Nao 245/2021- 265 - text
Nao 245/2021 - 266 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška, soudce JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyně zpravodajky Mgr. Veroniky Juřičkové v právní věci žalobců: a) I. D., b) L. N., proti žalované: Česká advokátní komora, sídlem Národní 118/16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 17. 1. 2019, č. j. 10.01 001486/18
002, ze dne 18. 1. 2019, č. j. 10.01 001487/18
002 a ze dne 18. 1. 2019, č. j. 10.01 001488/18
002, vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 116/2019, o námitce podjatosti proti soudcům a soudkyni devátého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Radanu Malíkovi, JUDr. Barbaře Pořízkové a JUDr. Pavlu Molkovi, kteří mají ve věci vedené pod sp. zn. Nao 222/2021 rozhodovat o námitce podjatosti směřující proti všem soudcům Krajského soudu v Brně,
Soudci a soudkyně devátého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Radan Malík, JUDr. Barbara Pořízková a JUDr. Pavel Molek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 222/2021.
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 19. 10. 2021 námitku podjatosti vznesenou žalobci proti všem soudcům Krajského soudu v Brně. Věc je u Nejvyššího správního soudu vedena pod sp. zn. Nao 222/2021.
[2] Nejvyšší správní soud doručil žalobcům poučení o tom, že o této námitce bude rozhodovat devátý senát Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Radan Malík, JUDr. Barbara Pořízková a JUDr. Pavel Molek. V reakci na toto poučení oba žalobci vznesli námitku podjatosti proti těmto soudcům a soudkyni devátého senátu Nejvyššího správního soudu.
[3] V podání ze dne 27. 10. 2021 žalobce b) konkrétně odůvodnil námitku podjatosti jmenovaných soudců (viz bod 7 podání) tím, že mají přátele, kolegy a osoby blízké na Nejvyšším správním soudu, kteří jsou „spojeni se skrytím tisíců zločinů na žalobcích spáchaných“. Tyto zločiny mají spočívat v nepřipuštění žalobců k soudům, kteří z důvodu sociální nouze nemohli zaplatit soudní poplatky, najmout si advokáta a ani zdravotní stav jim neumožňoval se k soudům dostavit. Dále žalobce b) nastínil přehled řízení (bez bližší specifikace), v nichž měli kolegové jmenovaných soudců (tj. ostatní soudci Nejvyššího správního soudu) rozhodovat.
[4] Žalobkyně a) se podáním ze dne 27. 10. 2021 připojila k námitce podjatosti žalobce b). Vlastní konkrétnější námitky však vznesla pouze vůči soudcům desátého senátu Nejvyššího správního soudu.
[5] Šestému senátu Nejvyššího správního soudu byla námitka podjatosti postoupena k rozhodnutí dne 15. 11. 2021 spolu s prohlášením soudců a soudkyně devátého senátu, že nemají žádný vztah k posuzované věci ani k účastníkům řízení, ani si nejsou vědomi žádné další skutečnosti, která by mohla zakládat pochybnosti o jejich nepodjatosti.
[6] Stran posouzení důvodnosti vznesené námitky podjatosti Nejvyšší správní soud nejprve připomíná, že integrální součástí práva na spravedlivý proces (jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce.
[7] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. musí být námitka zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.
[8] Nejvyšší správní soud připomíná, že vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci je možné jen zcela výjimečně a ze závažných důvodů, neboť tímto opatřením dochází k zásahu do ústavního práva na zákonného soudce, zakotveného v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Musí se tedy jednat o skutečnosti svědčící o natolik zjevném zájmu soudce na konkrétním výsledku řízení nebo o jeho těsném vztahu k účastníkům řízení či jejich zástupcům, že to vzbuzuje důvodné pochybnosti o jeho schopnosti rozhodnout ve věci nezávisle a objektivně. Reálné pochybnosti o podjatosti soudce tak s ohledem na výše uvedené může vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobců, týkající se vztahu soudce k projednávané věci, účastníkům či jejich zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení žalobců.
[9] Námitka podjatosti obou žalobců směřující proti soudcům devátého senátu se opírá toliko o skutečnost, že jiní soudci Nejvyššího správního soudu měli v minulosti rozhodovat v jiných věcech žalobců (bez jakékoli jejich bližší identifikace) a že tito jiní soudci Nejvyššího správního soudu jsou kolegy a přáteli soudců devátého senátu. Je tedy zřejmé, že tato námitka nemůže být úspěšná. Podle výslovného znění poslední věty výše citovaného § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Pokud důvodem pro vyloučení není rozhodování určeného soudce v jiných věcech, tím spíše tímto důvodem pro vyloučení nemůže být rozhodování jiných soudců téhož soudu v jiných věcech.
[10] Šestý senát Nejvyššího správního soudu proto na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že soudci a soudkyně devátého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Radan Malík, JUDr. Barbara Pořízková a JUDr. Pavel Molek nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí výše uvedené věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. listopadu 2021
JUDr. Tomáš Langášek předseda senátu