Nao 213/2021- 36 - text
Nao 213/2021 - 37 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška, soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně zpravodajky Mgr. Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně: L. V., proti žalovaným: 1) Česká lékařská komora, sídlem Lužická 419/14, Olomouc, 2) Vězeňská služba České republiky, sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, 3) Ministerstvo zdravotnictví, sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha, 4) Ministerstvo spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha, 5) Veřejný ochránce práv, sídlem Údolní 39, Brno, o žalobě proti rozhodnutí Revizní komise České lékařské komory ze dne 12. 5. 2021, č. j. 21/53 001/0112, a o žalobě proti nečinnosti žalovaných, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 13. 7. 2021, č. j. 60 Na 6/2021
14, vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 4 As 258/2021, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní v posledně uvedeném řízení proti soudcům a soudkyni čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jiřímu Pallovi, Mgr. Aleši Roztočilovi a Mgr. Petře Weissové,
Soudci a soudkyně čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 4 As 258/2021.
[1] Kasační stížností podanou k Nejvyššímu správnímu soudu se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci.
[2] Dne 26. 8. 2021 Nejvyšší správní soud doručil stěžovatelce poučení o tom, že její věc bude projednávat a rozhodovat čtvrtý senát Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová, společně s usnesením ze dne 24. 8. 2021 č. j. 4 As 258/2021 16, kterým stěžovatelku vyzval k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč a doložení splnění podmínky podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), pro řízení o kasační stížnosti, a to buď předložením plné moci udělené advokátu, anebo předložením dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání.
[3] Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 7. 9. 2021 vznesla stěžovatelka námitku podjatosti jmenovaných soudců a soudkyně čtvrtého senátu. V odůvodnění námitky uvedla, že podala trestní oznámení na ředitele brněnské justiční stráže, jehož podřízení zajišťují ozbrojenou ochranu Nejvyššího správního soudu. Z tohoto důvodu žalovaná disponuje možnostmi, které narušují rovnost účastníků řízení a právo na spravedlivý proces. Jmenovaní soudci také mají vlastní zájem na výsledku řízení, stěžovatelku zkrátili na právech již v minulosti (v této souvislosti odkázala na spisy z let 2016 až 2021 dosud). Důvod pro vyloučení soudců stěžovatelka spatřuje také v nezákonném postupu při doručování. V této souvislosti uvedla, že poučení soudu bylo společně s usnesením doručeno do její poštovní schránky, avšak zadní část obálky zůstala zcela nevyplněna. Jelikož stěžovatelka není schopna ze zdravotních důvodů vybírat poštovní schránku každý den, není zřejmé, k jakému konkrétnímu datu došlo k doručení uvedených písemností.
[4] Šestému senátu Nejvyššího správního soudu byla námitka podjatosti postoupena k rozhodnutí dne 24. 9. 2021 spolu s prohlášením soudců a soudkyně čtvrtého senátu, že nemají žádný vztah k posuzované věci ani k účastníkům řízení, proto jsou podmínky objektivní podjatosti vyloučeny. Zároveň se žádný z členů senátu necítí být subjektivně podjatý.
[5] Stran posouzení důvodnosti vznesené námitky podjatosti Nejvyšší správní soud nejprve připomíná, že integrální součástí práva na spravedlivý proces (jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce.
[6] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. musí být námitka zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.
[7] Stěžovatelka ve svém podání nejprve poukázala na skutečnost, že vzhledem k tomu, že pořádek a bezpečnost v budově Nejvyššího správního soudu zajišťuje justiční stráž, jež je ozbrojeným sborem, který je součástí Vězeňské služby České republiky, disponuje žalovaná 2), možnostmi, které mohou vést k narušení rovnosti účastníků řízení a práva na spravedlivý proces. Stěžovatelka nicméně neuvedla, v čem konkrétně by tyto „možnosti“ měly v souzené věci spočívat, ani jaké konkrétní indicie či poznatky ji v souvislosti s konkrétním výkonem služby justiční stráže u Nejvyššího správního soudu vedou k závěru o možném vztahu jmenovaných soudců k účastníkům řízení či k věci samé. Sama skutečnost, že justiční stráž (jako součást Vězeňské služby České republiky) zajišťuje bezpečnost a pořádek v budově Nejvyššího správního soudu, důvod podjatosti soudců založit nemůže.
[8] Nejvyšší správní soud připomíná, že vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci je možné jen zcela výjimečně a ze závažných důvodů, neboť tímto opatřením dochází k zásahu do ústavního práva na zákonného soudce, zakotveného v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Musí se tedy jednat o skutečnosti svědčící o natolik zjevném zájmu soudce na konkrétním výsledku řízení nebo o jeho těsném vztahu k účastníkům řízení či jejich zástupcům, že to vzbuzuje důvodné pochybnosti o jeho schopnosti rozhodnout ve věci nezávisle a objektivně. Reálné pochybnosti o podjatosti soudce tak s ohledem na výše uvedené může vyvolat pouze konkrétní tvrzení stěžovatelky týkající se vztahu soudců k projednávané věci, jejím účastníkům či zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudců a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatelky.
[9] Opírá li pak stěžovatelka námitku podjatosti o to, jakým způsobem jí byly v řízení o kasační stížnosti vedeném pod sp. zn. 4 As 258/2021 doručovány písemnosti, či o to, jak měl Nejvyšší správní soud rozhodovat v jiných jejích řízeních (bez jakékoli bližší identifikace), je zřejmé, že ani tato námitka nemůže být úspěšná. Důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci totiž může být pouze jeho vztah k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Podle výslovného znění poslední věty § 8 odst. 1 s. ř. s. naopak důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[10] Je tedy evidentní, že dovozuje li stěžovatelka možnou podjatost soudců a soudkyně čtvrtého senátu z toho, jakým způsobem postupovali v projednávané věci, resp. v jiných věcech stěžovatelky, odkazuje na postup soudu v řízení o projednávané věci. Samotný postup soudu v řízení, resp. jeho jednotlivých soudců (ať už jde např. o možnou nečinnost, připuštění či odmítnutí provádění konkrétních důkazů, způsob, jakým soud v řízení postupuje, nebo jakým v řízení rozhodl, apod.), s ohledem na jednoznačnou dikci zákona důvodem pro vyloučení soudců býti nemůže.
[11] Šestý senát Nejvyššího správního soudu tak na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že soudci a soudkyně čtvrtého senátu tohoto soudu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí výše uvedené věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 13. října 2021
JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu