Poučení, kterého se žalobkyni soudem dostalo v souvislosti se zasláním posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, o tom, že „pokud vzhledem k závěru posudku Posudkové komise MPSV ČR na žalobě netrvá, nechť sdělí, že žalobu proti žalované České správě sociálního zabez- pečení bere zpět“, nelze považovat za důvod k pochybnosti o nepodjatosti soudce, který věc projednává a rozhoduje ($ 8 odst. 1 s. ř. s.). Z uvedeného poučení nevyplývá, že žalobkyně vzhledem k posouzení obsaženému v po- sudku nemá trvat na žalobě proti napadenému rozhodnutí.
Důvod podjatosti u soudkyně JUDr. Dra- hošové nelze spatřovat v obsahu přípisu ze dne 3. 2. 2003. Nelze totiž dovodit, jak tvrdí žalobkyně, že z uvedeného přípisu vyplývá, že by měla vzít žalobu zpět. Ža- lobkyní namítaná část obsahu tohoto pří- pisu je formulovaná tak, že „pokud vzhle- dem k závěru posudku posudkové komise (PK) MPSV ČR na žalobě (odvolá- ní) proti rozhodnutí České správy sociál- ního zabezpečení ze dne 21. 2. 2002 ne- trváte, sdělte obratem Krajskému soudu v Ostravě ke sp. zn. 19 Ca 75/2002, že ža- lobu proti České správě sociálního za- bezpečení berete zpět...“.
Z obsahu uve- deného přípisu neplyne, že by žalobkyně měla vzít žalobu zpět, jak se snad mylně domnívá, ale je v něm naznačen postup v případě, že by žalobkyně vzhledem k posouzení obsaženému v posudku PK MPSV na žalobě proti napadenému roz- hodnutí České správy sociálního zabez- pečení netrvala. Nelze rovněž souhlasit s tvrzením, že by soudkyně JUDr. Draho- šová byla ovlivněna posudkem PK MPSV ze dne 21. 1.2003 a že by se dopustila po- rušení $ 132 o. s. ř. V lomto směru je nutné uvést, že ve věci dosud nebylo pro- vedeno dokazování, neboť jednání naří- zené na 4.
3. 2003 bylo odročeno z důvo- du námitek podjatosti. V tomto směru nutno zdůraznit i to, že důvodem k vy- loučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozho- dování v jiných věcech (6 8 odst. 1 s. ř. s.). Uvedené skutečnosti by mohly být even- tuálně uplatněny v případném oprav- ném prostředku podaném proti rozhod- nutí Krajského soudu v Ostravě v této věci. Nutno tedy konstatovat, že žalobky- ní uváděné důvody nelze bez dalšího považovat za důvod, který by bránil soud- kyni JUDr.
Drahošové v nepodjatém roz- hodnutí o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení. V posuzované věci Nejvyšší správní soud uvádí, že rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v $ 8 odst. 1 99 P P 2 757 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zása- dy, podle níž nikdo nesmí být odňal své- mu zákonnému soudci, s tím, že přísluš- nost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze vy- loučit soudce z projednávání a rozhod- nutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zá- konem nezaujatě a spravedlivě.
Žalobky- ní tvrzené důvody nejsou tohoto charak- teru a důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyně JUDr. Drahošové, jež má roz- hodnout v této věci, nelze dovodit ani z vyjádření této soudkyně, v němž potvr- zuje, že k věci ani k účastníkům nemá žádný osobní vztah. O případné podia- tosti uvedené soudkyně pak nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise. 757 Řízení před soudem: zánik plné moci k $ 35 odst. 2 soudního řádu správního k $ 20a odst. 2 občanského zákoníku Nabytím právní moci rozhodnutí krajského soudu, jímž došlo k výmazu právnické osoby z obchodního rejstříku, a tím k zániku právnické osoby ($ 20a odst. 2 občanského zákoníku), zanikla současně i plná moc udělená touto právnickou osobou advokátovi k zastupování v řízení před soudem (6 35 odst. 2 s.
ř. s.).
Květoslava J. proti České správě sociálního zabezpečení o plný invalidní dů-