Nao 199/2025- 31 - text
Nao 199/2025 - 32
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: Bc. M. H., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí předsedy žalované ze dne 17. 1. 2025, č. j. 10.04-000111/24-0004, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2025, č. j. 15 A 30/2025-45, o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 21 As 217/2025,
Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Tomáš Rychlý není vyloučen z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 21 As 217/2025.
[1] Předseda žalované výše uvedeným rozhodnutím neurčil žalobci advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
[2] Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal žalobu u Městského soudu v Praze, který ji shora specifikovaným rozsudkem (dále jen „napadený rozsudek“) zamítl.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní proti napadenému rozsudku brojí kasační stížností, která byla podle rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu přidělena k projednání a rozhodnutí 21. senátu tohoto soudu.
[4] Podáním ze dne 29. 11. 2025 (doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 1. 12. 2025) vznesl stěžovatel námitku podjatosti vůči soudci 21. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Tomáši Rychlému. V námitce zdůvodňuje podjatost tohoto soudce tím, že je „pachatelem trestného činu a je pachatelem ochranářského činu a je ochranářem žalované […], jichž se dopustil a jímž se stal ve stručnosti tím, že přestože věděl nebo vzhledem ke svému pracovnímu zařazení musel vědět, že kasační stížnost žalobce obsahovala konkrétní námitky pro závěru městského soudu o zjevné neúspěšnosti a že […] není oprávněn učinit si sám předběžný úsudek o právním názoru Nejvyššího správního soudu, sám posuzoval merit a porušil své povinnosti soudce tím, že nechal se jeho asistentem úmyslně mylně informovat, že stěžovatel v kasační stížnosti proti uvedeným závěrům městského soudu žádné konkrétní námitky neuvádí, a neověřil si všechny informace, které mu jeho asistent v návrhu rozhodnutí, neboť se domníval, že mu jeho asistent připravil spis poctivě a zodpovědně […].“ Z obsahu námitky podjatosti lze tudíž dovodit, že stěžovatel nesouhlasí se závěry usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2025, č. j. 21 As 217/2025-19, kterým byla zamítnuta stěžovatelova žádost o plné osvobození od soudních poplatků (výrok I.), zamítnut stěžovatelův návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti (výrok II.) a kterým byl stěžovatel vyzván k úhradě poměné části soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 500 Kč ve lhůtě 15 dnů (výrok III.) a k předložení plné moci udělené jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti ve lhůtě 15 dnů (výrok IV.).
[5] Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Tomáš Rychlý k námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný vztah k věci ani k účastníkům řízení a necítí se podjatý. Dále vyjádřil, že námitka podjatosti není s ohledem na § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodná, jelikož stěžovatel zjevně vyvozuje podjatost z dosavadního postupu v řízení, se kterým nesouhlasí.
[6] Podle odstavce 8 odst. 5 s. ř. s., účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
[7] V nynější věci byl stěžovatel poučen o složení rozhodujícího senátu, o právu vznést námitku podjatosti a lhůtě pro její uplatnění přípisem ze dne 16. 10. 2025, č. j. 21 As 217/2025-7, který mu byl doručen dne 23. 10. 2025. Lhůta jednoho týdne pro uplatnění námitky podjatosti tedy uplynula dne 30. 10. 2025. Námitka podjatosti stěžovatelem uplatněná až dne 1. 12. 2025, kdy stěžovatel doručil své podání Nejvyššímu správnímu soudu, je proto opožděná, a tudíž se k ní nepřihlíží (§ 8 odst. 5 věta druhá a třetí s. ř. s.).
[8] Nejvyšší správní soud přesto nad rámec shora uvedeného dodává, že vznesená námitka podjatosti je i zjevně nedůvodná, neboť se opírá stěžovatelův nesouhlas s postupem soudce JUDr. Tomáše Rychlého, který rozhodl o stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků a návrhu na ustanovení zástupce. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 8 odst. 1 věta poslední s. ř. s., a např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2019, č. j. Nao 166/2019 28, ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/2019 56, ze dne 28. 11. 2019, č. j. Nao 201/2019 39, či ze dne 30. 1. 2020, č. j. Nao 235/2019 41).
[9] Lze tudíž uzavřít, že soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Tomáš Rychlý není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. 21 As 217/2025. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 14. ledna 2026
Mgr. Petra Weissová
předsedkyně senátu