Nao 296/2015- 28 - text
10 Afs 172/2015 - 17 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské nám. 6, Brno, v řízení o námitce podjatosti soudkyně a soudců čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu Dagmar Nygrínové, Jiřího Pally a Aleše Roztočila vznesené žalobcem ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 280/2015,
Soudkyně a soudci Nejvyššího správního soudu Dagmar Nygrínová, Jiří Palla a Aleš Roztočil nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 280/2015.
[1] Žalobou ze dne 24. 6. 2015 se žalobce domáhal zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 4. 2015, čj. 6 As 26/2015-23. Krajský soud v Brně jeho žalobu usnesením ze dne 30. 6. 2015, čj. 30 A 90/2015-13, odmítl. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti tomuto usnesení podal dne 28. 9. 2015 kasační stížnost a v řízení vedeném u NSS pod sp. zn. 2 As 246/2015 pak dne 12. 10. 2015 namítl podjatost soudců druhého senátu. O této námitce podjatosti měl rozhodnout čtvrtý senát NSS v řízení vedeném pod sp. zn. Nao 280/2015. Stěžovatel následně dne 27. 10. 2015 namítl podjatost soudkyně a soudců čtvrtého senátu NSS Dagmar Nygrínové, Jiřího Pally a Aleše Roztočila. Stěžovatel konkrétněji uvádí, že mu tito soudci upřeli „úmyslně či neúmyslně právo na spravedlivý proces a tedy právo na soudní či jinou ochranu např. v řízení před ČR-Nejvyšším správním soudem ve sp. zn. 4As 237/2014, 4As 257/2014, 4As 52/2015, 4As 64/2015, 4As 89/2015, 4As 125/2015, 4As 139/2015, Nao 445/2014, Nao 468/2014 atd. a že se úmyslně neřídí zákony ČR nebo je neznají. Oba důvody zakládají oprávněnost zahájit s těmito soudci kárné řízení pro porušení § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. V řízeních pod výše uvedenými značkami byla narušena důvěra stěžovatele v nezávislé, nestranné a zákonné rozhodování tohoto soudu“.
[2] Soudci čtvrtého senátu shodně ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedli, že nemají žádný vztah k předmětu řízení nebo stěžovateli. Jejich pracovní vztah k žalovanému je dán jako u všech soudců NSS a ani ten nezakládá jejich podjatost.
[3] Námitka podjatosti ze dne 27. 10. 2015 byla v souladu s rozvrhem práce přidělena k rozhodnutí desátému senátu Nejvyššího správního soudu.
[4] Námitka podjatosti je nedůvodná.
[5] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Námitka podjatosti založená jen na rozhodování soudce v jiných věcech je proto dle § 8 odst. 1 s. ř. s. nedůvodná. Jiné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudců čtvrtého senátu, stěžovatel neuvedl. Takové skutečnosti nevyplývají ani z jejich vyjádření k námitce podjatosti.
[6] Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že soudkyně a soudci NSS Dagmar Nygrínová, Jiří Palla a Aleš Roztočil nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 280/2015.
[7] Pro úplnost zdejší soud stěžovateli připomíná, že jej v několika jiných věcech upozorňoval na skutečnost, že podjatost soudce nelze namítat z důvodu jeho postupu a rozhodování v jiné věci (viz např. usnesení ze dne 19. 6. 2014, čj. Nao 239/2014 28, ze dne 17. 7. 2014, čj. Nao 232/2014 18, ze dne 13. 11. 2014, čj. Nao 389/2014 40 nebo ze dne 29. 10. 2015, čj. Nao 283/2015-187). Stěžovatel tedy názor soudu na takto zdůvodněné námitky podjatosti velmi dobře zná. Opakované uplatnění téže zjevně nedůvodné námitky tedy vzbuzuje dojem, že stěžovatel uplatňuje svá procesní práva pouze šikanózně, s cílem ztížit průběh soudního řízení, nikoliv za účelem ochrany svých veřejných subjektivních práv. Zdejší soud proto stěžovateli již nezasílal výzvu, dle které může namítnout podjatost soudců desátého senátu. Vzhledem k opětovnému předkládání zjevně nedůvodných a šikanózních námitek podjatosti by to v tomto případě nebylo vhodné ani správné.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 12. listopadu 2015
Zdeněk Kühn předseda senátu