Nao 22/2005- 55 - text
č. j. Nao 22/2005 – 55
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Elišky Cihlářové v právní věci žalobkyně B. Š., proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2005, č. j. KUJCK 27489/2004 OZZL/Ad/O143, o námitce podjatosti uplatněné žalobkyní,
Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Ca 59/2005.
Žalobkyně se žalobou ze dne 17. 4. 2005 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2005, č. j. KUJCK 27489/2004 OZZL/Ad/O143, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Týn nad Vltavou ze dne 31. 8. 2004, č. j. ŽP/3646/pok/roz/2003/F, a toto rozhodnutí potvrzeno. Napadeným rozhodnutím městského úřadu bylo Ing. I. S. vydáno stavební povolení ke stavbě vrtané studny a povolen odběr podzemní vody z této studny.
Ve věci bylo krajským soudem nařízeno jednání, které se konalo dne 22. 6. 2005. Při tomto jednání žalobkyně uplatnila námitku podjatosti vůči soudkyni JUDr. Věře Balejové, kterou odůvodnila tím, že jmenovaná rozhodovala v předchozí věci žalobkyně, kdy bylo k její žalobě posuzováno rozhodnutí žalovaného vydané v územním řízení.
Soudkyně JUDr. Věra Balejová k uplatněné námitce podjatosti uvedla, že se necítí být podjata ve věci ani vůči osobě žalobkyně. Nezná žádného z účastníků ani zástupce žalovaného, nemá žádný vztah k věci. Podle jejího názoru nemůže podjatost soudce spočívat v rozhodování v jiné věci týchž účastníků, kdy bylo rozhodnuto v neprospěch žalobkyně. Námitka podjatosti žalobkyně byla za této procesní situace postupem podle § 8 odst. 5 s. ř. s. předložena k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu. č. j. Nao 22/2005 – 56
- 2 -
V projednávané věci Nejvyšší správní soud shledal námitku podjatosti nedůvodnou.
Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické společnosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Spatřuje-li tedy žalobkyně důvod podjatosti v tom, že dotčená soudkyně krajského soudu rozhodovala v předchozí věci, kdy bylo k její žalobě posuzováno rozhodnutí žalovaného vydané v územním řízení, pak tato skutečnost podle § 8 odst. 1 s. ř. s. nemůže být důvodem k jejímu vyloučení. Nejde tu totiž o „předchozí soudní řízení“ ve smyslu tohoto ustanovení; takový případ by mohl nastat jen tam, kde by soudce, který o věci rozhodoval u nižší instance, měl rozhodovat ve stejné věci také v řízení opravném.
Předchozím soudním řízením není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků (srov. č. 53/2004 Sb. NSS). V daném případě se jedná právě o rozhodování v jiné věci, které je v předmětném ustanovení výslovně uvedeno jako okolnost, která není důvodem pro vyloučení soudce. Jednotlivá řízení upravená ve stavebním zákoně (zde územní řízení a stavební řízení) sice mají vzájemnou souvztažnost, nicméně se významně odlišují zejména ve svém předmětu a účelu; jsou ukončena vydáním jednotlivých rozhodnutí (zde rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení), která samostatně podléhají soudnímu přezkumu ve správním soudnictví.
I když jsou v předmětné kauze účastníci soudního řízení o žalobách proti těmto rozhodnutím stejní, z pohledu s. ř. s. jde o jiné soudní věci.
Žádnými dalšími konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti pro poměr uvedené soudkyně k věci nebo k žalobkyni, námitka odůvodněna není, stejně tak z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti nezjistil. Okolnosti, ze kterých žalobkyně dovozuje podjatost, tak nelze bez další specifikace považovat za skutečnosti, jež by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedené soudkyně k žalobkyni, pro nějž by měl mít Nejvyšší správní soud pochybnosti o její nepodjatosti. Nebyl totiž zjištěn žádný specifický poměr JUDr. Věry Balejové k žalobkyni ani k věci samotné, nebylo ani zjištěno, že by se tato soudkyně podílela č. j. Nao 22/2005 – 57
- 3 - na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení nebo v řízení správním. Za situace, kdy rovněž uvedená soudkyně vyloučila existenci skutečností, jež by mohly být důvodem k její podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. července 2005
JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu