Nao 306/2014- 52 - text
Nao 306/2014 – 53 pokračování
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Jana Vyklického a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce K. N., proti žalovanému Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem Praha 3, Husinecká 1024/11a, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2013, č. j. SPU 477463/2013, o námitce podjatosti žalobce proti soudcům 1. senátu Nejvyššího správního soudu v řízení o nesouhlasu s postoupením věci vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nad 278/2014,
Soudci 1. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Žišková, JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Jana Jurečková n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nad 278/2014.
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2013, č. j. SPU 477463/2013, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Olomoucký kraj, pobočky Šumperk ze dne 11. 6. 2013, č. j. SPU 187896/2013, jímž byl schválen návrh komplexních pozemkových úprav v k. ú. Zvole u Zábřeha.
Městský soud v Praze dne 24. 3. 2014 rozhodl usnesením č. j. 3 A 29/2014 - 13 o postoupení věci Krajskému soudu v Ostravě s odůvodněním, že tento soud je soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci dle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), jelikož sídlem správního orgánu, který rozhodoval v prvním stupni, je pobočka krajského pozemkového úřadu se sídlem v Šumperku.
Krajský soud v Ostravě předložil dne 11. 7. 2014 věc Nejvyššímu správnímu soudu, jelikož nesouhlasil s postoupením věci podle usnesení Městského soudu v Praze dne 24. 3. 2014 č. j. 3 A 29/2014 - 13. Má za to, že žalovaný je koncentrovaným správním úřadem s celostátní působností, jehož sídlem je Praha a krajské pozemkové úřady nepředstavují samostatné správní úřady, nýbrž pouze dekoncentrované organizační složky s územní působností vymezenou územím krajů, pročež nemohou mít charakter samostatných správních úřadů ani pobočky krajských pozemkových úřadů, které rozhodují v řízení o pozemkových úpravách jako orgány prvého stupně, což je i projednávaný případ. Místní příslušnost Městského soudu v Praze je tedy podle Krajského soudu v Ostravě dána.
U Nejvyššího správního soudu je věc, týkající se nesouhlasu Krajského soudu v Ostravě s postoupením věci Městským soudem v Praze, projednávána pod sp. zn. Nad 278/2014, která byla přidělena 1. senátu Nejvyššího správního soudu ve složení JUDr. Marie Žišková, JUDr. Josef Baxa, JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Jana Jurečková.
Účastníci řízení byli se složením 1. senátu Nejvyššího správního soudu seznámeni dne 15. 7. 2014 (žalovaný), respektive dne 16. 7. 2014 (žalobce) se současným poučením o možnosti vznést námitku podjatosti jmenovaných soudců (§ 8 s. ř. s.) v propadné lhůtě jednoho týdne. Žalobce dne 22. 7. 2014, tedy včas, uvedl, že „daný spor ilustruje typickou snahu tzv. státu okrádat a utiskovat občana (…) a justice je nedílnou součástí tzv. státu – je jím zřizována a zabezpečována (…), uvádím možnou podjatost členů NSS.“
Podle ust. § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle odst. 5 téhož ustanovení může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, rozhodne o ní senát po jejich vyjádření.
Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním stavu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení. „Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy)“ [srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2005, č. j. 4 As 14/2014 - 70].
V projednávané věci žalobce zcela obecně a nekonkrétně namítl možnou podjatost členů 1. senátu Nejvyššího správního soudu, aniž uvedl, na základě jakých konkrétních poznatků či skutečností tuto podjatost dovozuje u všech členů uvedeného senátu či u některých z nich. Jejich možnou podjatost spatřuje žalobce v tom, že „je justice nedílnou součástí tzv. státu – je jím zřizována a zabezpečována“. Zákon však, jak plyne z citovaného ustanovení § 8 odst. 1 a 5 s. ř. s. vyžaduje, aby námitka podjatosti byla odůvodněná a aby žalobce uvedl konkrétní skutečnosti, z nichž podjatost jednotlivých členů uvedeného senátu vyplývá.
To však žalobce nerespektuje, přitom z obecných a zcela nekonkrétních tvrzení, která žalobce v námitce podjatosti uvádí, nelze podjatost žádného ze soudců - členů 1. senátu Nejvyššího správního soudu dovodit. Žalobce ve svém podání neuvádí, u kterých konkrétních členů tohoto senátu podjatost spatřuje, nýbrž uplatňuje obecně podjatost „členů NSS“. V námitce podjatosti ani nerozvádí konkrétní poznatky, které by mohly svědčit o možné podjatosti kteréhokoliv člena 1. senátu Nejvyššího správního soudu, o jeho poměru k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, ani neuvádí, v čemž tento „poměr“ spočívá a jakým způsobem se dotýká projednávané věci a soudců, kteří se na jejím projednávání podílejí.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou námitku podjatosti soudců – členů 1. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Jany Jurečkové důvodnou, ve věci tedy bude dále rozhodovat 1. senát Nejvyššího správního soudu ve shora uvedeném složení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 13. srpna 2014
JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu