Nao 293/2015- 42 - text
Nao 293/2015 - 43 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu, JUDr. Dagmar Nygrínové, JUDr. Jiřímu Pallovi a Mgr. Aleši Roztočilovi, ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 279/2015,
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Dagmar Nygrínová, JUDr. Jiří Palla a Mgr. Aleš Roztočil n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 279/2015.
[1] Usnesením ze dne 30. 7. 2015, č. j. 30 A 88/2015 – 13, odmítl Krajský soud v Brně žalobu žalobce, kterou se domáhal zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 4. 2015, č. j. 5 As 38/2015 - 32. Dne 28. 9. 2015 podal žalobce proti usnesení č. j. 30 A 88/2015 – 13 kasační stížnost, která je u Nejvyššího správního soudu vedena pod sp. zn. 2 As 243/2015. V rámci řízení o kasační stížnosti vznesl žalobce námitku podjatosti proti soudcům druhého senátu Nejvyššího správního soudu, JUDr. Miluši Doškové, JUDr. Karlu Šimkovi a Mgr. Evě Šonkové. Tato námitka podjatosti byla přidělena k posouzení čtvrtému senátu Nejvyššího správního soudu a řízení o ní je vedeno pod sp. zn. Nao 279/2015. [2] V rámci řízení o námitce podjatosti vedeném pod sp. zn. Nao 279/2015 vznesl žalobce námitku podjatosti proti soudcům čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu, JUDr. Dagmar Nygrínové, JUDr. Jiřímu Pallovi a Mgr. Aleši Roztočilovi. Tato námitka podjatosti byla přidělena k posouzení devátému senátu Nejvyššího správního soudu.
[3] Jako důvod podjatosti žalobce v podání ze dne 27. 10. 2015 uvedl, že mu bylo těmito soudci upřeno úmyslně či neúmyslně právo na spravedlivý proces v řízeních před Nejvyšším správním soudem sp. zn. 4 As 237/2014, 4 As 257/2014, 4 As 52/2015, 4 As 64/2015, 4 As 89/2015, 4 As 125/2015, 4 As 137/2015, Nao 445/2014 a Nao 445/2014 a že se úmyslně neřídí zákony České republiky nebo je neznají. Tímto jednáním byla narušena důvěra žalobce v nezávislé, nestranné a zákonné rozhodování tohoto soudu. [4] Soudci čtvrtého senátu JUDr. Dagmar Nygrínová, JUDr. Jiří Palla a Mgr. Aleš Roztočil k námitce podjatosti uvedli, že k žalobci ani k věci, která je předmětem řízení, nemají žádný vztah. Pracovní vztah k žalovanému je dán u všech soudců tohoto soudu, ani ten nezakládá jejich podjatost. [5] Devátý senát Nejvyššího správního soudu se zabýval namítanou podjatostí JUDr. Dagmar Nygrínové, JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila a dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro vyslovení podjatosti těchto soudců. [6] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. [7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Podjatost soudce také zasahuje do principu nezávislosti soudce. Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit pouze výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. [8] Z námitky podjatosti vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost označených soudců v jejich rozhodovací činnosti v jiných věcech, v nichž byl účastníkem řízení. Ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. však výslovně stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování v jiných věcech. Podíl soudce na rozhodování v „předchozím soudním řízení“ ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s., který zakládá důvod pro jeho vyloučení, se musí týkat rozhodování ve stejné věci u soudu nižšího stupně; „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků. Stejně tak tento závěr vyplývá i z konzistentní judikatury Nejvyššího správního soudu v obdobných věcech (viz k tomu např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 – 18). [9] Jelikož žalobce spatřoval podjatost označených soudců v jejich rozhodování v jiných věcech, neshledal Nejvyšší správní soud s ohledem na ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. námitku podjatosti důvodnou. Na základě uvedeného Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 26. listopadu 2015 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu