Nao 194/2025- 300 - text
Nao 194/2025 - 301
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Kocourka a soudkyň Evy Šonkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: Bc. M. H., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o návrhu žalobce na obnovu řízení ve věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 5 A 100/2020, o námitce podjatosti vznesené žalobcem,
Soudci senátu 5 A Městského soudu v Praze Mgr. Gabriela Bašná, Mgr. Ondřej Hrabec a Mgr. Kateřina Kozáková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci návrhu na obnovu řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 A 100/2020.
[1] Žalobce se žalobou domáhal u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) určení, že zásah Policie České republiky ze dne 22. 4. 2020 byl nezákonný. Za nezákonný zásah označil výzvu policie, zajištění, spoutání v průběhu eskorty, provedení osobní prohlídky před eskortou, provedení osobní prohlídky při umístění do cely, umístění do cely, odebrání mobilního telefonu po dobu umístění v cele a spoutání po dobu umístění v cele.
[2] Městský soud rozsudkem ze dne 20. 11. 2024, č. j. 5 A 100/2020 246, žalobě částečně vyhověl a označil za nezákonný zásah spoutání v průběhu eskorty a odebrání mobilního telefonu po dobu umístění v cele. Ve zbytku žalobu zamítl. Proti tomuto rozsudku se žalobce bránil kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 25. 6. 2025, č. j. 10 As 234/2024 51. Tím bylo soudní řízení zcela skončeno.
[3] Podáním ze dne 6. 10. 2025, jež bylo městskému soudu doručeno dne 8. 10. 2025, podal žalobce návrh na obnovu řízení podle § 111 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
[4] Městský soud přípisem ze dne 19. 11. 2025, č. j. 5 A 100/2020 289, žalobce informoval, že návrh na obnovu řízení byl podle rozvrhu práce přidělen k projednání a rozhodnutí specializovanému senátu 5 A, přičemž do rozvrhu práce lze nahlédnout u městského soudu nebo na internetových stránkách www.justice.cz. Zároveň žalobce poučil, že postup při podávání případných námitek podjatosti je upraven v § 8 odst. 5 s. ř. s.
[5] Žalobce dne 27. 11. 2025 vznesl námitku podjatosti soudců Mgr. Gabriely Bašné, Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové (dále jen „soudci“). Uvedl, že soudci v průběhu předešlého řízení o žalobě přehlíželi a zlehčovali okolnosti týkající se zásahu policisty ze dne 22. 4. 2020. Zasahující policista jako svědek během soudního jednání dne 16. 9. 2024 uvedl, že si na průběh úkonů nepamatuje. Městský soud tuto ztrátu paměti dostatečně nezohlednil, naopak svědka označil za nezaujatého, přesvědčivého a jistého. Přisvědčil tak tvrzením policisty ohledně zadržení žalobce a odebrání jeho mobilního telefonu. Žalobce rovněž namítl, že soudci nevěnovali náležitou pozornost jeho argumentům o nezákonnosti postupu policie a projevili ochranářský vztah vůči žalovanému.
[6] Soudci k námitce podjatosti uvedli, že k účastníkům řízení ani k posuzované věci nemají žádný vztah. Dále shledali, že námitka podjatosti byla vznesena pro okolnosti spočívající v postupu soudu, který vedl k vydání rozsudku městského soudu č. j. 5 A 100/2020 246. To však nemůže být důvodem k vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu § 8 s. ř. s.
[7] Podle § 8 odst. 1 věty první a třetí s. ř. s. soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. (…) Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[8] Institut vyloučení soudce zajišťuje, aby projednání a rozhodování ve věci bylo nezávislé, nestranné a spravedlivé (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Vyloučení soudce je výjimkou z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, srov. též usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 16). Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen z opravdu závažných důvodů, které mu mohou reálně bránit rozhodnout v souladu se zákonem nestranně, nezávisle a spravedlivě, případně i jen to, že o tom mohou být navenek pochybnosti (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 3. 2. 2021, č. j. Nao 173/2020 119, č. 4235/2021 Sb. NSS).
[9] Všechny námitky žalobce jsou v posuzované věci reakcí na vyhlášený rozsudek městského soudu č. j. 5 A 100/2020 246 a jemu předcházející postup v dané věci, zejména postup soudců během jednání ze dne 16. 9. 2024. Jedná se proto o okolnosti, které spočívají v postupu soudců v předchozím řízení a které podle § 8 odst. 1 věty třetí s. ř. s. nejsou důvodem pro vyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci. Správnost jejich postupu totiž může být předmětem přezkumu jedině v řízení o opravných prostředích, čehož žalobce ostatně využil.
[10] Žalobce rovněž namítl, že soudci zaujali ochranářský postoj vůči žalovanému, aniž toto tvrzení blíže upřesnil. Nejvyšší správní soud však z obsahu spisu takový závěr neshledal. Ani soudci neuvedli žádnou skutečnost, z níž by bylo možné dovodit jejich vztah k žalovanému nebo k projednávané věci, který by mohl být relevantní ve smyslu § 8 odst. 1 věty první s. ř. s. Samotná skutečnost, že městský soud rozhodl ve prospěch žalovaného, nedokládá existenci ochranářského postoje soudců.
[11] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že soudci městského soudu Mgr. Gabriela Bašná, Mgr. Ondřej Hrabec a Mgr. Kateřina Kozáková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci návrhu na obnovu řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. prosince 2025
Tomáš Kocourek
předseda senátu