Nao 240/2014- 28 - text
Nao 240/2014 - 28
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudců Daniely Zemanové a Miloslava Výborného v právní věci žalobkyň: a) K. L. a b) Mgr. D. L., proti neoznačenému žalovanému, o námitce podjatosti žalobkyň uplatněné proti předsedkyni senátu JUDr. Monice Javorové,
Návrh s e o d m í t á.
[1] Žalobkyně a) a b) podaly dne 1. 4. 2014 ke krajskému soudu podání označené „Návrh sloučení v 1 společný návrh“. Po seznámení se s obsahem podání krajský soud zjistil, že uvedené podání neobsahuje obecné náležitosti podání a vyzval žalobkyně usnesením ze dne 11. 4. 2014, čj. 5 Na 7/2014-8, aby své podání řádně doplnily, poučil je o způsobu, kterým tak mají učinit a stanovil jim k tomu přiměřenou lhůtu dvou týdnů. Žalobkyně na výzvu soudu reagovaly žádostí o nahlížení do spisu ze dne 18. 4. 2014, a dále podáním ze dne 25. 4. 2014, v němž se vyjadřují ke svým bytům v X. Vzhledem k tomu, že žalobkyně své původní podání ani po poučení soudem žádným způsobem nedoplnily tak, aby bylo možné seznat základní náležitosti projednatelného návrhu, krajský soud podání odmítl usnesením ze dne 15. 5. 2014, čj. 5 Na 7/2014-18. Usnesení nabylo právní moci dne 6. 6. 2014.
[2] Dne 9. 6. 2014 obdržel krajský soud námitku podjatosti žalobkyň proti předsedkyni senátu JUDr. Monice Javorové. Krajský soud předložil námitku podjatosti k rozhodnutí zdejšímu soudu.
[3] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle téhož ustanovení však důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Ustanovení § 8 odst. 5 s. ř. s. stanoví, že účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce.
Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
[4] Nejvyšší správní soud nejdříve zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení o návrhu na vyloučení soudkyně z projednávání a rozhodování věci (námitka podjatosti). Řízení o návrhu na vyloučení soudce lze ve smyslu dispoziční zásady zahájit výhradně na návrh, tedy na základě námitky podjatosti uplatněné v souladu s požadavky § 37 odst. 2 a § 8 odst. 5 s. ř. s. Toto řízení je také nutno formálně ukončit usnesením s meritorním výrokem. V rámci řízení o námitce podjatosti se aplikuje i ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s.
ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Jednou z podmínek, za níž může soud rozhodnout o vyloučení soudce z projednávání a rozhodování určité věci podle § 8 odst. 5 s. ř. s. je existence takového řízení, tedy skutečnost, že je řízení o této věci stále vedeno a že o věci samé nebylo ještě rozhodnuto.
Námitku, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, lze ve správním soudnictví uplatnit po vydání rozhodnutí toliko u těch rozhodnutí, u nichž soudní řád správní připouští mimořádný opravný prostředek - kasační stížnost; v takovém případě by bylo možné skutečnost, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, uplatnit jako důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. (viz usnesení NSS ze dne 3. 7. 2013, čj. Nao 31/2013-7).
[5] V daném případě podmínka probíhajícího řízení o návrhu žalobkyň splněna není. Řízení, které krajský soud vedl o nejasném podání žalobkyň, bylo pravomocně (6. 6. 2014) skončeno usnesením o odmítnutí návrhu, který nesplňoval obecné náležitosti podání ani po řádném a detailním poučení krajského soudu. Námitku podjatosti žalobkyně podaly u krajského soudu teprve 9. 6. 2014, tedy tři dny po právní moci konečného rozhodnutí. Za této procesní situace Nejvyšší správní soud uzavírá, že o námitce podjatosti nemůže rozhodnout pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení spočívající v tom, že řízení, v němž měla JUDr. Monika Javorová rozhodovat, již skončilo. Námitku podjatosti žalobkyň proti předsedkyni senátu JUDr. Monice Javorové proto zdejší soud odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. června 2014
Zdeněk Kühn předseda senátu