Nao 304/2018- 53 - text
2 Afs 21/2013 - 44 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce Mgr. F. Š., proti žalované Vězeňské službě České republiky, se sídlem Praha 4, Soudní 1672/1a, o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 15. 6. 2018, č. j. VS-12678-9/ČJ-2018-8038PR, a ze dne 25. 6. 2018, č. j. VS-12681-10/ČJ-2018-8038PR, o návrhu na vyloučení soudkyně Městského soudu v Praze Mgr. Věry Jachurové z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 15 A 54/2018,
Námitka podjatosti se odmítá .
[1] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 20. 12. 2018 žalobcem (dále jen „navrhovatel“) uplatněnou námitku podjatosti Mgr. Věry Jachurové, soudkyně Městského soudu v Praze, který ji s odkazem na § 8 odst. 5 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) předložil zdejšímu soudu k rozhodnutí.
[2] Navrhovatel svůj návrh na vyloučení jmenované soudkyně z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 A 54/2018 odůvodnil toliko „antagonistickými vztahy i ponižováním při rozhodovací činnosti Obvodního soudu pro Prahu 2.“ Nesdělil tedy žádné konkrétní skutečnosti, na jejichž základě by mohl zdejší soud posoudit důvodnost jeho návrhu. Nejvyšší správní soud proto navrhovatele přípisem ze dne 31. 12. 2018, č. j. Nao 304/2018 – 46, vyzval, aby v souladu s § 8 odst. 5 s. ř. s. zdejšímu soudu ve lhůtě 10 dnů sdělil konkrétní důvody namítané podjatosti. Na tuto výzvu navrhovatel nijak nereagoval.
[3] Ve vyjádření k námitce podjatosti soudkyně městského soudu v Praze Mgr. Věra Jachurová uvedla, že navrhovatele osobně nezná, není k němu v příbuzenském nebo jemu obdobném poměru a na výsledku projednávané věci nemá žádný zájem; nejsou jí známy žádné okolnosti, které by mohly založit důvod pochybovat o její podjatosti ve smyslu § 8 s. ř. s.
[4] O námitce podjatosti uplatněné navrhovatelem uvážil Nejvyšší správní soud takto: Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. pak zároveň platí, že účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
[5] Vzhledem k tomu, že navrhovatel nevyhověl výzvě Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 12. 2018, č. j. Nao 304/2018 – 46, a vytýkaný nedostatek podání (tj. absenci důvodů tvrzené podjatosti) přes výzvu soudu neodstranil, Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. námitku podjatosti navrhovatele odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. února 2019
Mgr. Radovan Havelec předseda senátu