Nejvyšší správní soud usnesení správní

Nao 144/2021

ze dne 2021-08-02
ECLI:CZ:NSS:2021:NAO.144.2021.47

Nao 144/2021- 47 - text

Nao 144/2021 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně Mgr. Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: Mgr. D. D., proti žalovanému: Okresní státní zastupitelství ve Vyškově, sídlem Svatopluka Čecha 439/14, Vyškov, týkající se žaloby na ochranu proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. dubna 2021 č. j. 29 A 167/2020 - 86, vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 As 173/2021, o námitce podjatosti vznesené žalobcem v posledně uvedeném řízení proti soudcům a soudkyni osmého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Petru Mikešovi, Ph.D., JUDr. Milanovi Podhrázkému, Ph.D. a Mgr. Jitce Zavřelové

Soudci a soudkyně osmého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Petr Mikeš, Ph.D., JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D., a Mgr. Jitka Zavřelová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 As 173/2021.

[1] Kasační stížností podanou k Nejvyššímu správnímu soudu se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Brně.

[2] Dne 2. června 2021 Nejvyšší správní soud doručil stěžovateli poučení o tom, že jeho věc bude projednávat a rozhodovat osmý senát Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Petr Mikeš, Ph.D., JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D., a Mgr. Jitka Zavřelová, spolu s formulářem Potvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech a pokyny k jeho vyplnění, neboť stěžovatel spolu s kasační stížností podal návrh na ustanovení advokáta.

[3] Podáním ze dne 4. června 2021, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu 9. června 2021, vznesl stěžovatel námitku podjatosti soudců Mikeše, Podhrázkého a soudkyně Zavřelové, přičemž relevantní odůvodnění námitky spočívalo v tom, že se stěžovatel neztotožňuje s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 8. dubna 2021 č. j. 8 As 133/2020 - 50, jímž osmý senát ve stejném složení zamítl jeho kasační stížnost v jiné věci.

[4] Šestému senátu Nejvyššího správního soudu byla námitka podjatosti postoupena k rozhodnutí dne 23. června 2021 spolu s prohlášením soudců a soudkyně osmého senátu, že ve vztahu k věci, účastníkům a jejich zástupcům nejsou v poměru, pro který by mohl být dán důvod k pochybám o jejich nepodjatosti.

[5] Nejvyšší správní soud zaslal stěžovateli a žalovanému dne 1. července 2021 poučení o složení senátu, který bude rozhodovat o námitce podjatosti. Stěžovatel reagoval přípisem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 9. července 2021, který se však obsahově nijak netýká projednávané námitky podjatosti.

[6] Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[7] Z formulace námitky podjatosti je zřejmé, že soudci a soudkyně osmého senátu Nejvyššího správního soudu jsou dle názoru stěžovatele podjatí proto, jakým způsobem posoudili jinou kasační stížnost stěžovatele v minulosti. Konkrétně stěžovatel uvádí, že v rozsudku č. j. 8 As 133/2020 - 50 nebylo uvedeno několik zásadních argumentů, a vyčítá osmému senátu nepoložení předběžných otázek Soudnímu dvoru Evropské unie.

[8] Jelikož stěžovatel neuvedl kromě nesouhlasu s uvedeným rozsudkem žádný další důvod, proč by měli být soudci a soudkyně z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni, nemůže být s námitkou podjatosti úspěšný. Vyloučení soudce je možné pouze pro poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, případně pro účast na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Dle výslovného znění poslední věty § 8 odst. 1 s. ř. s. naopak „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“

[9] Byl-li stěžovatel přesvědčen o tom, že bylo namístě položit Soudnímu dvoru Evropské unie předběžné otázky, měl proti rozsudku Nejvyššího správního soudu možnost brojit ústavní stížností. Prostřednictvím námitky podjatosti se zákonností či věcnou správností dřívějšího soudního rozhodnutí polemizovat nelze a šestému senátu Nejvyššího správního soudu vůbec nepřísluší se k nim v tomto rozhodnutí vyjadřovat.

[10] Šestý senát Nejvyššího správního soudu uzavírá, že na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že soudci a soudkyně osmého senátu tohoto soudu JUDr. Petr Mikeš, Ph.D., JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D., a Mgr. Jitka Zavřelová nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí výše uvedené věci.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 2. srpna 2021

JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu