Nao 41/2011- 41 - text
Nao 41/2011 - 42
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: E. V., proti žalovanému: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o námitce podjatosti samosoudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jany Kubenové, podané žalobcem v řízení o žalobě vedeném Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 41 Ad 8/2011 proti rozhodnutí žalované č. I. ze dne 3. 7. 2009, č. X, a rozhodnutí č. II. ze dne 3. 7. 2009, č. X,
Samosoudkyně JUDr. Jana Kubenová n e n í vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 Ad 8/2011.
Žalobce podal u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) žalobu proti rozhodnutí žalované č. I. ze dne 3. 7. 2009, č. X, a rozhodnutí č. II. ze dne 3. 7. 2009, č. X.
Před prvním jednání ve věci uplatnil žalobce přípisem ze dne 29. 3. 2011 námitku podjatosti, v níž namítl, že by uvítal ve věci jakéhokoliv jiného soudce kromě jmenované JUDr. Jany Kubenové. K tomu dále uvedl, že pod jejím málo profesionálním dřívějším soudním řízením dříve 3x uspěl, ale pouze částečně. Nedostal totiž možnost se detailně vyjádřit k celé dřívější důchodové záležitosti proti ČSSZ a také ve věci ekonomického odškodného v ČR i v cizině. Podle jeho názoru nebyla jedna hodina vyhrazená soudnímu stání vůbec dostačující, a proto požádal o delší čas (2–3 hodiny).
Při jednání dne 4. 5. 2011 na této námitce trval. V bližším odůvodnění této námitky obsaženém v podání ze dne 10. 5. 2011 žalobce uvedl, že přičiněním jmenované samosoudkyně přišel o ekonomické odškodné, což je podle jeho názoru „skandál“. Jedno soudní jednání z viny JUDr. Kubenové začalo o hodinu později, přičemž žalobce tak málem přišel o důležitého svědka, který se dostal do časové tísně. Za zmařený čas měl přijít o odškodné i sám žalobce. O ekonomickém odškodném za potíže ve Švédsku a Kanadě nebyla řeč; žalobce nemá zaplaceno cestovné ze Švédska do ČR a zpět.
Takové jednání svědčí o podjatosti jmenované samosoudkyně. Dodal, že již dříve proti ní podal námitku podjatosti. Samosoudkyně JUDr. Jana Kubenová posoudila vyjádření žalobce jako námitku podjatosti, k níž uvedla, že se necítí podjatá, neboť nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci.
Ze souvisejícího spisu sp. zn. 41 Cad 47/2008 Nejvyšší správní soud zjistil, že žalobce již v tomto řízení vznesl v rámci své kasační stížnosti námitky proti postupu jmenované samosoudkyně v řízení o žalobě vedenému pod uvedenou spisovou značkou. Tyto námitky byly jako stížnost předloženy k posouzení předsedovi Krajského soudu v Brně JUDr. Jaromíru Pořízkovi, který je náležitě prošetřil a o vyřízení stížnosti žalobce informoval. Nejvyšší správní soud dále shledal, že v řízení vedeném pod uvedenou spisovou značkou byla zrušena rozhodnutí žalované ze dne 18. 10. 2007, č. X pro vady řízení a věc jí byla vrácena k novému rozhodnutí ve věci. Následnou kasační stížnost žalobce směřující do výroku o náhradě nákladů řízení, které žalobci nebyly přiznány, Nejvyšší správní soud odmítl usnesením ze dne 22. 6. 2009, č. j. 4 Ads 76/2009 – 107.
Nejvyšší správní soud připomíná, že podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Nejvyšší správní soud podotýká, že důvodem pro vyloučení soudce může být pouze jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen např. příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (ať již zjevně přátelským či nepřátelským), může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod. V daném případě nebyla zjištěna žádná z těchto skutečností, žalobce ostatně podobné skutečnost ani netvrdil.
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že v dané věci je rozhodující znění § 8 odst. 1 třetí věta s. ř. s., podle níž „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Žalobce vznesl pouze námitky proti způsobu, jakým jmenovaná samosoudkyně vedla předchozí řízení o jeho žalobě proti rozhodnutím žalované č. I. a II. ze dne 18. 10. 2007, č. X pod výše uvedenou sp. zn. 41 Cad 47/2008. Tyto námitky je však třeba zcela podřadit pod uvedenou výluku z okolností, jimiž je možné odůvodnit námitku podjatosti.
Žalobcovo tvrzení o „málo profesionálním“ postupu jmenované samosoudkyně nemá žádnou oporu ve spise. Žalobcův požadavek na přiznání náhrady nákladů řízení ve věci vedené pod sp. zn. 41 Cad 47/2008 již Nejvyšší správní soud posuzoval v usnesení ze dne 22. 6. 2009, č. j. 4 Ads 76/2009 – 107 proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2009, č. j. 41 Cad 47/2008 – 59, která byla odmítnuta pro nepřípustnost. Nejvyšší správní soud k tomu navíc dodává, že žalobci bylo v původním řízení o žalobě vedeném pod sp. zn. 41 Cad 47/2008 vyhověno a nepřiznání náhrady důvodně vynaložených nákladů řízení lze přičíst tomu, že je nedostatečně vyčíslil a doložil.
Tyto skutečnosti byly žalobci vysvětleny již dříve předsedou Krajského soudu v Brně JUDr. Jaromírem Pořízkem při vyřízení jeho stížnosti na postup jmenované samosoudkyně.
Protože uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti žalobce nenamítá, Nejvyšší správní soud rozhodl, že samosoudkyně JUDr. Jana Kubenová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. sp. zn. 41 Ad 8/2011. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 1. června 2011
JUDr. Petr Průcha předseda senátu