Nao 189/2023- 65 - text
Nao 189/2023 - 66 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Davida Hipšra a Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: JUDr. Jiří Solil, bytem Římská 472/17, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 50 A 13/2023,
Soudce Krajského soudu v Praze Mgr. Josef Straka není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 50 A 13/2023.
[1] Žalobce podal dne 18. 9. 2023 žalobu ke Krajskému soudu v Praze proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2023, č. j. 083556/2023/KUSK/OSŽSP/ZAV, ve které požádal o přiznání odkladného účinku žalobě. Usnesením ze dne 4. 10. 2023, č. j. 50 A 13/2023 31, soud návrh na přiznání odkladného účinku zamítl.
[2] Dne 23. 10. 2023 vznesl žalobce námitku podjatosti rozhodujícího soudce Mgr. Josefa Straky. V námitce obsáhle shrnul skutečnosti předcházející podání správní žaloby, resp. rozhodnutí ve věci odkladného účinku. Námitku podjatosti uvedeného soudce odůvodnil tím, že vzhledem k zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě (které považuje za vadné a nezákonné) nelze předpokládat jeho nezaujaté a nestranné rozhodování ve věci.
[3] Soudce Mgr. Josef Straka se k námitce vyjádřil s tím, že se necítí být podjatý, neboť mu nejsou známy žádné okolnosti, které by ho z projednávání a rozhodnutí věci vylučovaly, ani důvody, pro které by bylo možné pochybovat o jeho nepodjatosti. S ohledem na to, že žalobce brojí pouze proti postupu soudu, ale netvrdí nic o poměru soudce k věci či k účastníkům nebo jejich zástupcům, neshledává soudce důvod se k vznesené námitce podjatosti podrobněji vyjadřovat.
[4] Nejvyšší správní soud neshledal námitku podjatosti důvodnou.
[5] Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“) platí, že, soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Z dikce § 8 odst. 1 s. ř. s. tedy vyplývá, že důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci ve věcech správního soudnictví může být jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím správním či soudním řízení, a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho nepodjatosti (viz § 8 odst. 1 věta první a druhá s. ř. s.). Podle výslovného znění zákona přitom důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech [§ 8 odst. 1 písm. a) poslední věta s. ř. s.].
[7] V dané věci však stěžovatel spatřuje důvod podjatosti soudce právě v okolnostech, které nemohou vést k vyloučení soudce pro podjatost. Stěžovatel totiž námitku podjatosti dovozuje z jeho rozhodovací činnosti (ve věci týkající se nepřiznání odkladného účinku žalobě). Jak již však bylo výše uvedeno, podle výslovné dikce zákona důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. § 8 odst. 1 in fine s. ř. s.). To akcentuje i konstantní judikatura Nejvyššího správního soudu. V rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas s dřívějšími rozhodnutími je při hodnocení otázek podjatosti bezvýznamný (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2019, č. j. Nao 166/2019 28, ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/2019 56, ze dne 28. 11. 2019, č. j. Nao 201/2019 39, ze dne 30. 1. 2020, č. j. Nao 235/2019 41, ze dne 21. 5. 2020, č. j. Nao 54/2020 53). Např. v usnesení ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/2019 56, Nejvyšší správní soud uvedl, že: „Postup soudce v řízení o projednávané věci a rozhodování v jiných, souvisejících či nesouvisejících, věcech proto nemůže vést k jeho vyloučení […] Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. […] Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze, ale k tomu slouží opravné prostředky, jsou li přípustné, nikoliv námitka podjatosti.“
[8] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudce Mgr. Josef Straka není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci vedené Krajským soudem v Praze pod sp. zn. 50 A 13/2023.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. ledna 2024
Tomáš Foltas předseda senátu