Nejvyšší správní soud usnesení správní

Nao 222/2018

ze dne 2018-09-26
ECLI:CZ:NSS:2018:NAO.222.2018.49

Nao 222/2018- 49 - text

10 As 233/2018 - 14 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ladislava Derky v právní věci žalobců: a) Ing. F. B., a b) H. B., proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2016, čj. KUJI 3724/2016 ODSH 1431/2015 – Ma/RODV, v řízení o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nao 204/2018,

Soudkyně a soudci Nejvyššího správního soudu Petra Weissová, Simona Hájková, Jiří Palla a Aleš Roztočil nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 204/2018.

[1] Žalobci (stěžovatele) napadli kasační stížností rozsudek ze dne 23. 5. 2018, čj. 30 A 61/2016-107, jímž Krajský soud v Brně zamítl jejich žalobu proti rozhodnutí žalovaného, které je specifikováno v záhlaví. Dopisem, který byl NSS doručen dne 31. 7. 2018, pak stěžovatelé uplatnili námitku podjatosti vůči soudcům pátého senátu NSS, jemuž byla věc podle rozvrhu práce přidělena k projednání a rozhodnutí pod sp. zn. 5 As 223/2018. Namítli i podjatost soudců šestého senátu NSS.

[2] O této námitce podjatosti měl rozhodnout čtvrtý senát NSS v řízení vedeném pod sp. zn. Nao 204/2018. Stěžovatelé následně dne 10. 9. 2018 namítli podjatost soudkyně a soudců čtvrtého senátu NSS Petry Weissové, Simony Hájkové, Jiřího Pallu a Aleše Roztočila. Stěžovatelé konkrétněji uvádí, že čtvrtý senát NSS již projednával a rozhodl o jejich námitce podjatosti některých soudců krajského soudu ve věci vedené u NSS pod sp. zn. Nao 108/2018. Soudci ve svých předchozích rozhodnutích v skutkově stejné věci porušili zákaz svévole veřejné moci a z úřední činnosti nepřihlíželi k absolutně neplatným právním úkonům správních orgánů. Porušení zákazu svévole tedy bylo akceptováno i u katastrálního úřadu či Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu.

[3] Soudkyně a soudci čtvrtého senátu shodně ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedli, že stěžovatele znají jen z úřední činnosti, nemají žádný vztah k předmětu řízení nebo účastníkům řízení.

[4] Námitka podjatosti ze dne 10. 9. 2018 byla v souladu s rozvrhem práce přidělena k rozhodnutí desátému senátu NSS.

[5] Námitka podjatosti není důvodná.

[6] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Stěžovatelé neuvedli kromě dřívějšího rozhodování o námitkách podjatosti žádné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudců čtvrtého senátu NSS. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření soudkyň a soudců k námitce podjatosti. Není tedy dán důvod pochybovat o podjatosti těchto soudců.

[7] NSS proto uzavřel, že soudkyně a soudci NSS Petra Weissová, Simona Hájková, Jiří Palla a Aleš Roztočil nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u NSS pod sp. zn. Nao 204/2018.

[8] Na tomto závěru nic nemění ani stěžovateli citované rozhodnutí Nejvyššího soudu, nález Ústavního soudu, či rozsudek Evropského soudu pro lidská práva. Stěžovatelům již bylo v řadě jejich jiných věcí vysvětleno, že podjatost soudce nelze namítat z důvodu jeho postupu a rozhodování v jiné věci, a také to, že jimi cit. judikaturu nelze vztáhnout na jejich případ (viz např. usnesení ze dne 13. 1. 2016, čj. Nao 237/2016-29; ze dne 9. 11. 2016, čj. Nao 238/2016-78; ze dne 12. 4. 2017, čj. Nao 151/2017-52 atp.). Stěžovatelé tedy názor soudu na takto zdůvodněné námitky podjatosti velmi dobře znají. Opakované uplatnění téže zjevně nedůvodné námitky vzbuzuje dojem, že stěžovatelé uplatňují svá procesní práva šikanózně, s cílem ztížit průběh soudního řízení, nikoliv za účelem ochrany svých veřejných subjektivních práv. Zdejší soud proto stěžovatelům již nezasílal výzvu, dle které mohou namítnout podjatost soudců desátého senátu. Vzhledem k opětovnému předkládání očividně lichých námitek podjatosti by to v tomto případě nebylo vhodné ani správné.

[9] Stěžovatelé vznesli i námitku podjatosti soudců třetího senátu, o nichž byli ve věci vedené pod sp. zn. Nao 204/2018 poučeni jako o soudcích, kteří by při nepřítomnosti soudců čtvrtého senátu rozhodovali o námitce podjatosti vznesené vůči soudcům pátého, resp. šestého senátu. K tomu lze jen uvést, že není úkolem NSS rozhodovat o všech hypotetických situacích a obsazeních soudu. Takový postup by ze strany zdejšího soudu nebyl ani hospodárný (viz usnesení NSS ze dne 18. 5. 2006, čj. Nao 32/2005-34).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 26. září 2018

Daniela Zemanová předsedkyně senátu