Nao 205/2019- 75 - text
Nao 205/2019 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: V. V., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 6. 2019, č. j. 10.01 000529/19-003, o námitce podjatosti vznesené žalobcem v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 10 A 119/2019,
Soudce Městského soudu v Praze Mgr. Martin Lachmann n e n í v y l o u č e n z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 119/2019.
[1] Žalobce se u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhá zrušení rozhodnutí České advokátní komory, jímž mu nebyl určen advokát k poskytnutí právní služby, konkrétně k zastupování v řízení o ústavní stížnosti. Usnesením ze dne 29. 7. 2019, č. j. 10 A 119/2019 - 15, městský soud žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku, na což žalobce reagoval tak, že požádal o osvobození od soudních poplatků. Městský soud jej proto usnesením ze dne 9. 9. 2019 vyzval k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů ve lhůtě dvou týdnů a na formuláři, který však zapomněl k usnesení přiložit. Na toto nedopatření žalobce upozornil přípisem ze dne 3. 10. 2019; městský soud mu proto zaslal formulář prohlášení dne 9. 10. 2019 a stanovil mu již jen lhůtu jednoho týdne.
[2] Žalobce uplatnil v reakci na tuto výzvu dne 26. 10. 2019 námitku podjatosti soudce městského soudu Mgr. Martina Lachmanna, kterou odůvodnil tak, že podjatost soudce shledává v tom, že původním usnesením mu byla stanovena ke splnění povinnosti lhůta dvou týdnů, zatímco v pozdějším přípisu mu soudce stanovil lhůtu pouze jednoho týdne. Soudce navíc přiložil formulář, který není uveden ve Sbírce zákonů, přičemž povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona.
[3] Městský soud postoupil dne 8. 11. 2019 námitku podjatosti k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, a to i s vyjádřením soudce, podle něhož nejsou dány důvody pochybovat o jeho nepodjatosti, není si vědom žádných skutečností, které by zakládaly jeho poměr k věci či účastníkům řízení, a mohly vést k pochybnostem o nepodjatosti. Žalobcem uváděné skutečnosti takovými důvody pak být nemohou.
[4] Žalobce v reakci na informaci o složení senátu Nejvyššího správního soudu, jemuž byla námitka podjatosti přidělena k rozhodnutí, vznesl rovněž námitku podjatosti soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Ivo Pospíšila. O této „vnořené“ či „zřetězené“ námitce rozhodl jiný senát usnesením ze dne 5. 12. 2019, č. j. Nao 219/2019 - 54, tak, že tito soudci nejsou vyloučeni z rozhodování. Nejvyšší správní soud po té přistoupil k posouzení námitky podjatosti soudce městského soudu Mgr. Martina Lachmanna.
[5] Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci, „jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. musí účastník řízení námitku podjatosti uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl, přičemž k později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
[6] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda námitka podjatosti byla žalobcem uplatněna včas. Žalobce se sice dozvěděl o složení senátu, jemuž byla žaloba přidělena, dne 12. 8. 2019 doručením poučení soudu, nicméně s ohledem na to, že námitku podjatosti spojuje až s obsahem procesního úkonu soudce Mgr. Lachmanna ze dne 9. 10. 2019, je pro posouzení včasnosti relevantní až okamžik, kdy se žalobce dozvěděl o této skutečnosti. S ohledem na to, že mu městský soud doručil opakovanou výzvu spolu s formulářem dne 18. 10. 2019 a stěžovatel uplatnil námitku podjatosti dne 26. 10. 2019, považoval ji Nejvyšší správní soud za včasnou.
[7] Nejvyšší správní soud dále posoudil, zda ve skutečnostech uváděných žalobcem lze shledávat důvody zakládající pochybnost o nepodjatosti soudce a jeho vyloučení z rozhodování, přičemž dospěl k závěru, že nikoliv. Jak již soud uvedl shora, důvodem pro vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2003, č. j. Nao 25/2003 - 47, ze dne 30. 11. 2016, č. j. Nao 282/2016 – 92, ze dne 31. 10. 2019, č. j.
Nao 186/2019 - 45, a celou řadu dalších). Pokud žalobce namítal, že důvodem jeho pochybností o nepodjatosti je stanovení lhůty jednoho týdne ke splnění povinnosti k prokázání osobních, majetkových a výdělkových poměrů a zaslání formuláře, který není upraven v zákoně, pak se jedná přesně o skutečnosti spočívající v postupu soudce v řízení o žalobě, z nichž nelze vyvozovat důvody k vyloučení. Žalobce pak neuvedl žádné další skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o nepodjatosti soudce Mgr.
Lachmanna, a neshledal je ani Nejvyšší správní soud.
[8] S ohledem na to dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby soudce městského soudu Mgr. Martin Lachmann byl vyloučen z projednávání a rozhodování o výše uvedené žalobě.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 15. ledna 2020
JUDr. Josef Baxa předseda senátu