Nao 227/2016- 110 - text
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobců: a) Ing. F. B., b) H. B., proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské náměstí 1/1, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 6. 2014, sp. zn. ZKI-O-66/316/2014, o námitce podjatosti vznesené žalobci v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 51/2014,
Námitka podjatosti vznesená žalobci dne 13. 9. 2016 vůči předsedkyni senátu 31 A Krajského soudu v Brně JUDr. Jaroslavě Skoumalové a soudcům tohoto senátu Mgr. Petru Sedlákovi a JUDr. Lukáši Hlouchovi s e o d m í t á .
[1] Žalobci podali u Krajského soudu v Brně žalobu proti rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Brně ze dne 16. 6. 2014, sp. zn. ZKI-O-66/316/2014, kterým žalovaný zamítl jejich odvolání a potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrálního pracoviště Moravské Budějovice ze dne 11. 3. 2014, č. j. OR-216/2014-741.
[2] Při jednání ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 51/2014, které se konalo dne 29. 6. 2016, vznesli žalobci námitku podjatosti vůči předsedkyni senátu JUDr. Jaroslavě Skoumalové. Odůvodnili ji tím, že v minulosti rozhodovala jejich věc skutkově i právně obdobnou. Zároveň uplatnili námitku podjatosti i vůči soudcům Mgr. Petru Sedlákovi a JUDr. Lukáši Hlouchovi s tím, že nevěří v nezaujaté rozhodování členů senátu, kterému předsedá JUDr. Skoumalová.
[3] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 13. 7. 2016, č. j. Nao 159/2016 – 83, o uvedené námitce podjatosti rozhodl tak, že předsedkyně senátu JUDr. Jaroslava Skoumalová a soudci Mgr. Petr Sedlák a JUDr. Lukáš Hlouch nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 51/2014. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že žalobci ve své námitce neuvedli žádné skutečnosti, jež by svědčily o poměru jmenovaných k věci či k účastníkům, takové nejsou známy ani členům senátu. Nikdo z nich se také nepodílel na rozhodování věci u správního orgánu a ani teoreticky se nemohl podílet na rozhodování této věci v předchozím soudním řízení, neboť věc je teprve ve stadiu řízení žalobního. Rozhodování v jiné věci, na niž poukazují žalobci, podle § 8 odst. 1, věty poslední, s. ř. s. důvodem k vyloučení soudců není. Toto usnesení nabylo právní moci dne 25. 7. 2016.
[4] Žalobci následně v podání ze dne 13. 9. 2016, které bylo adresováno a doručeno Krajskému soudu v Brně téhož dne, vznesli opětovně námitku podjatosti vůči předsedkyni senátu JUDr. Jaroslavě Skoumalové a soudcům Mgr. Petru Sedlákovi a JUDr. Lukáši Hlouchovi s návrhem na jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci. Tuto opětovnou námitku odůvodnili tím, že „Dle našeho názoru je zde prokazatelný důvod pochybovat o nepodjatosti tohoto senátu. V případě nepojatého, nestranného senátu by si správní orgány nedovolily vydat vědomě taková rozhodnutí, tak, jak je vydaly v tomto případě – zejména když takováto rozhodnutí mají za důsledek přetíženost soudů.“
[5] Krajský soud v Brně předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí podle § 8 odst. 5 s. ř. s. spolu s vyjádřením soudců senátu 31 A. Ti shodně uvedli, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by mohly nasvědčovat jejich podjatosti či vzbuzovat pochybnosti o nestranném rozhodování v dané věci. Soudci nemají žádný vztah ani k projednávané věci ani k žádnému z účastníků. Důvody pro své vyloučení proto neshledávají.
[6] Na základě shora uvedeného Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že je v souzené věci dána jak totožnost účastníků, neboť námitka podjatosti ze dne 13. 9. 2016 je vznášena stejnými osobami jako v případě námitky podjatosti ze dne 29. 6. 2016, tak i totožnost předmětu řízení, neboť je namítána podjatost týchž soudců Krajského soudu v Brně. Současně žalobci neuvedli žádné konkrétní důvody podjatosti, které by se odlišovaly od důvodů uvedených v námitce podjatosti ze dne 29. 6. 2016. Jelikož o této námitce podjatosti bylo již Nejvyšším správním soudem jednou pravomocně rozhodnuto usnesením ze dne 13. 7. 2016, č. j. Nao 159/2016 – 83, vznikla zde překážka věci rozhodnuté podle § 159a odst. 4 o. s. ř. za použití § 167 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.
[7] Nejvyšší správní soud zvažoval při rozhodování i § 8 odst. 5 věta druhá a třetí s. ř. s., podle kterého musí být námitka podjatosti uplatněna účastníkem řízení do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl a k později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Při úvaze, zda je v případě opakované námitky podjatosti tato námitka včasná, soud uvážil, že ačkoli žalobci prokazatelně věděli o složení senátu krajského soudu, který bude věc rozhodovat již dříve (podávali ostatně v pořadí první námitku podjatosti), nelze z jejich druhé námitky vzhledem k její obecnosti bezpečně určit, kdy se o tvrzených důvodech podjatosti dozvěděli a od kdy tedy plyne lhůta k jejímu uplatnění. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o odmítnutí znovu uplatněné námitky podjatosti podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky. V Brně dne 13. října 2016
Mgr. David Hipšr předseda senátu