Nao 196/2021- 22 - text
Nao 196/2020
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: Ing.
V. S., proti odpůrcům: 1) ZF Automotive Czech, s. r. o., se sídlem Na Roli 2405/26, Jablonec nad Nisou, 2) MUDr. P. T., Na Roli 2405/26, Jablonec nad Nisou, o návrhu na vystavení lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel navrhovateli, v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci pod sp. zn. 59 A 67/2021, o námitce podjatosti vznesené navrhovatelem,
Soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci Mgr. Lucie Trejbalová a Mgr. Karolína Tylová, LL.M. nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 59 A 67/2021.
[1] Žalobce v řízení před krajským soudem vznesl námitku podjatosti soudkyň Mgr. Lucie Trejbalové a Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. rozhodujících v tříčlenném senátu ve věci, s návrhem na jejich vyloučení z projednávání a rozhodování této věci a přidělení ji jinému soudci tohoto krajského soudu. Námitku podjatosti prvně uvedené soudkyně odůvodnil tak, že Mgr. Trejbalová již rozhodovala o stejném případu (sp. zn. 58 A 58/2020 a 59 A 58/2020), přičemž se neřídila závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu a vědomě tak poškodila navrhovatele, ke kterému má negativní vztah. Mgr. Tylová je s jednáním své kolegyně obeznámena a vůči navrhovateli má rovněž negativní vztah. Obě soudkyně se na pracovišti o navrhovateli vyjadřovaly a vyjadřují negativně a jsou členkami organizované skupiny úředních osob. Z uvedeného navrhovatel vyvozuje, že výše jmenované soudkyně mají vztah k věci a účastníku řízení.
[2] Soudkyně Mgr. Trejbalová se k námitce vyjádřila s tím, že se necítí být podjatá, neboť nemá žádný osobní vztah k žalobci ani k věci, která je předmětem žaloby. Pro stejné důvody se necítí být podjatá ani soudkyně Mgr. Tylová. Projednávaní a rozhodování v předchozích případech, v nichž byl navrhovatel účastník řízení, nejsou důvodem pro vyloučení soudce.
[3] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
[4] Garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, patří mezi integrální součásti práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům).
Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníku řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah.
Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04).
[5] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, s tím, že (věcnou a místní) příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[6] Reálné pochybnosti o podjatosti soudce tak s ohledem na výše uvedené může vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobce týkající se vztahu soudce k projednávané věci, jejím účastníkům či zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení žalobce nevzbuzující ani pochybnosti o porušení nestrannosti a nezávislosti soudce.
[7] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. nejsou důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Postup soudce v řízení o projednávané věci a rozhodování v jiných, souvisejících či nesouvisejících, případech proto nemůže vést k jeho vyloučení, byť by v těchto věcech byl žalobce neúspěšný či předchozí rozhodnutí vnímal jako nezákonná. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. Účastníkův nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při posuzování podjatosti irelevantní.
Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí či neústavnosti postupu správního soudu, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze, ale k tomu slouží opravné prostředky, jsou-li přípustné. Skutečnost, že se krajský soud neřídil závazným právním názorem kasačního soudu je důvodem pro podání (i opakované) kasační stížnosti, nikoliv (bez dalšího) námitky podjatosti.
[8] Nejvyšší správní soud dospěl v posuzované věci k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby soudkyně Mgr. Lucie Trejbalová a Mgr. Karolína Tylová, LL.M. byly vyloučeny z projednání a rozhodnutí shora uvedené věci. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. září 2021
JUDr. Josef Baxa předseda senátu