Nao 209/2025- 80 - text
Nao 209/2025 - 81
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: J. P., zastoupená zmocněncem ThDr. R. K., Ed. D., LL.M., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 7. 2025, č. j. 095026/2025/KUSK/OSŽPS/ZAV, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní proti soudci Krajského soudu v Praze JUDr. Bc. Kryštofu Hornovi ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 52 A 21/2025,
Soudce Krajského soudu v Praze JUDr. Bc. Kryštof Horn není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 52 A 21/2025.
[1] Před Krajským soudem v Praze (dále jen „krajský soud“) je pod sp. zn. 52 A 21/2025 vedeno řízení o žalobě žalobkyně proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného. Krajský soud vydal prostřednictvím soudní tajemnice přípis ze dne 11. 12. 2025, č. j. 52 A 21/2025 54, označený jako „výzva a poučení žalobce o právech a povinnostech“. Tímto přípisem byla žalobkyně informována o tom, že věc byla přidělena k projednání a rozhodnutí specializovanému samosoudci zařazenému v soudním oddělení 52 A na úseku správního soudnictví. Dále byla poučena o možnosti vznést námitku podjatosti soudce ve lhůtě do 1 týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděla. S přípisem jí bylo také zasláno vyjádření žalovaného a stanovena lhůta 2 týdnů od doručení tohoto přípisu, v níž mohla na toto vyjádření reagovat. Ve stejné lhůtě mohla sdělit, zda souhlasí s tím, aby krajský soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Pokud by se nevyjádřila, krajský soud by měl za to, že žalobkyně souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).
[2] Podáním ze dne 11. 12. 2025 žalobkyně požádala o opravu a doplnění poučení. Výzva totiž neobsahovala jméno příslušného specializovaného samosoudce, ani jednoznačné vymezení lhůty k podání repliky. Nejasnost se měla týkat i zákonného zmocnění soudní tajemnice k vydání výzvy a poučení mělo být nesrozumitelné. Na toto podání reagoval soudce JUDr. Bc. Kryštof Horn přípisem ze dne 18. 12. 2025, č. j. 52 A 21/2025 70, v němž žalobkyni sdělil, že jako rozvrhem práce určený samosoudce přezkoumal uvedenou výzvu, kterou považoval za oprávněně vydanou, zcela srozumitelnou a vyvolávající právní účinky zejména v podobě rozběhnutí jí stanovených lhůt. Pro případ, že by zástupci žalobkyně činilo potíže porozumět standardizovaným soudním povinnostem, upozornil na § 27 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s., podle nichž krajský soud rozhodne o nepřípustnosti zastoupení obecným zmocněncem, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování.
[3] Žalobkyně v podání ze dne 19. 12. 2025 uplatnila námitku podjatosti vůči tomuto soudci z důvodu způsobu vedení řízení a formy komunikace. Vytkla mu, že na její podání nereagoval procesním rozhodnutím, nýbrž pouhým přípisem, kterým dodatečně legitimizoval úkon soudní tajemnice bez uvedení zákonného zmocnění, odmítl se věcně vypořádat s jednotlivými námitkami žalobkyně a současně naznačil možnost vyloučení zmocněnce. Takový postup je přinejmenším problematický z hlediska procesní neutrality soudu a může u objektivního pozorovatele vyvolat důvodné pochybnosti o nestrannosti soudce.
[4] K námitce podjatosti se vyjádřil soudce JUDr. Bc. Kryštof Horn. Považoval ji za včasnou, neboť reaguje na jeho postup v řízení. Den seznámení se s obsazením krajského soudu není rozhodující. Uvedený soudce se nicméně necítí být podjatým. Vzorová výzva je zcela srozumitelná i pro účastníky jiných řízení. Pokud pro zástupce žalobkyně srozumitelná není, neplní takové zastoupení účel, kterým je „vyrovnávat informační deficit zastoupeného tím, že mu je poskytována kvalifikována právní pomoc zejména právním profesionálem, výjimečně jinou osobou, k níž má zastoupený důvěru“ (usnesení rozšířeného senátu ze dne 5. 11. 2025, č. j. 1 Afs 206/2023 103, odst. [60]).
[5] Námitka podjatosti není důvodná.
[6] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. „[s]oudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
[7] Nejvyšší správní soud konstatuje, že žalobkyně namítá podjatost soudce JUDr. Bc. Kryštofa Horna s ohledem na obsah jeho přípisu ze dne 18. 12. 2025. Jelikož se tvrzený důvod podjatosti dozvěděla právě z tohoto přípisu, svou námitku uplatnila dne 19. 12. 2025 zjevně včas, tedy ve lhůtě jednoho týdne, jak to předpokládá § 8 odst. 5 s. ř. s.
[8] Žalobkyně ale v námitce netvrdí žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr o poměru tohoto soudce k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Takovou skutečností není ani samotná zmínka o možnosti vyslovení nepřípustnosti zastoupení podle § 27 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s., budou li k tomu splněny zákonné podmínky. Žalobkyně tak pouze vyslovuje nesouhlas s procesním postupem krajského soudu v její věci, který však podle § 8 odst. 1 s. ř. s. nemůže být důvodem vyloučení soudce.
[9] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudce JUDr. Bc. Kryštof Horn není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 52 A 21/2025.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. ledna 2026
JUDr. Radan Malík
předseda senátu