Nao 213/2016- 95 - text
pokračování Nao 213/2016 - 96
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Mgr. Ing. L. V., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 1. 2016, čj. MPSV-2016/5113-913, a ze dne 8. 1. 2016, čj. MPSV-2016/5098-913, vedené Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. 2 Ad 13/2016, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudkyni Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věře Balejové,
Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 2 Ad 13/2016.
[1] Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí ze dne 8. 1. 2016, čj. MPSV-2016/5113-913, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Českých Budějovicích ze dne 29. 9. 2015, čj. 98678/2015/CBU, a potvrdil prvostupňové rozhodnutí, jímž nebyl žalobci přiznán doplatek na bydlení. Toutéž žalobou se žalobce domáhal také zrušení rozhodnutí ze dne 8. 1. 2016, čj. MPSV-2016/5098-913, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Českých Budějovicích ze dne 29. 9. 2015, čj. 98670/2015/CBU, a potvrdil prvostupňové rozhodnutí, jímž rovněž nebyl žalobci přiznán příspěvek na živobytí.
[2] Krajský soud sdělil žalobci přípisem ze dne 28. 7. 2016, že v souladu s rozvrhem práce jeho věc projedná a rozhodne samosoudkyně JUDr. Věra Balejová.
[3] Podáním ze dne 5. 8. 2016 žalobce vznesl námitku podjatosti vůči JUDr. Balejové, kterou odůvodnil poukazem na všechna předchozí řízení, která tato soudkyně vedla v jeho věcech. Podle žalobce pro vyloučení soudkyně postačí pouhá pochybnost o její nepodjatosti. Odkázal dále na nález Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. I. ÚS 1811/14, a uvedl, že o nestrannosti je nutné uvažovat nejen v subjektivní, ale i v objektivní rovině. Již řadu let dochází u žalobce k odnětí možnosti domáhat se u soudu spravedlivého řízení. Není pochyb o tom, že soudkyně Balejová poškozuje žalobce i v jiných kauzách, neboť proti jeho osobě cítí osobní nenávist a mstí se mu. Dále trvá na ustanovení zástupce pro řízení před krajským soudem.
[4] Krajský soud v Českých Budějovicích předložil Nejvyššímu správnímu soudu spis k rozhodnutí o námitce podjatosti podle § 8 odst. 5 s. ř. s. spolu s vyjádřením soudkyně úseku správního soudnictví JUDr. Věry Balejové. Soudkyně prohlásila, že se necítí být podjatá. K žalobci, žalovanému ani k posuzované věci nemá žádný osobní vztah. Rozhodnutí krajského soudu o neustanovení zástupce přezkoumal Nejvyšší správní soud a kasační stížnost zamítl. Krajský soud tedy postupoval správně. Podjatost nezakládá ani skutečnost, že se jako předsedkyně senátu podílela na zamítnutí žalobcovy žaloby ve věci ukončení jeho studia na Jihočeské univerzitě. I v této věci byla podána kasační stížnost, která však nebyla úspěšná. Poučení o procesních právech a vyjádření žalovaného, která krajský soud žalobci zaslal, neukládají žalobci žádnou povinnost. II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[5] Nejvyšší správní soud se zabýval námitkou podjatosti JUDr. Balejové ve věci sp. zn. 2 Ad 13/2016, přičemž konstatuje, že není důvodná.
[6] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[7] Za poměr k věci ve smyslu citovaného ustanovení se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům, popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
[8] Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle § 8 odst. 5 s. ř. s., musí být zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Rozhodnutí o vyloučení soudce totiž představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[9] Žalobce odůvodnil námitku podjatosti jmenované soudkyně krajského soudu výlučně jejím postupem a rozhodnutím ve věcech, v nichž vystupoval žalobce jako účastník řízení. Již ze samotného § 8 odst. 1 poslední věty jednoznačně vyplývá, že soudce nemůže být vyloučen z rozhodování věci pouze proto, že rozhodoval v jiné věci téhož žalobce. Tento závěr opakovaně potvrdila i judikatura Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek ze dne 19. 3. 2008, čj. 6 Ads 123/2007 – 53, usnesení ze dne 13. 11. 2014, čj. Nao 389/2014 – 40, nebo ze dne 29. 10. 2015, čj. Nao 287/2015 – 29).
[10] K námitce, že „soudkyně Balejová poškozuje žalobce i v jiných kauzách, neboť proti jeho osobě cítí osobní nenávist a mstí se mu“, soud konstatuje, že takto obecně vznesená námitka nemá konkrétní oporu v předloženém spisovém materiálu, resp. její opodstatněnost nelze dovodit z žádného z podkladů rozhodnutí. Není tedy důvodná.
[11] Jiné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudkyně JUDr. Balejové v dané věci, žalobce neuvedl. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčené soudkyně, ani z předloženého spisu krajského soudu. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že soudkyně JUDr. Věra Balejová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 2 Ad 13/2016. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 9. listopadu 2016
JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu