Nao 187/2020- 20 - text
Nao 187/2020
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce A. H., proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, se sídlem Brno, Žerotínovo náměstí 3, o návrhu žalobce na přikázání věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 33 A 54/2020, jinému soudu, o návrhu na vyloučení soudců Nejvyššího správního soudu z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nad 157/2020,
Soudci 4. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nad 157/2020.
[1] Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2020, č. j. JMK 89558/2020; řízení o této žalobě je vedeno pod sp. zn. 33 A 54/2020. V rámci tohoto řízení podal žalobce návrh na delegaci věci k jinému krajskému soudu ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 s. ř. s. (žalobce nesprávně odkazoval na § 12 citovaného zákona – pozn. NSS). Tento návrh byl postoupen k projednání a rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu; v souladu s rozvrhem práce byla věc přidělena k rozhodnutí 4. senátu tohoto soudu a je vedena pod sp. zn. Nad 157/2020. Podáním ze dne 16. 11. 2020 podal žalobce v rámci tohoto řízení před kasačním soudem „návrh na delegaci nutnou“, kterou odůvodnil tím, že „vedení i předsedové senátů ČR – Nejvyššího správního soudu kryjí nezákonné jednání soudců nižších stupňů či kolegů tím, že dlouhodobě upírají žalobci ústavní právo na přístup k soudu a veřejné jednání nejen u tohoto soudu. Tím prokazují, že mají právní zájem na tom, aby se žalobce nedomohl zákonnosti a spravedlnosti.“
[2] Soudci 4. senátu tohoto soudu vyhodnotili uvedené podání žalobce tak, že obsahuje námitku jejich podjatosti. V souladu s ustanovením § 8 odst. 5 in fine s. ř. s. byla proto věc předložena 3. senátu tohoto soudu, který je podle rozvrhu práce povolán o námitce podjatosti soudců 4. senátu rozhodnout. Současně všichni soudci 4. senátu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová shodně uvedli, že k projednávané věci ani k osobě žalobce nemají žádný vztah.
[3] 3. senát Nejvyššího správního soudu má za to, že jakkoli žalobce námitku podjatosti soudců tohoto soudu nevznesl explicitně, podle obsahu jeho podání (viz bod [1] výše) je zřejmé, že má pochybnost o nestrannosti soudců, kteří mají o jeho návrhu rozhodovat; současně nelze přehlédnout, že žalobce tuto argumentaci uplatnil v souvislosti s návrhem na delegaci nutnou (§ 9 odst. 1 s. ř. s.), která je podmíněna právě vyloučením všech soudců daného soudu (pro jejich podjatost) v rozsahu neumožňujícím sestavit senát, který by o věci mohl rozhodnout. Z těchto důvodů proto bylo přistoupeno k posouzení otázky (ne)podjatosti soudců, kteří mají ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nad 157/2020 rozhodovat.
[4] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003-16).
[5] Reálné pochybnosti o podjatosti výše jmenovaných soudců by tak s ohledem na shora uvedené mohlo vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobce týkající se vztahu soudců k projednávané věci, jejím účastníkům či zástupcům. Obecné a ničím nepodložené tvrzení žalobce o tom, že někteří soudci Nejvyššího správního soudu kryjí postup soudců krajských soudů, kteří upírají žalobci právo na přístup k soudu a věcné projednání jeho žalob, což má být motivováno stejným úmyslem, legitimní důvod pro vyloučení soudce z rozhodování ve věci rozhodně představovat nemůže. Žalobce v posuzovaném případě k namítané podjatosti soudců v tomto směru nic konkrétního neuvedl a žádné okolnosti zakládající pochybnosti o nepodjatosti soudců 4. senátu nevyplynuly ani z jejich vyjádření k námitce podjatosti. Nejvyšší správní soud proto shledal, že soudci 4. senátu nejvyššího správního soudu nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nad 157/2020.
[6] Pouze pro úplnost lze uvést, že Nejvyšší správní soud nerozhodoval o námitce podjatosti jiných soudců tohoto soudu, jakkoli stěžovatel své výhrady vznesl obecně proti více soudcům (vedení soudu a předsedům senátů). Za situace, kdy neshledal existenci podjatosti u soudců, kterým byla věc žalobce přidělena k projednání a rozhodnutí, není důvod zabývat se žalobcem předestřenými výhradami u dalších soudců, neboť ti se na projednání a rozhodování v dané věci podílet nebudou.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 28. ledna 2021
Mgr. Radovan Havelec předseda senátu