Nejvyšší správní soud usnesení správní

Nao 239/2014

ze dne 2014-06-19
ECLI:CZ:NSS:2014:NAO.239.2014.28

Nao 239/2014- 28 - text

Nao 239/2014 -

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské nám. 6, Brno, o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 A 37/2014,

Soudci Krajského soudu v Brně JUDr. David Raus, Ph.D., Mgr. Kateřina Kopečková, Ph.D. a Mgr. Petr Šebek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 62 A 37/2014.

Žalobce podáním doručeným Krajskému soudu v Brně dne 11. 6. 2014 vznesl v rámci řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. 62 A 37/2014 námitku podjatosti vůči soudcům rozhodujícího senátu JUDr. Davidu Rausovi, Ph.D., Mgr. Kateřině Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petru Šebkovi. Uvedl, že mu jmenovaní soudci upřeli právo na spravedlivý proces a zákonnost v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 A 11/2014; z tohoto důvodu nemá žalobce důvěru ve spravedlivý proces a zákonnost rozhodování tohoto senátu ani v probíhajícím řízení.

Soudci Krajského soudu v Brně JUDr. David Raus, Ph.D., Mgr. Kateřina Kopečková, Ph.D. a Mgr. Petr Šebek se shodně vyjádřily, že jim nejsou známy žádné důvody, pro které by bylo možné pochybovat o jejich nepodjatosti. Námitka podjatosti není důvodná.

Dle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle citovaného ustanovení je důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci jednak skutečnost, že se podílel na jejím rozhodování již v předchozím správním či soudním řízení a jednak takový vnitřní vztah soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu poskytuje důvod k pochybnostem o jeho nepodjatosti. Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům, kromě příbuzenských a obdobných vztahů, mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

V daném případě spatřuje žalobce důvod podjatosti soudců výlučně v jejich postupu a rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. 62 A 11/2014. To však podle výslovného znění zákona nemůže být důvodem pro vyloučení soudce z projednávané věci žalobce. Citované ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jednoznačně uvádí, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech; jinými slovy skutečnost, že soudce rozhodoval v jiné věci téhož žalobce, nezakládá bez dalšího jeho podjatost (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2008, č. j. 6 Ads 123/2007 – 53). Rozhodovací činnost, respektive právní názory soudců na určitou otázku, nemohou být samy o sobě důvodem k jejich podjatosti.

Vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Takové důvody ovšem zdejší soud v nyní posuzované věci neshledal.

Vzhledem tedy k tomu, že uvedené skutečnosti nemohou být, ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s., důvodem pro vyloučení soudců, přičemž jiné relevantní skutečnosti žalobce neuvádí, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci senátu 62 A Krajského soudu v Brně JUDr. David Raus, Ph.D., Mgr. Kateřina Kopečková, Ph.D. a Mgr. Petr Šebek z projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. 62 A 37/2014 vyloučeni nejsou. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. června 2014

Daniela Zemanová předsedkyně senátu