Nao 168/2016- 120 - text
Nao 168/2016 - 121 pokračování
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Ing. Z. Ch., proti žalované: Univerzita Karlova v Praze, se sídlem Ovocný trh 5, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí rektora Univerzity Karlovy v Praze ze dne 5. 4. 2012, č. j. 1429/12/III/Sed, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči soudcům senátu 6 A Městského soudu v Praze ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 90/2012,
Návrh s e o d m í t á .
Městský soud v Praze projednával žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí rektora Univerzity Karlovy v Praze ze dne 5. 4. 2012, č. j. 1429/12/III/Sed, kterým byla zamítnuta jeho žádost o přezkoumání rozhodnutí děkana Matematicko-fyzikální fakulty ze dne 30. 11. 2011, č. j. Stud/Kis/2443, téže univerzity a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Uvedeným rozhodnutím nebylo vzhledem k § 8 odst. 1 písm. a) Stipendijního řádu UK v Praze žalobci přiznáno stipendium za vynikající studijní výsledky. Městský soud v Praze ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 19. 4. 2016, č. j. 6 A 90/2012 – 84, tak, že žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Žalobce podáním ze dne 19. 4. 2016 namítl podjatost soudců senátu 6 A Městského soudu v Praze. Uvedl, že téhož dne se účastnil jednání Městského soudu v Praze v dané věci, kdy po krátkém jednání předsedkyně senátu vyhlásila závěrečnou poradu. Po chvilce předsedkyně senátu odešla ze soudní síně, přičemž při jejím následném návratu ji doprovázel nějaký muž, který vstoupil asi na 10 minut do jednací síně. Poté, co tento muž odešel, předsedkyně senátu ohlásila, aby účastníci vstoupili do jednací síně. Žalobce dovozoval, že toto jednání mělo negativní vliv na důstojnost soudního jednání a způsobilo podjatost rozhodujícího senátu, neboť porady senátu se účastnila třetí osoba.
Městský soud v Praze v odůvodnění rozsudku ze dne 19. 4. 2016, č. j. 6 A 90/2012 – 84, k námitce podjatosti uvedl, že vzhledem k tomu, že jednání dospělo do fáze těsně před vyhlášením rozsudku, tudíž jsou možnosti soudu odročit jednání velmi omezené, proto městský soud postupoval v souladu s ustanovením § 8 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Vzhledem k tomu, že soud neshledal námitku podjatosti vznesenou žalobcem jako důvodnou, nepředkládal věc nejprve k rozhodnutí o této námitce Nejvyššímu správnímu soudu a ve věci sám rozhodl.
Nejvyššímu správnímu soudu byla předmětná věc k posouzení této námitky podjatosti předložena následně. Z obsahu předloženého soudního spisu, ani ze soudní evidence, přitom nevyplývá, že by žalobce proti rozsudku městského soudu podal rovněž kasační stížnost.
V průběhu řízení před Nejvyšším správním soudem žalobce vznesl další námitku podjatosti vůči předsedovi senátu Nejvyššího správního soudu, prof. JUDr. Petru Průchovi, CSc., a soudcům, kteří jakoukoliv formou spolupracují s nějakou veřejnou vysokou školou. O této námitce rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 22. 9. 2016, č. j. Nao 203/2016 – 110, v němž uvedl, že soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Petr Průcha, Mgr. Jana Brothánková, a JUDr. Tomáš Langášek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 168/2016.
Dalším podáním, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 4. 10. 2016, žalobce setrval na své námitce podjatosti vůči předsedovi senátu Nejvyššího správního soudu, prof. JUDr. Petru Průchovi, CSc. Požadoval dále, aby mu Nejvyšší správní soud zaslal vyjádření soudců senátu 6 A k námitce podjatosti a vyjádření prof. JUDr. Petra Průchy, CSc. k předchozí námitce podjatosti.
Nejvyšší správní soud ze soudního spisu sp. zn. 6 A 90/2012 ověřil, že řízení o žalobě žalobce proti rozhodnutí rektora Univerzity Karlovy v Praze ze dne 5. 4. 2012, č. j. 1429/12/III/Sed, kterým byla zamítnuta jeho žádost o přezkoumání rozhodnutí děkana Matematicko-fyzikální fakulty ze dne 30. 11. 2011, č. j. Stud/Kis/2443, téže univerzity a toto rozhodnutí bylo potvrzeno, bylo skončeno vydáním rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2016, č. j. 6 A 90/2012 – 84. Rozsudek nabyl právní moci dne 29. 5. 2016.
Podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle ustanovení § 8 odst. 5 s. ř. s. může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
Nejvyšší správní soud uvádí, že rozhodování o vyloučení soudce je realizováno v rámci relativně samostatného řízení (jakkoli procesně navazujícího na řízení v hlavní věci), které lze ve smyslu zásady dispoziční zahájit výhradně na návrh, tedy na základě námitky podjatosti uplatněné v souladu s požadavky § 37 odst. 2 a § 8 odst. 5 s. ř. s. Toto řízení je také nutno formálně ukončit usnesením s meritorním výrokem, v případě zpětvzetí námitky je naopak nutno řízení zastavit podle § 47 písm. a) s. ř. s. V rámci řízení o námitce podjatosti se aplikuje i ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
Jednou z podmínek, za níž může soud rozhodnout o vyloučení soudce z projednávání a rozhodování určité věci podle § 8 odst. 5 s. ř. s. je existence takového řízení, tedy skutečnost, že je řízení o této věci stále vedeno a že o věci samé nebylo ještě rozhodnuto. Ve správním soudnictví je možné po vydání rozhodnutí namítat, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, toliko u těch rozhodnutí, u nichž soudní řád správní kasační stížnost; v takovém případě je možné skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, uplatnit jako důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Žalobce však v předmětné věci kasační stížnost nepodal.
Řízení o předmětné žalobě bylo pravomocně skončeno vydáním rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2016, č. j. 6 A 90/2012 – 84. Za této situace Nejvyšší správní soud uzavírá, že je-li řízení ve věci žalobce v současné době pravomocně skončeno, a současně nebyla proti předmětnému rozsudku podána kasační stížnost, znamená to pro příp. následné rozhodnutí o námitce podjatosti neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Návrh žalobce na vyloučení soudců Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci proto odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 7. 2013, č. j. Nao 31/2013 - 7.
K podání žalobce doručenému Nejvyššímu správnímu soudu dne 4. 10. 2016 zdejší soud toliko poznamenává, že o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči prof. JUDr. Petru Průchovi, CSc., již bylo rozhodnuto, a to usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2016, č. j. Nao 203/2016 – 110 (viz výše). Za této situace, kdy to bylo o původní námitce podjatosti vůči téže osobě z obdobných důvodů Nejvyšším správním soudem již rozhodnuto, nelze k této, v podstatě opakované, námitce přihlížet podle § 8 odst. 5 s. ř. s., neboť žalobce uplatňuje tytéž skutečnosti či okolnosti, o kterých věděl už dříve a o nichž již bylo rozhodnuto. Obsah vyjádření prof. JUDr. Petra Průchy, CSc. k námitce podjatosti byl v uvedeném usnesení rovněž uveden. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. října 2016
JUDr. Petr Průcha předseda senátu