Nao 193/2016- 29 - text
Nao 193/2016 - 30 pokračování
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: M. M., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Městský úřad Rosice, se sídlem Palackého nám. 13, Rosice, v řízení o námitce podjatosti soudce ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 65/2016,
Soudce Krajského soudu v Brně Mgr. Petr Sedlák, Ph.D., n e n í v y l o u č e n z projednávání a rozhodnutí věci vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 31 A 65/2016.
[1] Žalobce se žalobou proti nečinnosti domáhal vydání rozsudku, kterým by Krajský soud v Brně uložil žalovanému vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. ODSČ-42796/14-JR/PŘ a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Krajský soud v poučení o složení senátu a o možnosti namítat podjatost ze dne 4. 7. 2016 žalobce informoval, že věc v souladu s platným rozvrhem práce Krajského soudu v Brně pro rok 2016 projedná a rozhodne senát 31 A složený z předsedkyně senátu JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D., a JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D.
[2] V podání doručeném krajskému soudu dne 26. 7. 2016 žalobce uvedl, že žádá soud o osvobození od soudního poplatku, jelikož senát 31 A měl na jiném jednání za přítomnosti minimálně 4 svědků konstatovat, že je-li žalobce zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, nebude mu soud přiznávat náhradu nákladů řízení. Žalobce dále vznesl námitku podjatosti soudce Mgr. Petra Sedláka, jelikož z vyjadřování tohoto soudce na soudních jednáních, webových diskuzích i sociální síti Facebook je zřejmá osobní nevraživost proti osobám, které spolupracují s projektem www.nechcipokutu.cz, mezi něž se řadí i žalobce. Proto má žalobce za to, že Mgr. Petr Sedlák při rozhodování věci nemůže postupovat nestranně.
[3] Ve vyjádření k námitce podjatosti Mgr. Petr Sedlák uvedl, že osoba žalobce mu vůbec není známa a nejsou mu známy ani vazby žalobce na projekt www.nechcipokutu.cz. Nepamatuje si, že by žalobce kdy figuroval ve věcech, na jejichž rozhodování se spolupodílel v rámci výkonu funkce soudce. Pokud je mu známo, vedl jediné soudní jednání, které by mohlo být spojeno s činností projektu www.nechcipokutu.cz, přičemž je přesvědčen, že jednání vedl korektně. Mgr. Petr Sedlák dále konstatoval, že na žádných webových diskuzích se k činnosti projektu www.nechcipokutu.cz nevyjadřoval. Na svém profilu na sociální síti Facebook vyvíjí minimální aktivitu, která je navíc přísně soukromá, a nevyjadřuje se k pracovním otázkám. Na jiných sociálních sítích profil nemá, s výjimkou profesní sítě LinkedIn. Závěrem Mgr. Petr Sedlák zdůraznil, že tvrzení žalobce jsou zcela nepodložená.
[4] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. „[s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
[5] Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. „[ú]častník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je - li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.“
[6] Součástí práva na spravedlivý proces, vymezeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z klíčových předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). Požadavek nestrannosti a nezaujatosti soudce je natolik zásadní, že umožňuje prolomení ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
[7] Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2010, č. j. Nao 13/2010 – 68, shodně též Ústavní soud ve věci sp. zn. I. ÚS 370/04). Ústavní soud ve své judikatuře dále vyslovil, že „[d]ůvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti jsou kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského rozhodování protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně chráněnou nestranností soudcovského rozhodování otřásají“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9.
3. 2000, sp. zn. III. ÚS 26/2000). Při posouzení otázky podjatosti soudce je třeba akcentovat též tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti nejen ve vztahu k účastníkům řízení, nýbrž i ke třetím osobám (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/10).
[8] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci může být pouze jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům (ať již přátelský či nepřátelský) může být založen příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod.
[9] V posuzovaném případě však nebyla objektivně zjištěna žádná z těchto skutečností a podmínky k vyloučení soudce podle § 8 odst. 1 s. ř. s. nejsou dány. Žalobce svá tvrzení nijak nedoložil a neuvedl ani žádné konkrétní příklady údajných vyjádření Mgr. Petra Sedláka, která by měla zakládat jeho podjatost. Nepodložená a zcela nekonkrétní tvrzení předložená žalobcem tak neprokazují poměr soudce k projednávané věci, který by mohl zakládat pochybnosti o jeho nestrannosti a nezaujatosti. Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší správní soud dodává, že totéž platí o tvrzení žalobce, že senát 31 A měl na jiném jednání konstatovat, že je-li žalobce zastoupen Mgr.
Jaroslavem Topolem, nebude mu soud přiznávat náhradu nákladů řízení. Nejvyšší správní soud poznamenává, že i kdyby Mgr. Sedlák takto v minulosti v jiné věci rozhodl, což se nepodařilo ověřit vzhledem k tomu, že žalobce nijak nespecifikoval, v jaké věci tomu tak mělo být, nepředstavovalo by to důvod pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodování věci. Podle § 8 odst. 1 poslední věty s. ř. s. totiž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[10] Vzhledem k tomu, že se soudce Mgr. Petr Sedlák necítí být podjatý a jeho podjatosti nenasvědčují ani jiné skutečnosti vyplývající ze spisu, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 65/2016. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. srpna 2016
JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu