Nao 152/2024- 16 - text
Nao 152/2024 - 17 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců Mgr. Jana Kratochvíla a JUDr. Viktora Kučery ve věci žalobkyně: BPO Czech, s.r.o., se sídlem Ve Smečkách 6, Praha 1, zastoupené advokátem JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., se sídlem Na Poříčí 3a, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 32, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2024, č. j. 5 A 71/2023-61, o vyloučení soudkyně Nejvyššího správního soudu Lenky Krupičkové z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 7 Afs 225/2024,
Soudkyně Nejvyššího správního soudu Lenka Krupičková je vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 7 Afs 225/2024.
[1] Nejvyšší správní soud v řízení vedeném pod sp. zn. 7 Afs 225/2024 projednává kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelky) proti v záhlaví specifikovanému rozhodnutí městského soudu. Po seznámení s obsahem spisu sdělila soudkyně Lenka Krupičková, jako soudkyně sedmého senátu příslušného dle platného rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu k projednání a rozhodnutí této věci, předsedovi Nejvyššího správního soudu skutečnosti, jež by dle jejího názoru mohly eventuálně představovat důvod pro její vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.
[2] Konkrétně uvedla, že se zástupcem stěžovatelky několik let spolupracovala v advokátní kanceláři VORLÍČKOVA PARTNERS s. r. o. Tato spolupráce sice skončila před více než 10 lety a v současné době se omezuje pouze na občasné společné přednášení pro odbornou veřejnost a spoluautorství komentáře k zákonu o Finanční správě České republiky, avšak v současné době společně připravují jeho aktualizaci. Soudkyni Lenku Krupičkovou navíc pojí se zástupcem stěžovatelky blízký osobní (přátelský) vztah, který svojí intenzitou přesahuje rámec běžného profesního styku. S advokátem stěžovatelky je soudkyně v pravidelném kontaktu; často se setkávají při soukromých i různých společenských událostech, navzájem znají svoje rodiny, předávají si dary a opakovaně spolu strávili zahraniční dovolenou na horách, tu ostatně plánují i na nastávající zimu. Soudkyně dodala, že ačkoliv se subjektivně podjatá necítí, je třeba vzít v potaz objektivní zhodnocení jejího vztahu se zástupcem stěžovatelky, kdy by mohl být dán důvod pochybovat o její nepodjatosti.
[3] Předseda Nejvyššího správního soudu podle § 8 odst. 3 in fine soudního řádu správního předložil posouzení otázky podjatosti pátému senátu Nejvyššího správního soudu, který je dle platného rozvrhu práce povolán o této otázce rozhodnout.
[4] Nejvyšší správní soud úvodem poznamenává, že o prakticky shodném oznámení soudkyně Lenky Krupičkové již rozhodoval v minulosti. Tehdejší senát soudkyni z projednávání věci vyloučil (usnesení ze dne 23. 10. 2023, č. j. Nao 176/2023-38). Zdejší senát neshledal žádné důvody, proč by se měl od tohoto rozhodnutí odchýlit. Níže proto pouze ve stručnosti tyto důvody rekapituluje.
[5] Podle ustanovení § 8 odst. 1 soudního řádu správního jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
[6] Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení a jejich zástupcům). Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šířeji, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli, nýbrž to, zda reálně existují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci nezaujatý vztah. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, č. j. 4 As 14/2004 70). Subjektivní hledisko o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04).
[7] Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, tj. vztahem přátelským (či naopak vzájemně nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2015, č. j. Nao 90/2015 17). Důvod podjatosti v těchto případech nastane i za situace, kdy se tento vztah navenek nijak neprojevuje (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2021, č. j. Nao 150/2021 40). Pokud však vztah soudce k dané věci nedosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat, je u osobnosti soudce třeba vycházet z premisy, že „se jedná o profesionála, který dokáže oddělit svoje soukromé zájmy od rozhodovací činnosti, na které se podílí, a u něhož je vždy na prvním místě respektování profesní a osobní cti“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2010, č. j. Nao 46/2010 78).
[8] Z prohlášení soudkyně Lenky Krupičkové vyplynulo, že má k zástupci stěžovatelky přátelský vztah. Je s ním v pravidelném kontaktu, často se setkávají při soukromých příležitostech, navzájem znají své rodinné příslušníky, předávají si dary a opakovaně spolu tráví společnou dovolenou. Vztah soudkyně k zástupci stěžovatelky tedy již překračuje běžné kolegiální vztahy či známosti a je možno jej charakterizovat jako blízké přátelství. Existují zde tedy okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že členka příslušného tříčlenného senátu Nejvyššího správního soudu určitým, nikoliv nezaujatým vztahem k věci disponuje. Za této situace dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že soudkyní Lenkou Krupičkovou popsané skutečnosti naplňují důvody pro její vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. 7 Afs 225/2024 ve smyslu § 8 odst. 1 soudního řádu správního.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 14. října 2024
JUDr. Jakub Camrda předseda senátu