kučera nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 As 330/2024.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. ledna 2025
Mgr. Lenka Krupičková předsedkyně senátu