Nao 14/2026- 37 - text
Nao 14/2026 - 38
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Karla Šimky a Václava Štencla v právní věci žalobkyně: H. J., zastoupená JUDr. Ing. J. J., LL.M., Ph.D., obecným zmocněncem, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o žalobě ze dne 22. 12. 2025, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 59 Af 29/2025,
Soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci Mgr. Lucie Trejbalová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 59 Af 29/2025.
[1] Žalobkyně žalobou ze dne 22. 12. 2025 zahájila řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem – pobočkou v Liberci. Podáním datovaným dne 15. 1. 2026 vznesla (spolu se svým zástupcem) námitku podjatosti vůči soudkyni Mgr. Lucii Trejbalové. V námitce uvádí, že soudkyně opakovaně nesprávně označila zástupce žalobkyně bez vysokoškolských titulů, v čemž spatřuje neúctu k právnickým profesím. Zástupce žalobkyně soudkyni opakovaně vyzval, aby buď účastníky označovala správně vysokoškolským titulem, případně aby tituly v usnesení neuváděla. Žalobkyně a její zástupce jsou též přesvědčeni, že je namístě soudkyni vyloučit z projednávání a rozhodnutí věci podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, a to kvůli dlouhodobě trvající podjatosti a neúctě k žalobkyni a jejímu zástupci porušením práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Soudkyně Mgr. Lucie Trejbalová dlouhodobě dělá vše pro to, aby poškodila žalobkyni a jejího zástupce, neboť „v desítkách rozhodnutí předcházejících a v napadeném rozhodnutí“ hledá opakovaně formální důvody, proč spor neprojednat, proč žalobu odmítnout a vyhnout se meritu. Žalobkyně zpochybňuje vzdělání soudkyně a tvrdí, že nenásleduje judikaturu vyšších soudů. Dále se žalobkyně obecně zamýšlí nad dopadem odmítání meritorního rozhodování na důvěru v justici.
[2] Krajský soud námitku podjatosti podle § 8 odst. 5 s. ř. s. předložil spolu se svým spisem a vyjádřením soudkyně Mgr. Lucie Trejbalové NSS k rozhodnutí.
[3] Soudkyně Mgr. Lucie Trejbalová k námitce podjatosti sdělila, že se ve věci necítí podjatá. K žalobkyni, jejímu zástupci ani k projednávané věci nemá žádný osobní poměr. Stejně tak se nepodílela na projednání věci před správním orgánem. Její dřívější rozhodovací praxe nezakládá důvod podjatosti podle § 8 odst. 1 s. ř. s. Neúctu vůči žalobkyni ani jejímu zástupci neprojevila a není si vědoma toho, že by bylo ze strany soudu, resp. jmenovitě jí samotné shledáno porušování práva na spravedlivý proces. Odkazuje na závěry rozsudku NSS ze dne 6. 10. 2025, čj. 9 As 140/2025 36, v jiné věci žalobkyně, ve které byla rovněž zastoupena obecným zmocněncem. Ve vztahu k neuvedení vysokoškolských titulů soudkyně uvádí, že jejich dosažení nebylo soudu doloženo. Též je jí z úřední činnosti známo (z věci vedené pod sp. zn. 60 Ad 2/2022, týkající se starobního důchodu zástupce žalobkyně), že mezi dobami pojištění pro účely důchodového zabezpečení nebyla doba vysokoškolského studia.
[4] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Pro tuto věc je podstatná poslední věta citovaného ustanovení, podle níž nemohou být důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[5] Toto pravidlo NSS blíže vyložil např. v usnesení ze dne 19. 11. 2019, čj. Nao 206/2019 56, bodě 9. Uvedl zde, že postup soudce v řízení o projednávané věci a rozhodování v jiných, souvisejících či nesouvisejících věcech nemůže vést k jeho vyloučení, byť by v těchto věcech byl žalobce neúspěšný. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. Účastníkův nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při posuzování podjatosti irelevantní. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí či neústavnosti postupu správního soudu, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich zpochybňováním.
[6] Důvody uplatněné žalobkyní a jejím zástupcem týkající se rozhodování v dřívějších věcech proto nemohou založit podjatost soudkyně Mgr. Lucie Trejbalové. Žalobkyně a její zástupce navíc ani konkrétně neuvedli, kterých věcí se má takové rozhodování týkat ani jak či za jakých okolností měla soudkyně údajně vůči nim projevit neúctu a podjatost.
[7] Důvodem k pochybnostem o nepodjatosti soudkyně není ani neoznačení zástupce žalobkyně v záhlaví usnesení s výzvou soudu (ani jinde) vysokoškolskými tituly. Soudní řád správní neukládá soudu povinnost označovat osoby uvedené v rozhodnutích vysokoškolskými tituly, zároveň to však ani nezapovídá. Z vyjádření soudkyně vyplývá, že důvodem takového postupu bylo nedoložení dosaženého vysokoškolského vzdělání, nikoli snaha vyjádřit vůči zástupci žalobkyně (nebo právnickým profesím obecně) neúctu. Toto odůvodnění má racionální základ a nelze s něj usuzovat na negativní vztah soudkyně k žalobkyni či jejímu zástupci. Takový závěr nelze dovodit ani z ostatních okolností této věci.
[8] Nejvyšší správní soud uzavírá, že soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci Mgr. Lucie Trejbalová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí výše uvedené věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. února 2026
Eva Šonková
předsedkyně senátu