Nejvyšší správní soud usnesení správní

Nao 39/2012

ze dne 2012-05-23
ECLI:CZ:NSS:2012:NAO.39.2012.42

Nao 39/2012- 42 - text

Nao 39/2012 - 43

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobkyně: PhDr. H. P., zast. JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou, se sídlem Blanická 917/19, Olomouc, proti žalovanému: Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2011, č. j. MK 63406/2011 OPP, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 A 15/2012, o námitce podjatosti senátu 5 A Městského soudu v Praze, vznesené žalobkyní,

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o námitce podjatosti.

Rozhodnutím ze dne 30. 11. 2011, č. j. MK 63406/2011 OPP, žalovaný podle § 89 odst. 2 a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zamítl odvolání žalobkyně ze dne 24. 10. 2011 a potvrdil napadené rozhodnutí Národního památkového ústavu (dále též „správní orgán prvního stupně“) ze dne 18. 10. 2011, č. j. NPÚ-302/7670/2011. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byla odmítnuta žádost žalobkyně o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném ke dni vydání rozhodnutí, konkrétně žádosti o elektronické poskytnutí zápisů z jednání škodní komise (je-li jich více, pak všech škodních komisí) povinného subjektu konaných v roce 2011.

Proti rozhodnutí žalovaného se žalobkyně bránila žalobou ze dne 25. 1. 2012, ve které navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a současně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení.

Podáním ze dne 10. 2. 2012 žalobkyně vznesla námitku podjatosti senátu 5 A Městského soudu v Praze, příslušnému k projednání a rozhodnutí věci, neboť tento senát dává podle jejího názoru nepokrytě najevo negativní vztah k její osobě, není schopen nestranně rozhodnout.

Soudci senátu 5 A Městského soudu v Praze JUDr. Eva Pechová a Mgr. Alena Krýlová dne 24. 4. 2012 a Mgr. Michaela Bejčková dne 26. 4. 2012 ve vyjádření k námitce podjatosti vznesené žalobkyní shodně uvedli, že nemají poměr k věci, účastníkům ani jejich zástupcům, není jim znám žádný důvod podjatosti.

Dříve než mohl Nejvyšší správní soud o námitce podjatosti vznesené žalobkyní ve smyslu § 8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) rozhodnout, bylo mu dne 15. 5. 2012 doručeno zpětvzetí námitky podjatosti senátu 5 A Městského soudu v Praze, podané žalobkyní v elektronické formě opatřené elektronickým podpisem. Zpětvzetí námitky podjatosti žalobkyně zdůvodnila tak, že s ohledem na dosavadní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o obdobných námitkách podjatosti soudců senátu Městského soudu v Praze bere námitku zpět, neboť je zjevně zbytečné, aby se jí Nejvyšší správní soud zabýval, pokud by ji s ohledem na svá předchozí rozhodnutí stejně zamítl.

Podle ustanovení § 37 odst. 1 věty první s. ř. s. účastníci a osoby zúčastněné na řízení mohou činit své úkony jakoukoli formou, pokud zákon pro některé úkony určitou formu nestanoví. Podle odst. 2 téhož ustanovení podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona (zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů /zákon o elektronickém podpisu/, ve znění pozdějších předpisů). Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží.

Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. před středníkem soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Jelikož právní úkon žalobkyně, kterým došlo ke zpětvzetí námitky podjatosti, jako projev vůle směřující ke vzniku, změně či zániku jejích subjektivních práv a povinností, které právní norma s takovým projevem spojuje, zde zastavení řízení o námitce podjatosti, splňuje veškeré právem požadované formální i obsahové náležitosti, a toto podání, jímž žalobkyně disponuje řízením, bylo soudu rovněž doručeno v zákonem požadované formě, Nejvyšší správní soud řízení o námitce podjatosti senátu 5 A Městského soudu v Praze v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s. ř. s. usnesením zastavil.

O náhradě nákladů řízení o námitce podjatosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení o námitce podjatosti bylo zastaveno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. května 2012

JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu