Nao 159/2024- 27 - text
Nao 159/2024 - 28 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: ZEVES 6 s.r.o., se sídlem Tovární 629, Chomutov, zastoupená JUDr. et. Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D., advokátem se sídlem Dvořákova 1624, Úvaly, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Masarykovo náměstí 5, Jihlava, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 9. 2024, č. j. 31 A 45/2023 – 315, o vyloučení soudkyně Nejvyššího správního soudu Mgr. Sylvy Šiškeové, z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 2 As 218/2024,
Soudkyně Nejvyššího správního soudu Mgr. Sylva Šiškeová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 2 As 218/2024.
[1] Nejvyšší správní soud v řízení vedeném pod sp. zn. 2 As 218/2024 projednává kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti v záhlaví specifikovanému rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“). Tímto rozsudkem krajský soud zamítl žalobu, jíž se stěžovatelka domáhala zrušení rozhodnutí Rady žalovaného ze dne 7. 3. 2023, č. j. 09612-14/2022-ERU. Uvedeným rozhodnutím zamítla Rada ERU rozklad stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2022, č. j. 09612-7/2022-ERU (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a toto rozhodnutí potvrdila. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaný obnovil řízení o žádosti stěžovatelky ze dne 16. 11. 2010 o udělení licence na výrobu elektřiny z důvodu, že rozhodnutí o udělení licence bylo dosaženo trestným činem ve smyslu § 100 odst. 4 správního řádu. Zjistil totiž, že JUDr. Ing. Zdeněk Zemek (jednatel stěžovatelky v době udělení licence) byl uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.
[2] Po seznámení s obsahem spisu oznámila Mgr. Sylva Šiškeová jako soudkyně zpravodajka předsedovi Nejvyššího správního soudu skutečnosti, které by podle jejího názoru mohly eventuálně představovat důvod pro její vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. Uvedla, že v letech 2014 až 2020 byla spolupracující advokátkou Mgr. Mariana Jeřábka. JUDr. Ing. Zdeněk Zemek byl po krátkou dobu, přibližně v roce 2018, jeho klientem, přičemž konzultoval možnost podání dovolaní v trestních věcech svých synů Alexandra a Zdeňka, jednatelů společností Saša – Sun s.r.o. a Zdeněk – Sun s.r.o., jež také souvisela s udělením licencí na výrobu elektřiny. Mgr. Šiškeová se jako členka týmu konzultačně podílela na přípravě těchto dovolání. Jednání s JUDr. Ing. Zemkem se nikdy neúčastnila, současné jednatelky stěžovatelky (Zuzanu Zemanovou a Ing. Silvii Zemkovou) nezná. V řízení o kasační stížnosti zastupuje stěžovatelku jiný právní zástupce než Mgr. Jeřábek.
[3] Soudkyně Mgr. Šiškeová si je podle svých slov vědoma skutečnosti, že její poměr věci je poněkud zprostředkovaný. Dodala však, že v minulosti měla vhled do trestní roviny případu, která je příčinou obnovy řízení, kterou se Nejvyšší správní soud bude zabývat v řízení vedeném pod sp. zn. 2 As 218/2024. Dovolání, na jejichž případě se konzultačně podílela, se však týkala synů JUDr. Ing. Zděňka Zemka, nikoliv jeho osobně. Již na základě stručného popisu trestního jednání shrnutého v napadeném rozsudku ale zjistila výraznou podobnost s věcí, na jejímž řešení se v týmu Mgr. Jeřábka podílela. Závěrem Mgr. Šiškeová dodala, že ačkoliv se subjektivně podjatá necítí, při objektivním pohledu by mohl být dán důvod k pochybnostem o jejím nestranném a nezaujatém rozhodování.
[4] Předseda Nejvyššího správního soudu podle svého sdělení ze dne 16. 10. 2024 neshledal podle § 8 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) důvody k vyloučení soudkyně Mgr. Sylvy Šiškeové. Vztah soudkyně a zastupujícího advokáta je v nyní projednávané věci je podle něj natolik zprostředkovaný, že nemůže založit objektivní důvod podjatosti. Soudkyně se ze subjektivního hlediska necítí být podjatá.
[5] Podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, patří mezi integrální součásti práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16).
[7] Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení a jejich zástupcům). Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šířeji, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli, nýbrž to, zda reálně existují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, č. j. 4 As 14/2004 – 70). Subjektivní hledisko o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04).
[8] Z oznámení soudkyně Mgr. Sylvy Šiškeové plyne, že možný důvod pro své vyloučení spatřuje v tom, že v minulosti měla vhled do trestní roviny případu, která je příčinou obnovy řízení, jíž se Nejvyšší správní soud bude zabývat v řízení vedeném pod sp. zn. 2 As 218/2024. Ačkoliv uvedla, že již na základě stručného popisu trestního jednání v napadeném rozsudku zjistila výraznou podobnost s věcí, na jejímž řešení se v týmu Mgr. Jeřábka podílela, nejde podle Nejvyššího správního soudu o takové okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že má k věci nezaujatý vztah. Zásadní je přitom zejména skutečnost, že se Mgr. Šiškeová konzultačně podílela na přípravách dovolání ve věcech synů JUDr. Ing. Zemka, nikoliv jeho samotného, přičemž se tak podle jejího sdělení stalo přibližně v roce 2018. Nelze tedy přehlédnout ani tento výrazný časový odstup. I z dalšího obsahu oznámení je patrné, že její poměr k věci je zprostředkovaný. V souvislosti s osobou JUDr. Ing. Zemka uvedla, že se jednání s ním v minulosti neúčastnila. Nelze opomenout ani skutečnost, že stěžovatelku v řízení o kasační stížnosti zastupuje jiný právní zástupce, než je Mgr. Jeřábek, se kterým Mgr. Šiškeová v minulosti spolupracovala jako advokátka. Současné jednatelky stěžovatelky přitom Mgr. Šiškeová nezná. Jinými slovy, podle vylíčených skutečností se jedná o specificky zprostředkované okolnosti, které nezavdávají objektivní důvod k pochybnostem o nestrannosti soudkyně Mgr. Šiškeové v dané věci.
[9] S přihlédnutím k těmto důvodům Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že Mgr. Sylva Šiškeová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 2 As 218/2024.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 31. října 2024
JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu