Nao 196/2025- 34 - text
Nao 196/2025 - 35
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Krupičkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: J. M., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 22 Ad 24/2025,
Soudce Krajského soudu v Brně Mgr. Petr Sedlák, Ph.D. není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 22 Ad 24/2025.
[1] Žalobce podal dne 29. 10. 2025 ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2025, č. j. MPSV/2025/200769
921. Krajský soud žalobu zaevidoval pod sp. zn. 22 Ad 24/2025. V přípisu ze dne 5. 11. 2025, který byl žalobci doručen dne 14. 11. 2025, krajský soud zaslal žalobci poučení o složení soudu, podle něhož věc projedná a rozhodne samosoudce Mgr. Petr Sedlák, Ph.D. Současně jej krajský soud poučil o možnosti namítat podjatost soudce.
[2] Žalobce uplatnil v podání ze dne 18. 11. 2025, které bylo krajskému soudu doručeno dne 20. 11. 2025, vůči uvedenému soudci námitku podjatosti. Důvod jeho podjatosti spatřuje v tom, že uvedený soudce v minulosti rozhodoval o jeho žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MPSV
2024/189913
924/2, přičemž aktuálně je v této věci vedeno řízení před Ústavním soudem „pro porušení ústavních práv a předpisů souvisejících při výkonu posouzení práva na spravedlivý proces.“ Nejvyšší správní soud k tomu doplňuje, že je mu z jeho úřední činnosti známo, že se jedná o věc vedenou krajským soudem pod sp. zn. 22 Ad 28/2024. Žalobce brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud odmítl usnesením ze dne 15. 9. 2025, č. j. 1 Ads 120/2025
44, pro nepřijatelnost. O ústavní stížnosti žalobce dosud nebylo rozhodnuto.
[3] Krajský soud předložil námitku podjatosti spolu se spisem a vyjádřením dotčeného soudce dne 9. 12. 2025 Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí. Soudce Mgr. Petr Sedlák, Ph.D. ve svém vyjádření uvádí, že se necítí podjatým a že žalobce dovozuje jeho podjatost z přednostního rozhodování ve věci.
[4] Nejvyšší správní soud neshledal námitku podjatosti důvodnou.
[5] Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (zdůrazněno soudem).
[6] Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle § 8 odst. 5 s. ř. s., musí být zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je totiž vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003
16, nebo nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).
[6] Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle § 8 odst. 5 s. ř. s., musí být zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je totiž vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003
16, nebo nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).
[7] Žalobce ve své námitce podjatosti neuvedl žádné skutečnosti, které by svědčily o vztahu označeného soudce k věci či k účastníkům řízení, resp. které by zavdávaly pochybnost o jeho nepodjatosti. Žalobcem předkládaný důvod podjatosti spočívá toliko v nesouhlasu s postupem daného soudce ve věci sp. zn. 22 Ad 28/2024, respektive s jeho rozhodnutím. K tomu nutno dodat, že dřívější rozhodovací činnost soudce či jeho postup v aktuálním řízení nemohou být samy o sobě důvodem podjatosti soudce (viz výše citovaný § 8 odst. 1 věta třetí s. ř. s.; srov. též např. usnesení ze dne 18. 6. 2003, č. j. Nao 25/2003
47, č. 283/2004 Sb. NSS). Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti, neodbornosti či nesprávnosti vedení řízení a rozhodování. Zpochybňovat postup soudu jistě lze, k tomu však slouží opravné prostředky, jsou
li přípustné, nikoliv námitka podjatosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2015, č. j. Nao 82/2015
58).
[8] Právě to však v posuzovaném případě žalobce označenému soudci vytýká. Žalobce netvrdí žádný další důvod, pro který by bylo možno dovodit jakoukoliv pochybnost o nepodjatosti tohoto soudce. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčeného soudce, ani z předloženého spisu. Důvody, které žalobce uplatnil, tak podjatost soudce Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. založit nemohou.
[9] S ohledem na uvedené Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudce Krajského soudu v Brně Mgr. Petr Sedlák, Ph.D. není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 22 Ad 24/2025.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. prosince 2025
Mgr. Lenka Krupičková
předsedkyně senátu